Lanškroun - PkP
Lanškroun
Lanškroun, město orlickoústeckého okresu, leží v nadmořské výšce 373 metry. Na rozvodí severně od města končí klasický ráz Podorlické pahorkatiny a oblast Lanškrounska - ohraničená právě labsko - moravským rozvodím (vede přes Mariánskou horu, po Hřívě a Hřebečovském hřbetu), zadními hranicemi obcí Mladějov a Rychnov, Rychnovským vrchem, Tatenicemi a okrajem lesů na východě - je docela plochá a i proto jsou z ní i přes ní nádherné pohledy nejen na Hřívu a Hřebečovský hřbet. V Lanškrouně se stékají Ostrovský a Třešňovecký potok, čímž se z nich stává jedna říčka, která se kousek pod městem vlévá do Moravské Sázavy, říčky (později řeky) vytvářející pod Tatenicemi krásné hluboké údolí táhnoucí se až k Zábřehu, pod nímž se Moravská Sázava stéká s řekou Moravou. Nad městem je na Ostrovském potoce skupina rybníků - Plockův, Sluneční, Pšeničkův, Olšový, Dlouhý a Krátký, jejichž okolí je chráněno jako pomenší přírodní park Lanškrounské rybníky.
Český název Lanškroun vznikl z německého Landeskrone, Zemská koruna. Město bylo založeno jako centrum rozsáhlého lanšperského panství při kolonizaci vedené pány z Drnholce; doloženo je k roku 1285. V historii byl Lanškroun velice významný, utrpěl však během třicetileté války (1618 - 1648) a po ní sem přišla spousta Němců, kteří museli být po 2. světové válce (1939 - 1945) odsunuti.
Lanškrounem prochází silnice č.43 a končí tu železniční trať od Rudoltic v Čechách, po níž sem lze dojet některým z četných přímých vlaků z České Třebové, odkud sem vedou také dvě autobusové linky - jedna přes Třebovické sedlo, Damníkov a Lukovou, druhá přes Skuhrov a Ostrov. Z Ústí nad Orlicí se sem dostanete autobusem přímo po silnici 315, ale také přes Dolní Dobrouč. V Lanškrouně se dá přestupovat do rozsáhlé oblasti - směrem na Čermnou, Výprachtice, Lázek, párkrát za den i do Štítů, kde však můžeme pozorovat typické problémy mezikrajské Dopravy.
Nejzajímavější lanškrounské památky jsou uspořádány do linie, takže si je při průchodu skrz město můžeme pěkně obejít. Vyrazíme-li od železniční stanice, přijdeme nejprve k autobusovému nádraží a pak již narazíme na empírový kostel sv. Maří Magdalény z roku 1827, kolem něj přijdeme na náměstí s krásnou renesanční radnicí z r.1582 v jeho středu. Za hlavním náměstím se nachází předzámecké náměstí se zámkem na místě bývalého kláštera. Celý komplex náměstíčka a zámku doplňuje původně gotický, později barokně upravený, Kostel Sv. Václava. Dále se zase napojíme na silniční průtah, po němž se dostaneme k baroknímu hřbitovnímu kostelu sv. Anny; bylo by sice moc zajímavé podívat se na hřbitov, ten je však bohužel nepřístupný. Při prohlídce města si projděte i okolí náměstí a nezapomeňte zajít ani na hlavní silnici vedenou kolem městského jádra, u níž stojí krásná roubená Krčma, bývalý zájezdní hostinec připomínaný již k r.1643.
K Lanškrounu asi nepatří žádná další osada, jeho okolí je však velice zajímavé. Kolem již zmíněných rybníků vede žlutě značený výletní okruh, po nové modré se zase dostanete přes Třešňovec na poutní místo Mariánská hora; starší modrá vede do Albrechtic a odtud pokračuje údolím Moravské Sázavy, které je zde v porovnání s jejím úsekem pod Tatenicemi neméně pěkné. Albrechticemi také prochází zelená směřující k rozhledně na Lázku, k nejzajímavější památce v okolí Lanškrouna pak vede zelená naopak směrem na Českou Třebovou - je jí Zámecký vrch u Rudoltic, kde stojí jediná věž zůstavší zde po nedostavěném a později vyhořevším zámku, který byl nakonec vyjma této jedné věže zbourán; nyní je Červená věž opravena a snad by měla být i zpřístupněna, po čemž z ní bude nádherný rozhled.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci II - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP2.pdf.
Anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-ii-okoli-litomysle-a-ceske-trebove.html.
Oficiální stránky města Lanškrouna: http://www.lanskroun.eu/