Z Tesáku přes Sochovou do Rajnochovic
Předpověď počasí na první červencovou sobotu byla všelijaká, po obvyklé výměně názorů s manželem, kam, že se to vypravíme na výlet, jsme se shodli na trase z Tesáku přes Skaliska Sochová Do Rajnochovic a na rozhlednu na Kunovské hůrce. Ze Zlína vyjíždíme autobusem v sedm hodin ráno, asi za hodinku vystupujeme na busové zastávce před turistickou chatou na Tesáku. Pěšky pokračujeme po silnici dolů, asi po 100 metrech odbočujeme vlevo a asfaltkou jdeme dál, kousek bez značky, pak po červené až k Přírodní rezervaci a upravené studánce - Teodorovu prameni. Naproti ní se nachází umělá vodní nádrž, dříve sloužící ke splavování vytěženého dřeva Do Rajnochovic na pilu. Odtud se silničkou kousek vracíme a odbočujeme vlevo. Mírně stoupáme až k odpočívadlu pod lesem, kde chvíli oddechneme a svačíme. Přečkali jsme zde menší dešťovou přeháňku, která přinesla silný vítr.
Odtud stoupáme lesem až k vrcholu Skaliska Sochová. Procházíme kolem skal se zbytky zdejšího původního horského pralesa. Je zde spousta zajímavých kořenů i stromů, na skalkách se zelenají mechy. Přicházíme k vrcholové skále na Sochové, Franta si po vytesaných schodech vyjde až na její vrchol, aby byl spokojený. Potom se můžeme vydat dál. Cesta, kterou máme pokračovat k Rajnochovicím, je však zarostlá, proto Franta k mé velké radosti volí údajně nejrychlejší variantu lesním svahem přímo dolů k silnici. Sestup je krkolomný, lesáci se zde při kácení dřeva příliš nezabývají s úklidem, všude je plno větví, popadaných kmenů, místy i stromy. Naštěstí jsem se zapírala o tyčky, takže jsem zůstala celá, ale dole na silničce jsme si oba oddechli, že tento úsek je za námi. Potom již jdeme pohodlněji lesní silničkou lesem k Rajnochovicím.
Zastavíme se až v obci v hospodě Ve Dvoře, kde si prohlížíme zdejší koně ve výběhu. Dáváme si půl hodinovou přestávku u kávy a kofoly. Počasí se kazí blíží se další bouřka, tentokrát velká. Procházíme obcí kolem zdejších obydlí, chat i kolem budovy, kde v 19. století vznikala rajnochovická keramika. U autobusové zastávky ve středu obce je rychle se blížící velká bouřka už nad námi, proto původní plán měníme a rozhodneme se rozhlednu na vrchu Kunovská hůrka navštívit až při další návštěvě Rajnochovic. Asi za osm minut nám přijíždí autobus, kterým se dostáváme do Podhradní Lhoty na žačátku Rajnochovic, kde se nachází vlakové nádraží. Vlakem pokračujeme do Hulína, zde přestup, a pak až do Otrokovic, zde vystupujeme a v restauraci U Mašinky se zastavíme na večeři. Potom spojem MHD pokračujeme do Zlína a domů.