Českým středohořím 2006 II. Ústí n.L.-Větruše, Bobří soutěska, Úštěk

Ústí n.L., Větruše  •  Fotografie (7)  • Foto: Traper

Minipivovar s výborným pivem v Ústí n.L. ještě v době naší návštěvy nebyl. Jeho pivo jsme ochutnali až o čtyři roky později při přechodu Krušných hor. Zato navštívujeme aspoň krásnou stavbu zámečku Větruše s hotelem na okraji města.

Vypíná se na 400m vysokém skalním ostrohu nad soutokem Bíliny s Labem. Zámeček má 30 m vysokou věž, fungující jako rozhledna. Na Větruši jezdí lanovka a je častým a oblíbeným cílem obyvatel. Během let se stala místem odpočinku a zábavy tisícům lidí. A já se tady v tomto roce poprvé setkávám s novou odrůdou červeného vína Dornfelder, vyšlechtěného r.1955 v Německu, odkud se po víc jako padesáti letech postupně dostala trochu do Čech a více na Moravu.

Zrcadlové bludiště na Větruši, vydutý autoportrét  •  Foto: Traper

Nahoře, kde bývalo ve středověku popraviště je nyní možnost navštívit přírodní i zrcadlové bludiště s křivými zrcadly a sportovní areál pro děti a dospělé. Z  vyhlídkové terasy je pěkný výhled na město rozložené u břehu Labe a k Mariánské skále. Na úbočí této skály je rozložena slušná ZOO.

V nejbližším okolí je možnost navštívit zámky Velké Březno a Krásné Březno.

Z Ústí popojíždíme 30km do Přírodní památky Bobří soutěska s vodopádem na stejnojmenném potoku. Parkujeme za obcí Loučky na parkovišti 50.6591728N 14.3416792E s infotabulí, což je výchozí bod zelené TZ k soutěsce. Jinak značka tudy vede z Verneřic přes Janovice (vesnická památková rezervace) do Kravař.

Bobří soutěska  •  Foto: Traper

Vlastní nejdivočejší část Bobří soutěsky není dlouhá, jen asi 400m. Celková délka však má kolem tří kilometrů. Stezka se klikatí přes můstky nad potokem, kousek po skalní římse s řetězy, a okolo kaskád, z nichž ta největší se při větším průtoku dá nazvat vodopádem. Na konci nejzajímavější části v horní části lze odbočit vpravo, kde cestu korunuje na bezejmenném přítoku Bobřího potoka 8m vysoký Bobří vodopád, ale s menším průtokem v závislosti na roční době. Dá se tu odpočinout u zbudovaného posezení pod přístřeškem. V okolí  lze ještě navštívit i největší roubenou stavbu – Víseckou rychtu (mírné vstupné) v Kravařích.

Dále pokračujeme ve šmejdění okolo Ústí n.L. do pěkného, třítisícového městečka Úštěku, založeného na pískovcovém hřbetu, kterým prochází hlavní silnice. Na začátku a na konci města stávaly městské brány. Na bocích hřbetu chránila město skála, zakončená městskou hradbou. Dnes se dají místy zahlédnout jen zbytky obvodové zdi a torzo bývalé Litoměřické brány s příkopem. V trochu lepším stavu zůstala tzv. Pikartská věž s muzeem čertů v původních sklepích.

Bobří soutěska, vodopád  •  Foto: Traper

K obraně tu byl ve 14. století vybudován i gotický hrad. O dvě století později ho jezuité používali upravený jako svou rezidenci a kolem r.1779 se zde nějakou dobu vařilo pivo. Později po původním, zaniklém pivovaru, byl v Úštěku znovu otevřen novější, Rytířský pivovar. Na jeho počest k slavnostnímu otevření 30. dubna 1890 pamatuje zachovaná úštěcká cínová medaile. Jeho život však také dlouho netrval, po r.1913 byl zrušen.

V centru, tvořeném malým historickým jádrem, nalezneme památkovou rezervaci, náměstí obklopené středověkými, pozdně gotickými měšťanskými domy s podloubími. Několikrát použité ve filmu.

My jsme sem přijeli zvláště kvůli tzv. Ptačím domkům. Název patří bizarním malým domkům v jihozápadní části města a jejich dřevěným přístavkům, přilepeným ke skále nad údolím jako ptačí hnízda. Přístavky navazují na sklepy a chodby vytesané v pískovcové skále. Při návštěvě španělského města Cuanca jsem si na Úštěk vzpomněl. Tam byly podobné, se stejným názvem ve španělštině, ale výraznější a nad podstatně větší strží.

K dalším památkám patří ještě velký, pozdně barokní jednolodní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1772 a synagoga z r.1794, v roce 2011 opravená.  V současnosti prochází tento objekt dále důkladnou rekonstrukcí.