Kolem Matterhornu (4) - Col de Torrent - Arrola

Cestopisy

Lac de Autannes.

Kříž v sedle Col de Torrent.

Padesát odstínů modři.

Řečiště vedle kterého jsme nocovali.

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Budíme se ještě za šera a před východem Slunce vylézáme ze stanů. Voda v plesu není příliš čistá a tak původní plán na ranní koupačku padá. Po snídani a sbalení věcí do báglů rovnou stoupáme sutí kamenů a za necelou hodinku se již rozhlížíme u kříže v sedle Col de Torrent (2919 m.n.m.), čímž se nám opět otevírá úchvatný pohled do dalšího hlubokého údolí s vesničkami na jeho dně, o téměř kilometr a půl níže. Tam dnes budeme sestupovat.

Sestup je náročný na kolena, ale zase u něj tolik nefuníme. Kousek pod vrcholem již potkáváme další turisty, stoupající do sedla z druhé strany. Museli také spát někde nadivoko, jinak by nemohli stihnout vyšlápnout tak brzy tak vysoko.

Ani pleso na druhé straně není zrovna ideální pro ukojení naší touhy po hygieně. Tu v něm zřejmě často provádějí kolem pasoucí se kravky. Chvíli u něj sedíme obdivujíce psy, zahánějící zatoulané krávy zpět do stáda a už zase klesáme svahem níž do údolí. Nad vesnicí Villa (1730 m.n.m.) vidíme startujícího paraglidistu. Je ale brzy a termika ještě dostateně nenastartovala, takže pozorujeme jen jeho slet do údolí, navzdory několika pokusům najít termickou bublinu nad skalisky čnící z lesa na druhé straně údolí.

Konečně vcházíme do uliček mezi staré dřevěné domky vesničky Villa a z pítka na kraje vesnice hltavě pijeme a doplňujeme vodu do lahví. Nejen vodou živ je člověk, takže dáváme pivo v místní hospodě a snažíme se s paní hospodskou, která neumí vůbec anglicky domluvit v kolik hodin a odkud, nám jede bus do Arolly. Tuto část treku přejíždí autobusem valná většina trekařů a my nehodláme býti vyjímkou.

Po delší domluvě nám paní zjišťuje bus ve švýčarském jízdním řádu, ze kterého mi zrovna moudří nejsme. Musíme ale prý sestoupit na zastávku do spodní vesnice Les Hauderes, což je asi 40 minut pěšky. Máme hodinu a půl, takže v klidu dopíjíme pivo, nahazujeme bágly na bolavá záda a chystáme se na sestup. Najednou z čista jasna před námi stojí podivné zelené vozítko (nějaký druh teréního pickupu), uvnitř nádherná mladá švýcarka s patrně její matkou vedle sebe a sama od sebe nám nabízí odvoz dolů do Les Hauderes. Samozřejmě, že neváháme ani pikosekundu a naskakujeme na nákladní část auta. Holčina to frčí docela svižně a tak máme co dělat se na korbě udržet. Nakonec nás vykládá přímo na místním autobusovém nádražíčku, loučí se s námi krásným úsměvem a je pryč. Máme teď skoro hodinu času do odjezdu busu, místní obchůdky mají svou dlouhou polední pauzu a tak dáváme oběd z vlastních zásob. Já vyhazuji chleba, který se mi již v batohu začal měnit v penicilin.

Je 13:40 a bus odjíždí, jak jsme na Švýcarsko čekali, na minutu přesně. Úzkou silničkou se šplháme serpentýnami směrem k Arolle (2006 m.n.m.). Cestou obdivujeme řidiče busu, jak se dokáže na úzké cestě vyhnou protijedoucím náklaďákům a jsme rádi, že na naší straně je svah nahoru a ne dolů. Jako by na tom, kdyby sjel ze srázu, záleželo.

Vystupujeme na konečné stanici Arolla post a hned se vrháme do dvou místních obchůdků a ukájíme svou touhu po normálních potravinách - kupujeme čerstvé pečivo, ovoce, sýry, jogurty a část z toho hned na náměstí požitkářsky konzumujeme.

Po odpočinku a nákupech vyrážíme po turistickém značkení dále ven z města. Trochu podezřelé nám přijde, že nevidíme názvy, ke kterým chceme jít, ale je tu značka Alp trek, po které jsme dosud šli, tak jdeme důvěřivě po ní. Cesta je tu trochu spletitá plná svátečních turistů. Asi po kilometru stoupání nám to už nedá a v místní hospodě se ptáme na cestu. No samozřejmě, že jdeme blbě. Vracíme se zpět na náměstí Arolly, pak kousek zpět podél silnice, odkud jsme přijeli busem. Zde již nacházíme značení směr k sedlu Col Collon (hraniční sedlo s Itálií 3087 m.n.m.), ve kterém chceme zítra překročit hranice ze Švýcarska do Itálie. Hned od silnice jsou všude zákazy stanování a nějak se nám nechce riskovat konflikt s místními ochranáři. Proto se jdeme podívat jen asi kilák po zítřejší plánované trase a dnes již potřetí míříme zpět do Arolly.

Dáváme pivo v místním hotelu. Je značně ošuntělý a proto spoléháme, že ani cena by nemusela být nikterak závratná. Pohráváme si s myšlenkou v něm přespat. Nakonec se ale dozvídáme, že tu mají nějakou konferenci a je tedy plno. Proto po pivku nalézáme místo na stany zhruba jen 200m od hotelu přímo na břehu vyschlého koryta řeky. Jsme hezky schovaní ikdyž jsme na okraji vesnice. Po večeři, při které si všichni pochutnáváme na výborném a hlavně čerstvém místním chlebu, uléháme do stanů a usínáme.

Odkazy na všechny díly treku kolem Matterhornu: