Skály v jz části PR Sochová
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Jednou z méně známých skalních oblastí v Hostýnských vrších je ta, nacházející se v přírodní rezervaci na jz hřebeni, severním prudkém svahu a na předvrcholku kopce Sochová (741 m), ležícího vzdušnou čarou asi 2.5 km od Tesáku. My se projdeme po původní maličké ploše rezervace, dříve nazývané jako Skaliska Sochová, která od svého vyhlášení v červnu r.1989 až do LP 2001 dosahovala rozlohy pouhých 2 ha. Kromě bohatých skalních výchozů se stala předmětem ochrany zachovalá jedlobučina s jilmem, která patří k nejzachovalejším v celých Hostýnských vrších. Některé stromy zde dosahují stáří více jak 160 let a k nejpočetnějším zástupcům "říše stromů" tady patří buk lesní a lípa srdčitá. Jedle bělokorá se zde vyskytuje velmi řídce, stromový "park" doplňují jasan ztepilý, jilm drsný, javor mléč a na vrcholu se můžeme setkat také s jeřábem horským. Okolo skalisek jsou v terénu bohatě rozprostřeny vějíře kapraďorostů hned několika druhů, dále tu roste například měsíčnice vytrvalá či lýkovec jedovatý. Za zmínku stojí také vzácně se vyskytující mech křivoštět skalní.
Ale teď už se vraťme ke zdejším skalním útvarům. Nejen samotný vrchol Sochové, ale i její jihozápadní a východní vrcholový hřeben je tvořen typickým strukturním hřbetem, který je Ostrým předělem mezi mírnějším svahem strukturním a velice příkrým erozním. Tento hbet je velmi úzký a odspodu k vrcholu na něm vystupuje dlouhá řada větších a menších skalek či nízkých a rozložitých rozpadlých mrazových srubů. Všechno toto je tvořeno pískovci a slepenci rusavských vrstev, patřících do račanské jednotky magurského flyšového pásma. Dříve tudy nahoru přes hřeben procházela červeně značená turistická trasa z Tesáku Do Rajnochovic. Ta je od vyhlášení rezervace vedena po východním úbočí Sochové, ale na nějakou tu starou značku cestou k předvrcholu dodnes ještě možno narazit a ta příchozímu potvrdí, že jde správně k tomu nejzajímavějšímu místu. Na návrší se totiž vypíná několik zajímavých skalek, z nichž jedna (ani ne 3 metry vysoká) nás překvapí bizarním hříbovitým tvarem. Tím "nej" je tady ale skála zvaná Kazatelna, na jejíž vrcholové temeno byly kdysi vytesány příkré schůdky. Otvůrky čtvercovitého profilu po stranách napovídají, že bylo schodiště jištěno zábradlím. Takto zpřístupněný vrchol ale v minulosti nesloužil jako kazatelna, nýbrž jako výhledové místo. V době současné už je žel dávno přerostlé okolními stromy. Pokud bychom sestoupili pod severní úbočí skály, zjistili bychom, že z této strany není výše skalní věže Kazatelny vůbec zanedbatelná, protože dosahuje téměř 9 m. A také, že to jen o maličko nižší skalisko v jejím sousedství je také docela impozantním a rozložitým skalním blokem.