Tišnovskou pivní stezkou přírodou Vysočiny

Po návratu z Anglie jsou konečně letošní větší plány splněny a dochází na poslední, čekající od jara. Přestože byla akce vyhlášena už od Aprílu 1.dubna.

Znáte to. Pořád je plno jiných věcí a starších plánů, jakož i různých osobních překážek, že se k tomu člověk dostane až po delším čase. Letos to byly už od loňska připravené přechody hor, a jiné akce.

V Tišnovském regionu se v posledních letech vyrojilo několik nových pivovarů. Konkrétně v samotném Tišnově vznikly během posledních pár let 3 pivovary (Tišnovské pivo, Květnice a Grádo). V nedalekých Senticích funguje mnoho let vyhlášený pivovar Kvasar. Pivovarnictví bylo obnoveno také v blízkých obcích (v Doubravníku, Genius noci v Lomnici). I v přilehlém Předklášteří zahájil nedávno vaření nový pivovar Vorkloster. Jen v blízkém městě Kuřimi, slíbil už před 8 lety také místní podnikatel zřídit minipivovar, ale skutek utek.

Tišnovská pivní stezka vznikla k propojení pivovarů s hospůdkami a současně se zdravým pobytem v přírodě pro turisty a pivní nadšence. ​Nápad využívá příjemného vychutnávání dobrého a originálního piva při prospěšném tělesném pohybu a současném poznávání okolní přírody. Nebo jinak, vytáhne pivaře od stolů do přírody.

S kamarády rádi chodíme pěknou přírodou a chůzi kombinujeme s dalšími příjemnými koníčky. Na jaře výstava nejlepších vín vyhodnocených za předešlý rok, po prázdninách to bývala vinobraní, a mezi tím cestování nejen po naší republice, ale i okolní Evropou. To vše prokládáno minipivovary, ochutnáváním nových piveček, případně kontrolou chutí dalších výrobků, nám již známých minipivovarů a malých pivovarů.

Využíváme tedy nové akce „Tišnovskou pivní stezkou“. Má tu výhodu, že délka trasy je natahovací. Tišnovská stezka nemá začátek ani konec. Výběr startu i cíle je na nás. Přesný aktuální plán se musel udělat v poslední chvíli.

Množiny brněnských minipivovarů se akce netýká. Ne však v každém z předepsaných pivovarů lze jejich pivo ochutnat. Na internetu se dá případně zjistit, ve které hospodě se které pivo čepuje.

Důležité je vyhnout se obloukem velkým konzervárnám. Kdo nemá moc času na akci, může snad zkusit i autobus, který minipivovary a hospůdky objíždí. Akci zpestřuje a koření sbírání razítek s možností získat nějaké drobnější ceny jako pozornost, eventuálně soudek piva.

Trasu jsme vytipovali bez minipivovarů již navštívených, abychom přitom navštívili jiné s výtočem produktů uvedených v podmínkách Tišnovské pivní cesty. Při ujití cesty zajímavou přírodou nebylo vytvoření trasy lehké.

Nebyl by problém piva ochutnat ve výčepech, které se pivy z minipivovarů zabývají. Ale chyběla by nám u toho ta příroda a také by bylo složité vyhledávání. Bohužel některé pivnice a restaurace nemají webové stránky, jen Facebook. A tam potřebné informaci zpravidla nejsou. Pouze „To se mi líbí“, nebo „vypil jsem tu pivo“ a podobně.

Nakonec se zdařilo při naplánování 18km pěšími cestami navštívení tři míst. Pivovary jsou tak rozmístěny, že to vzdálenosti, prostředky hromadné dopravy, ani struktura cest zajímavějším okolím nedovolí. A to navzdory tvrzení, že se jedná o region nejvyšším počtem minipivovarů v okolí Brna. No uvidíme. Rádi bychom to vždy zvládli za jediný den.

Vyrážíme tedy ze železniční stanice Borač. Hned nabíráme první neplánované metry chůzí na opačnou stranu, než je plánovaná. Tam nás vede kamarád ukázat historický obloukový most přes řeku Svratku z r. 1910. Zajímavá je historická tabulka týkající se nosnosti: „Dovolené zatížení vozem o váze 8000 kg, parním válcem 1400 kg a tlačenicí lidí 400kg/m2“.

Začátek cesty je skutečně humorný. Už na správné cestě si ještě v Podolí čteme název náměstí „Bouvard a Pécuchet“, v obci s 340 obyvateli. Hned zpočátku, k mé nelibosti, cesta leze protivně do značného kopce. Vzápětí vstupujeme do Přírodního parku Svratecká hornatina.

Po půl kilometru stoupání máme možnost oddychu a aklimatizace, na slušném výhledovém bodu na jih. Přes údolí Svratky je mezi zvlněnými kopci vidět Pernštějnské Jestřabí, a obzor zakončený linií Křižanovské Vrchoviny. Po vydýchání  zhotovujeme dokumentaci. Nicméně 100m prudkého převýšení snad není zase tak moc, a přežili jsme to.

Aklimatizace nezabírá a kopec nabírá ještě větší prudkost. Vrstevnice houstnou. Kdybych měl před výletem čas řádně a detailně prostudovat mapu, asi bych volil jinou pozvolnější variantu. Ne tuhle hrůzu. Hned na začátku.

Nahoře, opět mimo plán, odbočujeme vlevo ještě trochu povylézt, ale již mírněji. K dalšímu výhledovému bodu. Nabrané metry nás odměňují trošku širším výhledem. Tady už je to lepší. Sice dále nabíráme výšku, ale už si nějak zvykáme, že to vede pořád nahoru. Postupně překračujeme vrstevnice 450, a 500m. No vida, jak to jde.

Na rozcestí se žlutou odbočíme (zase mimo původní plán) doleva a po překročení vrstevnice 550m dorážíme na odpočinkové místo s přístřeškem. S ještě dokonalejším výhledem z Přírodní památky Veselský Chlum 578 m n.m. Posezení u přístřešku nás zve na oběd z vlastních zásob, takže z kopce budeme mít tlumoky lehčí.

Vracíme se zpátky k rozcestí a opití kyslíkem se zbavujeme možná kratší cesty. Stačilo jen kousek popojít dál a do osady Veselí by to bylo pohodlnější. Okolo udržované kaple Panny Marie Karmelské by nás cesta stejně vedla.

No a tady si nevšimneme, že zelená nenápadně odbočí a my v poklidném hovoru pokračujeme dál po silničce. Když to zjistíme, nelze už přes hluboký zarostlý zářez s potokem na dně, přelézt na ztracenou zelenou. A návrat by se nevyplatil. Nezbývá než pokračovat silnicí až do městyse Lomnice. Je to další neplánovaný půlkilometrový přídavek k původní délce.

Lomnicí už bez problémů procházíme na Židovské nám., kde sídlí pivovar Genius noci. Pro nás nemá cenu, protože jeho pivo točí Hospůdka v Židech. Velice sympatická, vynikající příjemná obsluha a super lahůdka pivo Genius noci.

Zdejší pivo má správný velejemný zákal nefiltrovaného piva, příjemný říz, plnou sladovost, ideální nerušivou hořkost s dlouhým dozníváním, a správně pobízí na další napití. Podle labužnického mlaskání od vedlejšího stolu usuzujeme i na skvělou práci místního kuchaře. A to za ceny, o jakých by se v Brně mohlo jen zdát.

Paní šéfová nám ještě doporučuje zajít na terásku, odkud se nejlépe fotí místní kulturní památka, barokní kostel Navštívení Panny Marie.

Opravdu, protože přímo u něj se zblízka fotit nedá. Na Židovském náměstí jsme si prohlédli i zachovalou synagogu z r.1794 a okolní zbytky židovského města vč. protější  bývalé, pozdně barokní židovské školy. Ta by si zasloužila regeneraci. Náš pobyt završuje návštěva významného židovského hřbitova s tisícovkou náhrobků!

Škoda, že není víc času. Ještě bychom si zašli na Cimrmanovu stezku. Bylo by to asi 2x 6km, což musíme nechat na jindy.

Sestupujeme tedy Lomnicí do údolí potoka Besének. Celý jeho tok je chovným pstruhovým revírem. Nejdříve procházíme starou kaštanovou alejí postupně přecházející v duby. Po pravici pak míjíme geologickou lokalitu PP Luzichová, nahoře s různými skalními výchozy a sruby, vysokými 10 až 18 metrů.

Asi v polovině cesty vcházíme do Šerkovic. Na návsi míjíme před pár lety zrekonstruovanou kapli sv. Anny z r. 1851. Kousek za Lomničkou nás už čeká zalesněný známý vrch Květnice, zakončený na vrcholu rozhlednou. Dnes do tohoto kopce už nelezeme. Jednak už jsme jej absolvovali dříve a také, že nás cesta, naštěstí jen s mírným stoupáním vede okolo zleva. Nakonec nás vyvede z lesa na okraji Tišnova.

První hospůdka Tišnovská pivnice, s pivem pivovaru Tišnov, se nachází na náměstí 28.října. Usazujeme se na zahrádce. Obsluha zde rovněž výborná. Ovšem Genius noci se těžko přebíjí. Přesto pivo, světle opálové barvy, husté pěny a příjemné plnosti, je samozřejmě nefiltrované a dobré. Jen má smůlu, že předtím jsme se namlsali jiným.

Cestou k nádraží na vlak zastavujeme ve třetí restauraci Sklep, na Jungmanově ulici. Samozřejmě i tento nefiltrovaný ležák z pivovaru Květnice je dobře pitelný. Pivo přiměřené říznosti, jemné chmelové vůně a střední plnosti je rozhodně lepší než kterýkoli konzervovaný a ochuzený výrobek velkopivovarů. Jen pěna není tak hustá, jak by měla být. To však může být výčepním.

Ale marná sláva, Genius noci jsme vyhlásili za jasného vítěze. Prostě mimořádná záležitost. V každém případě, všem námi ochutnávaným pivům se zdaleka nemohou rovnat výrobky z průmyslových pivovarů. A v obsahu všech zdraví prospěšných látek se jedná o propastný rozdíl.

Tišnovská pivní stezka je turistická zábava pro dospělé milovníky piva v kouzelné krajině Tišnovska. Samozřejmě hlavní pobídkou pro turisty by nemělo být získání razítek do vytištěných hracích karet a eventuálně vyhrát některou z originálních symbolických cen. I když jedna cena je tuším vylosování sudu piva, či koruna pivního krále. Důležitější je relax v přírodě.

Samozřejmě nám nešlo jen o pivo, ale o spojení s krásnou přírodou, výhledy, či jinými zajímavostmi. Samotné objíždění pivních stanic by nás plně neuspokojilo, chyběl by zdravý pohyb.

V žádném případě však nelitujeme a budeme plánovat další. O této trase se rozhodlo i z časových důvodů, abychom v co nejkratším čase, zvládli větší počet ochutnávek. Pokud možno pěšky.

Přiměřeně unavené tělo pak rádo přijímá doplněk s vyvážeností iontů, minerálních látek, draslíku, vápníku, fosforu hořčíku a křemíku, významných vitaminů řady B důležitých pro metabolické procesy, a flavonoidů s antioxidačním účinkem. Čím vyšší obsah sladu pivo obsahuje, tím vyšší má léčebný a preventivní antioxidační účinek.

Není třeba se zmiňovat o pozitivních účincích chmelových hořčin na činnost žlučníku a jater, či podporu krevního oběhu a přitom snížení krevního tlaku, čímž zmenšuje riziko srdečních příhod.

Jistě jste sami poznali, že pivo má příznivé účinky i na dobrou náladu tvorbou dopaminu a endorfinů.

Ovšem pozor! Příznivé účinky piva na lidský organismus se mohou projevit jen při jeho střídmé konzumaci, kdy nepřevažují negativní účinky alkoholu! Naopak větší a dlouhodobá konzumace alkoholu může vést k rozvoji alkoholismu s poškozením zdraví cirhózou jater, kolorektálním karcinomem, karcinomem prsu, diabetem a dalším.

Závěrem připomínám, že nám každopádně nejde jen o pivo, ale rovněž i o krásnou přírodu, výhledy, či jiné zajímavosti. Jen objíždění pivních stanic by nás nebavilo, neřku-li by chyběl zdravý pohyb.

V žádném případě však nelitujeme, budeme plánovat další, a s dávkou pěších kilometrů.