Toto chráněné území bylo vyhlášeno Okresním národním výborem v Litoměřicích 21. dubna 1983 (účinnosti tento předpis nabyl 6. května téhož roku), i když tehdy ještě jako chráněný přírodní výtvor, přičemž důvodem jeho vzniku byla ochrana vstavače vojenského a na něj navázaných rostlin (koniklec luční, len žlutý, len tenkolistý, hvězdnice chlumní, hořec křižatý, sasanska lesní, koulenka prodloužená, bradáček vejčitý, kruštík růžkatý). Od svých počátků bylo tvořeno 2 oddělenými plochami výslunných keřnatých opukových svahů s teplomilnými travinnými společenstvy o celkové ploše 2,85 ha (jinde se uvádí 2,98 ha), kde však bylo povoleno běžné lesní hospodaření a výkon myslivosti, protože tyto pozemky náležely nebo byly užívány Městským národním výborem ve Štětí, JZD "Mírová cesta" Počeplice se sídlem v Radouni a Severočeské státní lesy, Lesní závod Litoměřice, přičemž Radouň I je situována na západ od stejnojmenné vsi nad silnicí do Hošťky a Radouň II se nachází severovýchodně od Radouně při cestě do Křešova. O 3 roky později pak byl proveden inventarizační botanický průzkum. Jako přírodní památka byla Radouň vyhlášena Ústeckým krajem až 27. ledna 2009. Tato změna měla za následek to, že všechny ohrožené rostliny se několikanásobně rozmnožily oproti původnímu stavu. Více o ní lze nalézt zde: https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=854.