Prales u Tesáku
Turistické cíle • Přírodní památka
Porovnávat zbytky našich pralesů s jejich mnohem jižněji položenými tropickými kolegy nelze, přesto to i v těchto horských hvozdech kypí životem. Na gorily v mlze bohužel nenarazíme, ale i tak je v nich živočišstva víc než dost a navíc je díky severnější poloze neobývá plazivá a jedovatá žoužel, ze které máme někteří takový respekt, že omdléváme, i když ji vidíme jen na obrázku.
Kupodivu se enklávy horských lesů u nás zachovaly nejen ve větších pohořích, ale několik pěkných a téměř neporušených přírodních zákoutí najdeme i kousek od Zlína v Hostýnských vrších. Jednou z nich je přírodní rezervace Tesák, jejíž horní konec je po červené turistické značce vzdálen od chaty na Tesáku jen asi půldruhého kilometru. Od blízkého vrchu Ožiňák zde spadá do údolí bezejmenného potůčku strmý svah, porostlý jedlobučinou, starou víc jak 180 let. Rezervace zde byla na ochranu dřevin a bylinného podrostu vyhlášena už v roce 1975 a tehdy zaujímala rozlohu 7.5 ha. V současnosti se její chráněná plocha téměř o dva hektary zvětšila.
Jedná se o jeden z nejlépe zachovalých pralesovitých hvozdů v oblasti. Ze stromů dominují buk a jedle, ale narazíme zde pochopitelně i na smrk či na javor. Na živých a odumřelých dřevinách roste mnoho dřevokazných hub jako třeba korálovec jedlový, lesklokorka ploská anebo ohnivec Hartigův. Bylinné patro je pak kapitolou samou pro sebe - namátkou třeba kyčelnice devítilistá, kruštík modrofialový, mařinka vonná, hlístník hnízdák, starček Fuchsův, lýkovec jedovatý, rozrazil horský a mnohé další.
Kromě běžné lesní zvěře se zde vyskytují i ohroženější a vzácné druhy živočichů jako skokan hnědý a mlok skvrnitý, z ptáků pak strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, sýkora uhelníček a střízlík obecný.