záme třeboň

Renesanční zámek stojí na jihozápadní straně historického centra města. V těchto místech dříve stával panský dvorec, později přestavěný na kamenný hrádek, poprvé zmiňovaný roku 1374.

Roku 1366 město odkoupili od pánů z Landštejna Rožmberkové a založili zde Augustiniánský klášter. Povýšili původní osadu na poddanské město, které se začalo rychle rozvíjet. Vok z Rožmberka se roku 1479 ujal vlády nad rožmberským majetkem a vybral si Třeboň za své sídlo. Podstatně rozšířil budovu v dnešním severozápadním nároží a Jindřich z Rožmberka nechal přistavět východní a západní křídlo.

Po požáru roku 1562 pověřil stavitele Antonína Ericeru náročnými přestavbami hradu na renesanční zámek. Přestavba probíhala v letech 1565 –1575, kdy byl západní trakt prodloužen na jih, na který navazoval spojovací trakt s bránou a věží a tím bylo uzavřeno vnitřní nádvoří.

Nedaleko zámku byl vybudován zámecký pivovar a sladovna.

Roku 1602 si Třeboň za své sídelní město vybral poslední vladař domu rožmberského Petr Vok, který sem přesídlil s celým svým dvorem. Na přelomu 16. a 17.století stavitel D.Cometta rozšířil zámek o vnější nádvoří. V jihovýchodním křídle vznikly dva společenské sály zaklenuté vysokou zrcadlovou klenbou. Interiér jednoho z nich, tzv. Dvořanské světnice, vyzdobil malbami Tomáš Třebechovský. Stěny pokryl malovaným karmínovým závěsem se vzorem granátového jablka a nad něj umístil pás se 32 znaky a jmény dvořanů Petra Voka z Rožmberka. Roku 1604 Petr Vok zakoupil dva domy vedoucí z náměstí ke klášteru, které nechal zbořit a v místě nechal vybudovat patrový dům pro obrazárnu a knihovnu. Stavba si vynutila zrušení původní tzv.Břilické brány.

Později přistavěl dnešní Budějovickou bránu. V letech 1606-1610 spojil budovu zámku s klášterem tzv. pavlačemi, postavenými na zdech Městského opevnění. Na počátku 18.století byla tato pavlačová chodba nahrazena zděnou stavbou, tzv.Dlouhou chodbou.

Po smrti Petra Voka z Rožmberka získali Třeboň Švamberkové. Petr ze Švamberka zamýšlel postavit na jihovýchodní straně vnějšího nádvoří evangelickou modlitebnu, jejíž stavba však nebyla nikdy dokončena.Tyto stavební práce vedl italský stavitel Paolo Sarcelli. Již roku 1621 bylo třeboňské panství za spoluúčast na stavovském povstání zkonfiskováno samotným císařem Ferdinandem II.

Stavební činnost na zámku opět ožila za nových majitelů, kterými se roku 1660 stali

Schwarzenberkové. Roku 1712 zhotovil Jan J.Světecký kamennou kašnu s hlavou Turka, jemuž klove oči havran. Kašna s motivem schwarzenberského znaku byla zhotovena podle návrhu architekta Pavla Ignáce Bayera.

V západní části vnějšího nádvoří vznikla v letech 1663-1666, na místě bývalého zámeckého pivovaru, barokní budova, která sloužila správě schwarzenberského panství.

Jedinou větší úpravou vnitřního zámku byla přestavba západního křídla s předsunutým výběžkem do zahrady v letech 1859-1860.

Po pozemkové reformě ve 20.letech 20.století byla Schwarzenberkům vyvlastněna podstatná část jejich velkostatku. Z třeboňského panství jim zůstala pouze budova zámku, která byla v letních měsících pronajímána jako hotel.

Roku 1940 zámek zabralo gestapo.

Po válce roku 1945 byla na zámek dosazena Národní správa a v roce 1947 byl zámek zestátněn.