Lanškroun – Panna Marie Vítězná
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Zhruba od druhé poloviny 17. století začaly v katolicky orientovaných zemích v poměrně hojné míře vyrůstat děkovné či čestné sloupy, povětšinou zasvěcené Panně Marii nebo Svaté Trojici.
Podle zdrojů, kterými disponovali zadavatelé takových děl najdeme sloupy vysloveně jednoduché až po sloupy zdobené a honosné, kde je jasně patrné, že se jejich zadavatelé museli pořádně plácnout přes kapsu.
Nakonec takový sloup se stavěl jako poděkování za nějaký zázrak, povětšinou vyléčení z nemoci (dříve se většina epidemií nazývala jako mor), případně to mohlo být za díky po nějaké válečné katastrofě (Třicetiletá válka, Turci).
Oslavné sloupy má i východočeský Lanškroun. A k překvapení hned dva. Ten první a význačnější najdeme na náměstí J.M. Marků před radnicí (i tak nejde o příliš honosný sloup), druhý, ještě skromnější najdeme na náměstí Aloise Jiráska u místního zámku (muzeum) a kostela.
Původně náměstí nemělo současné rozměry, spíše kolem probíhala ulice ke kostelu a na zámek. Lanškrounský zámek je původně klášter augustiniánů. Ten byl pobořen za husitských válek, zbytek kláštera dal vzniknout zámeckým budovám. Náměstí je částí zámeckého nádvoří a klášterní zahrady. V rámci opravy prostoru byl v části náměstí vybudován park s ozdobou ve formě vodní Koruny. Ta má evokovat prastarou klášterní studnu. Uprostřed vodní koruny je umístěná druhý lanškrounský mariánský sloup.
V popisu díla se uvádí: Madona s dítětem (s korunkami) stojí na zeměkouli s půlměsícem. Nohou drtí hada. Korintský sloup na hranolovém podstavci s arkádkou. Jde o dílo neznámého autora. Nechal je postavit rychtář z nedaleké Sázavy Rössler v roce 1705 jako dík za záchranu své rodiny před morem.
Formě, jakou je Panna Marie zpodobněna se Vítězná, had je symbolem ďábla a půlměsíc odkazuje na Turky, s kterými se středoevropané potýkali po téměř 300 let. Původně se kult Vítězné světice šířil po vítězství katolické strany na Bílé hoře, ale později se uctíval při dalších příležitostech. Ale již dávno před tím měla Panna Marie zásluhu na odražení mongolských nájezdníků ve 13. století (pod Hostýnem).