Jarní víkend v Londýně

Fotografie (1)  • Foto: tomasklodner

V březnu roku 2012 jsme se s manželkou domluvili, že v rámci jejich narozenin si uděláme oba radost a navštívíme mého přítele ze školních let, který již několik let žije v Londýně. Díky tomuto faktu, který nám zajistil ubytování zdarma, a díky tomu že do Londýna (nebo spíš do jeho blízkého okolí) létají přímo z nedalekého Brna aerolinky Ryanair, nebyly peníze tentokrát žádný velký problém. Jen pro upřesnění, zpáteční letenky pro dva dospělé přišly na cca 3000 Kč. Cena se samozřejmě v jiných termínech může dost lišit. My se rozhodli pro prodloužený víkend 16. - 19.3.2013.

V Brně na letišti jsme 2 hodiny před odletem. Procházíme všemi prohlídkami a poté poměrně dlouho čekáme v odletové hale. Pro tak malé letiště jako jsou Tuřany v Brně není potřeba až taková časová rezerva. Jinak tomu asi bude v Londýně. V 17:05 odlétáme. Z letadla pozorujeme za pěkného počasí Brno, po krátké chvíli i Prahu a pak už jen menší a menší vzdalující se krajinu. Po hodině a půl jsme nad kanálem La Manche. Krátce po 18 hodině (čas se během letu posunul o hodinu zpět) jsme dosedli na letiště Stansted a jdeme hledat autobus.

Lístky na bus máme již objednány a zaplaceny (zpáteční za cca 15 liber na osobu) z domu u společnosti Terravision pro spoj v 18:30. Po pasové kontrole, která se vinou velkých davů cestujících poměrně dost protáhla, stíháme autobus až v 19:00, ale pro dopravce toto není žádný problém. Ukazujeme lístky vytištěné doma na tiskárně a vše je v pořádku. Vyrážíme na cca 75 minut dlouhou cestu do Londýna. Zprvu je vcelku nezáživná, ale jak dorazíme do večerního velkoměsta, hned je na co se dívat. Pozorujeme osvětlený Tower či London Eye, projíždíme po nábřeží řeky Temže a sledujeme páteční večerní život v ulicích. Hned nás zaujali hloučky lidí před každou restaurací. Jedním z důvodů je, že v Anglii se nesmí v restauracích kouřit. Druhým pak, že spousta podniků v pátek touto dobou praská ve švech. Dorážíme na Victoria Station, kde na nás již čeká náš hostitel a vyrážíme směr stejnojmenná stanice metra.

Pořizujeme si u automatu 2 karty Oyster na městskou dopravu. Za každou kartu je třeba dát zálohu 5 liber, kterou můžete dostat zpět až kartu zase vrátíte. Nabíjíme si je každou 20 librami, protože denně nás bude doprava stát 7-8 liber (je to denní maximum, co se z karty odečte, i kdybyste jezdili pořád). Odjíždíme tedy nejstarším metrem na světě do staré hospůdky Ye Olde Mitre v centru starého Londýna. Je z roku 1546 a je zastrčená v průchodu mezi moderními domy. Interiér ve starém stylu, posezení v malých prostorech ve dvou patrech. Příjemný zážitek. Zde již čekají přátelé našeho hostitele, a tak si dáváme pár piv, každé cca za 3,50. Poprvé zažíváme pravidla anglických hospod jako například to, že člověk nejdřív musí u baru objednat a zaplatit a pak si jít pivo vypít. Stejně to pak je s každou další rundou. Všude je zelená výzdoba, protože o víkendu se zde slaví svátek sv. Patrika, patrona všech Irů, kterých v Londýně žije snad víc než v Irsku. Po poměrně náročném dni vyrážíme nočním Londýnem na metro a směřujeme bydlet do okrajové čtvrti South Ealing.

V sobotu ráno vstáváme a po snídani vyrážíme metrem modrou linkou "Picadilly" do centra na zastávku South Kensington. Mapa londýnského metra je k dispozici zde (PDF soubor). Dnes je deštivě, a tak jdeme zatím do muzeí. Nejdříve navštěvujeme Přírodopisné muzeum (Natural History Museum) ve čtvrti Kensington, kde vidíme vše o planetě Zemi a životě na ní. Zvládáme projít oddělení s dinosaury, kde jsou kostry snad všech známých exemplářů. V další části pak jsou všechna zvířata světa (bohužel vycpaná) od kolibříka po velrybu. Míříme ještě do oddělení o sopkách a zemětřesení a v obavě, že bychom již nic dalšího neviděli, prohlídku zde končíme a po dvou hodinách vyrážíme dál. Přejíždíme stejnou linkou na zastávku Holborn a jdeme do Britského muzea (British Museum). Zde mé srdce historika jenom zaplesá. Najdete tu nesčetně starých archeologických vykopávek z britských kolonií, ale i z jiných zemí světa. Svá celá oddělení zde mají velké kultury Egypta, Řecka, Říma a dalších zemí světa. Hned u vstupu je vystavena tzv. Rosettská deska, podle které se francouzi Champollionovi podařilo rozluštit hyeroglyfické písmo. Je to nádhera, ale projít toto muzeum celé by bylo na celý den. Určitě návštěvu zde i v předchozím přírodovědném muzeu mohu všem návštěvníkům vřele doporučit už jen proto, že obě tyto instituce mají vstup zdarma. Sám se sem ještě někdy budu muset určitě vrátit.

Londýn nejsou jen muzea, ale taky i tzv. shopping, neboli česky nakupování. A když už jsme zde, není to už vůbec daleko na zastávku Camden Town, kde nemůžeme opomenout místní trhy. Je to dlouhá ulice, která je vlastně jedno obrovské tržiště plné stánků s různým zbožím, zde hlavně takovým "punkrockovým". Obchůdky jsou všude v okolních uličkách, v druhých patrech domů, na dvorcích, a dokonce i v bývalých stájích, kde má každý prodejce svoji kóji. Po dlouhém vybírání kupujeme dcerce halenku za 15 liber a jedeme prohlédnout ještě další obchody. V takové místní lidovce, obrovském několikapatrovém obchodu s oblečením, kupujeme mikiny, trička a další za cca 30 liber. Je neuvěřitelné kolik je tu lidí. Všichni nakupují jak o život, košíky i ramínka plné, co někomu není hodí na zem a letí za dalším artiklem. Prostě trochu šílené. Je na čase nechat nakupování a chystat se pomalu nazpět. Již je večer a my se jdeme podívat na Piccadilly Circus. Cestou navštevujeme snad největší obchod s počítači Apple, kde je možno si vyzkoušet všechny jejich produkty či si jen zasurfovat na internetu. Další naší zastávkou je třípatrový obchod s lentilkami M&Ms. Rádi bychom ještě dnes na svátek sv. Patrika navštívili irskou hospodu, ale před ní je fronta tak na hodinu. Všude jsou Irové v zelených kloboucích a slaví. My dorážíme na Piccadilly a po krátké prohlídce jedeme již poměrně dost znavení zpět do Ealingu. Na bytě si dávám tři malá piva Becks a jdeme spát.

Ráno vstáváme do krásné prosluněné neděle. Dnes vyrážíme opět do centra a začínáme prohlídkou londýnských parků. Procházíme Hyde Park kolem známého Speakers Corner - bohužel je ještě celkem časně, a tak přestože je neděle, nikdo zde neprovolává žádné své myšlenky či názory. V parku již je jaro v plném proudu. Všude spoustu zeleně, květin i již rozkvetlých stromů. Kolem nás probíhá spousta sportujících londýňanů, lidé na projížďkách na koních, ale také spousta ptactva i jiného zvířectva. Dalším parkem, který hned navazuje je Green Park. Tím procházíme až k Buckinghamskému paláci, kde sídlí britská královna Alžběta II. a její manžel princ Filip. Odtud jdeme parkem St. James a pokračujeme dál na Trafalgar Square se sochou admirála Nelsona. Zde se již připravuje koncert ke svátku sv. Patrika. My obcházíme náměstí kolem Britské Národní Galerie a vyrážíme dál směrem k řece Temži.

Procházíme ulicí plnou ministerstev i se sídlem premiéra na Downing street č. 10. Postupně se dostáváme až k Westminsterskému opatství, kde nedávno proběhla svatba prince Williama a jeho ženy Kate. Obdivujem překrásnou a velkolepou architekturu a přecházíme pod budovami parlamentu se známou věží se zvonem Big Ben až na most přes Temži. Je odtud krásný rozhled na parlament na druhém břehu. Procházíme pod Londýnským okem - obří ruské kolo na břehu řeky - a pokračujeme po břehu Temže se spoustou pouličních umělců až k Tate Modern - muzeu moderního umění. Pro studenty umění, obzvláště moderního, je toto také super možnost, protože i zde je vstup zdarma. Po krátké prohlídce přecházíme Temži po mostě pro pěší a již stojíme před katedrálou sv. Pavla. Prohlížíme interiér katedrály a posléze si v jedné zadní uličce dáváme kávu ve známém řetězci Starbucks.

Kousek odtud nasedáme do starého klasického autobusu doubledecker a jedeme jednu zastávku k pevnosti Tower. Kupujeme si lístek na lodní projíždku do Greenwiche. Před odjezdem si ještě prohlížíme pevnost a také světoznámý most Tower Bridge, který následně podplouváme na lodi. Za poměrně chladného a větrného počasí jedeme asi 15 minut a již jsme před greenwichskou univerzitou. Po krátké zastávce v muzeu námořnictví stoupáme na snad jediný kopec v okolí. Zde je umístěna slavná observatoř a prochází tudy nultý poledník. Platíme vstupné 7 liber za dospělého a vše si tedy řádně prohlížíme a fotíme. Kromě poledníku je tu ještě expozice starých hodinových strojů. Nicméně ve srovnání s Britským muzeem, které bylo zdarma, tu za 7 liber budete mít maximálně fotku s nultým poledníkem. Ale ta za to taky stojí.

Po krátkém odpočinku jdeme kolem opravené historické plachetnice Cutty Sark z roku 1869, která byla svého času nejrychlejší lodí na světě, zpět k řece. Tu podcházíme podvodním tunelem. Objevujeme se v mrakodrapové čtvrti Canary Wharf a odtud jedeme metrem opět stejně jako včera na Piccadilly. Dnes se nám daří dostat se do irské hospody O´Connors. Zážitek je to parádní, hospoda narvaná lidmi ve všech patrech a místnostech, nikdo nesedí, všichni tancují a perfektně se baví. Vypíjíme každý jedno pivo Guinness a přes ulici jdeme ještě do sushi baru. Testujeme několik japonských specialit a oba se učíme jíst hůlkami. Již je celkem dost hodin a my opět velmi znavení sedáme na metro a odjíždíme za odpočinkem.

V pondělí ráno vstáváme, snídáme a ještě se před odjezdem jdeme projít po čtvrti South Ealingu. Na poště posíláme do Čech dva pohledy a jedeme metrem na autobus. Na nádraží trošku bloudíme, a tak nám autobus ujel a musíme jet až dalším za 30 minut. V rychlosti si tedy ještě stíháme dát britskou specialitu Fish and Chips za 7 liber a vyrážíme busem na letiště. Opět procházíme všemi kontrolami, v odletové hale kupujeme pár drobností a již jdeme do letadla. Zde je třeba vždy mít nějakou časovou rezervu, už jen kvůli vzdálenosti z odletové haly k jednotlivým terminálům. Po dvou hodinách letu dosedáme bez problémů v Brně. Tím končí náš výlet do Londýna, při kterém jsme toho hodně stihli, ale který nám ukázal, že bude stát za to ještě sem někdy vyrazit.

Kompletní fotogalerii naleznete zde.

Více tipů na výlet či cestopisů můžete zkusit najít na webu www.jaknanudu8.webnode.cz