Dřevěné sochy v Radouni
V centru Radouně mezi kaplí sv. Floriána z roku 1767 a bezejmenným přítokem Obrtky se již ode dávna nacházelo stromoví, přinejmenším tu existovalo již v 18. století, ale třeba z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 to není vůbec vidět (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), více je to k zaznamenání až v indikační skice stabilního katastru z roku 1843 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT432018430), kde je zmíněná kaple "obklíčena" stromořadím, přičemž všechna tato místa náležela tehdy obci. Zda se již tehdy jednalo o jasany jako v pozdějších dobách není úplně jasné, ale vzhledem k věku některých zde ještě před nedávnem stojících stromů se tak dá přinejmenším uvažovat. Jejich stav však byl s dlouhými lety jejich existence poznamenán různými vichřicemi, ale zejména chorobami, takže se nakonec rozhodlo o jejich skácení, k čemuž došlo počátkem roku 2010.
Někde by měli radost, že mají tolik palivového dřeva, ale v této obci šli jiným směrem. Jasanové dřevo se totiž hodí k řezbářským účelům, protože je velmi tvrdé, houževnaté a pružné. Ne nadarmo se z něho dělaly naše první "ski" čili lyže, sáně, topůrka a další potřebné věci, kde se dbalo na pevnost, kvalitu a zejména výdrž. Právě na to si vzpomněli někteří zdejší občané, že by tohoto dřeva bylo škoda a že by se mohlo vrátit do návesního parčíku v jiné formě. Jednalo se zejména o občanské sdružení "Radouňské baby", jež de facto vychází z před mnoha lety vzniklé místní organizace Českého svazu žen a snaží se probouzet a stále udržovat zájem o dění a život na vsi, zlepšovat mezilidské vztahy a v neposlední řadě se starat o vzhled obce. Prostě, když budou lidé k sobě vstřícní, milí a budou si pomáhat, bude se jim žít mnohem krásněji a projeví se to i na ostatních věcech okolo.
Jakousi vůdčí roli v předem zmíněném plánu měla Hana Havířová, která spolu s ostatními došla k závěru, že nejlépe by bylo osadit místa po skáceném stromoví sochami z jejich dřeva. Protože skončily právě díky chorobě a svému věku (viz https://szkt.cz/clanky-casopisu/nove-poznatky-o-odumirani-jasanu), symbolicky to připomínalo lidský osud, takže by bylo nejlepší ztvárnit v dřevořezbách životní cyklus člověka, který byl nazván jako "Cesta životem - podej mi ruku, podám ti svou". Osloven byl řezbář David Fiala z Krabčic (viz https://rezbarstvi-fiala.webnode.cz), jenž je známý svou tvorbou po celém širém okolí. Problémem se však zprvu staly finance, protože nejprve byl osloven krajský úřad, zda by nevypomohl nějakou dotací, protože celkové náklady na osmero plastik bylo vyčísleno na 200 000 Kč, což je pro malý vesnický spolek a na místní poměry velká částka. Nakonec se však z kraje ničeho místní nedočkali, resp. z fondu hejtmanky Jany Vaňhové za ČSSD, jež působila v této funkci v letech 2008-2012.
S finanční pomocí tak nakonec přišlo vedení města Štětí (viz https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/radounske-baby-si-prosadily-alej-soch-200828), pod které Radouň spadá. Díky tomu byly sochy v říjnu 2011 dokončeny a k jejich slavnostnímu představení došlo 5. listopadu 2011 za doprovodu hudebního uskupení Upanišády. Od té doby se tedy vypínají tyto plastiky ve svém "bývalém položení", kdy ještě rostly jako stromy a symbolicky připomínají lidem to, že i jejich život je vymezen na určitou dobu a neměli by si ho zbytečně ničit různou zlovůlí a jinými špatnými věcmi. Jsou jakýmsi zdviženým prstem, jenž to má připomínat současníkům i jejich následovníkům, i když mnohem krásněji než jen nějaké slovní mravokárectví. Můžeme si tedy jen přát, aby vhodnou údržbou zde tyto plastiky vydržely co nejdéle a nebylo nikoho, kdo by zlou rukou chtěl poškodit tato díla. A jestli budete mít někdy těmito místy cestu, sami zhlédněte, jak tyto sochy vypadají. Podle mne to stojí za to!
Někde by měli radost, že mají tolik palivového dřeva, ale v této obci šli jiným směrem. Jasanové dřevo se totiž hodí k řezbářským účelům, protože je velmi tvrdé, houževnaté a pružné. Ne nadarmo se z něho dělaly naše první "ski" čili lyže, sáně, topůrka a další potřebné věci, kde se dbalo na pevnost, kvalitu a zejména výdrž. Právě na to si vzpomněli někteří zdejší občané, že by tohoto dřeva bylo škoda a že by se mohlo vrátit do návesního parčíku v jiné formě. Jednalo se zejména o občanské sdružení "Radouňské baby", jež de facto vychází z před mnoha lety vzniklé místní organizace Českého svazu žen a snaží se probouzet a stále udržovat zájem o dění a život na vsi, zlepšovat mezilidské vztahy a v neposlední řadě se starat o vzhled obce. Prostě, když budou lidé k sobě vstřícní, milí a budou si pomáhat, bude se jim žít mnohem krásněji a projeví se to i na ostatních věcech okolo.
Jakousi vůdčí roli v předem zmíněném plánu měla Hana Havířová, která spolu s ostatními došla k závěru, že nejlépe by bylo osadit místa po skáceném stromoví sochami z jejich dřeva. Protože skončily právě díky chorobě a svému věku (viz https://szkt.cz/clanky-casopisu/nove-poznatky-o-odumirani-jasanu), symbolicky to připomínalo lidský osud, takže by bylo nejlepší ztvárnit v dřevořezbách životní cyklus člověka, který byl nazván jako "Cesta životem - podej mi ruku, podám ti svou". Osloven byl řezbář David Fiala z Krabčic (viz https://rezbarstvi-fiala.webnode.cz), jenž je známý svou tvorbou po celém širém okolí. Problémem se však zprvu staly finance, protože nejprve byl osloven krajský úřad, zda by nevypomohl nějakou dotací, protože celkové náklady na osmero plastik bylo vyčísleno na 200 000 Kč, což je pro malý vesnický spolek a na místní poměry velká částka. Nakonec se však z kraje ničeho místní nedočkali, resp. z fondu hejtmanky Jany Vaňhové za ČSSD, jež působila v této funkci v letech 2008-2012.
S finanční pomocí tak nakonec přišlo vedení města Štětí (viz https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/radounske-baby-si-prosadily-alej-soch-200828), pod které Radouň spadá. Díky tomu byly sochy v říjnu 2011 dokončeny a k jejich slavnostnímu představení došlo 5. listopadu 2011 za doprovodu hudebního uskupení Upanišády. Od té doby se tedy vypínají tyto plastiky ve svém "bývalém položení", kdy ještě rostly jako stromy a symbolicky připomínají lidem to, že i jejich život je vymezen na určitou dobu a neměli by si ho zbytečně ničit různou zlovůlí a jinými špatnými věcmi. Jsou jakýmsi zdviženým prstem, jenž to má připomínat současníkům i jejich následovníkům, i když mnohem krásněji než jen nějaké slovní mravokárectví. Můžeme si tedy jen přát, aby vhodnou údržbou zde tyto plastiky vydržely co nejdéle a nebylo nikoho, kdo by zlou rukou chtěl poškodit tato díla. A jestli budete mít někdy těmito místy cestu, sami zhlédněte, jak tyto sochy vypadají. Podle mne to stojí za to!
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.480, 14.396)
Poslední aktualizace: 1.5.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Dřevěné sochy v Radouni
Radouň u Štětí
Tipy na výlet
Projíždíte-li malou obcí Radouň nedaleko od průmyslového Štětí, doporučuji na návsi u Kaple sv. Floriána zastavit a věnovat zhruba 2 hodinky prohlídce této malebné vesničky se zhruba 200 obyvateli.Nejprve doporuču…
0.2km
více »
Kaple sv. Floriána v Radouni
Kaple
Podle pověsti se v těchto místech na rozcestí tolika cest nacházela dřevěná Boží muka, ale v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 zde vidíme zástavbu (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), což by měla být již současná kaple, i když půdorysně nesouhlasí s dnešním objektem, pokud se v tě…
0.2km
více »
Radouň (Štětí)
Městská část
Ohledně tohoto zajímavého pojmenování pro obec, jejíž katastr byl osídlen již v neolitu, je třeba nalistovat dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-…
0.3km
více »
Přírodní památka "Radouň"
Fotogalerie
Toto chráněné území bylo vyhlášeno Okresním národním výborem v Litoměřicích 21. dubna 1983 (účinnosti tento předpis nabyl 6. května téhož roku), i když tehdy ještě jako chráněný přírodní výtvor, přičemž důvodem je…
0.7km
více »
Židovský hřbitov v Radouni
Hřbitov
Židovský hřbitov na severozápadním okraji obce byl založen v roce 1789 místní židovskou komunitou, která v minulosti čítala až 120 osob.Nejstarší náhrobek na hřbitově je z roku 1807 a celkem je zde náhrobků více j…
0.7km
více »
Židovský hřbitov v Radouni
Hřbitov
Uvádí se, že zdejší židovská náboženská obec vznikla až v 18. století (uvádí se rok 1780), kdy sem přišli první Židé, ale když se podíváme do starých listin a záznamů, tak o jednotlivých židovských obyvatelích se dozvíme již z berní ruly, což byl první úplný soupis daňových povinností v Království českém z roku 1654. Avšak teprve v již jmenovaném 18. století zde žilo Židů větší…
0.7km
více »
Ovocná alej u Radouně
Odpočinkové místo
Cesta těmito místy vedla již ve středověku a jejím úkolem bylo spojovat Radouň s Ješovicemi a zejména s Liběchovem, kde sídlilo zdejší panstvo. Kdy přesně byly vysazeny první stromy, tak to nevíme, ale během 18. s…
0.9km
více »
Skály s reliéfy u Radouně
Fotogalerie
Zdejší širá krajina bývá nazývána jako Dubská plošina nebo Polomené hory, protože je převážně složena z pískovců středního turonu a typickým je pro ni velké rozbrázdění hlubokými a sráznými zářezy potoků o hloubce…
1.2km
více »
Zámek v Chcebuzi
Zámek
Na místě současného zámku se nacházela původně tvrz. Kdy však vznikla, tak to přesně nevíme, ale to se nemusíme divit, protože tolik listin, pozemkových knih, kronik a dalších materiálů se nedochovalo, ať již kvůl…
1.7km
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Chcebuzi
Kostel
Někteří autoři uvažují o tom, že původní chrám Páně mohl být založen již koncem 10. století za knížete Boleslava II., protože sama ves je jmenována v zakládací listině břevnovského kláštera, který tu měl podací (viz https://www.brevnov.cz/cs/benediktini-a-brevnovsky-klaster/historia-fundationis-monasterii-brzewnoviensis). Přímé doklady o jeho existenci však máme až z pozdější d…
1.8km
více »
Chcebuz (Štětí)
Městská část
Stejně jako u mnoha dalších pojmenování našich měst a obcí, tak i zde bude nejlepší otevřít dílo profesora Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L", kde nalez…
1.8km
více »
Brocno (Štětsko)
Vesnice
Brocno
Brocno je malá obec s 229 obyvateli leží asi 6 km severovýchodně od města Štětí v okrese Litoměřice.
První zmínky o vsi jsou z roku 1357, kdy ji rytíř Epík z Hrádku prodal nové pražské Karlově univerzitě.…
3.1km
více »
Brocno
Zámek
Popis zámku:
Obec Brocno neleží na žádném hlavním tahu. Od Štětí je vzdálena asi 7 km východním směrem.
Zámku tvoří objekt obdélná budova se dvěma kratšími křídly směřujícími k severu. Je kryta valbovou střecho…
3.2km
více »
Štětí - Kaple sv. Antonína Paduánskeho
Kaple
Počas prechádzky mestom Štětí ležiacom na pravom brehu rieky Labe som si pozrel dve kaplnky, jednou z nich bola kaplnka zasvätená sv. Antonínovi Paduánskemu, patrónovi napríklad manželstva, milujúcich, žien a detí, tehotných žien, lodníkov, pekárov, cestujúcich a mnoho ďalších. Kaplnku postavili v roku 1850 v novorománskom slohu, pôvodne slúžila ako hrobka štětského mešťana. Kaplnka je postavená v parčíku nazývanom Bezručovy sady, je to na mieste bývalého druhého mestského cintorína. Kaplnka je v pôdor…
3.2km
více »
Štětí
Fotogalerie
Když se řekne Štětí, tak lidem ze zbytku republiky na mysli vytane pouze zdejší papírna, jejíž areál je zdaleka viditelný a je vedle několika dalších objektů dominantou tohoto města. Myslí si tak, že jde o stejně …
3.3km
více »
Labská stezka Českým středohořím, úsek Štětí - Hřensko
Trasa
Labská cyklostezka, úsek Štětí až Hřensko.
Výlet dlouhý více než 90 km můžete absolvovat na Labské stezce v Ústeckém kraji. Labská stezka neboli cyklotrasa č. 2…
3.4km
více »
Štětí
Město
Štětí je město s 10 000 obyvateli, které leží na pravém břehu Labe, s velkými papírnami, v polokruhu obklopeném svahy, stoupajícími na sever a na východ k Vysočině (západní okraj Dubské plošiny). Tyto svahy se skl…
3.5km
více »
Štětí -Papírový parník, lodička u kina
Kašna
Štětí, mesto ležiace na pravom brehu rieky Labe je známe hlavne dlhoročnou historou výroby papiera. Tokom Labe okrajom mesta za stáročia preplávalo mnoho lodí, určite aj parníkov. Ako deti, možno tie staršie gene…
3.6km
více »
Přívoz přes Labe ve Štětí.
Ostatní
V dubnu2019 se začal opravovat most vedoucí ze Štětí do Roudnice. Za dočasně uzavřený most byl zřízen přívoz pro pěší a cyklisty, který bude v provozu po dobu r…
3.6km
více »
Štětí - Kostel sv. Šimona a Judy
Kostel
Najstaršou sakrálnou pamiatkou mesta Štětí na pravom brehu rieky Labe je rímskokatolický farský kostol sv. Šimona a Judy, kostol je z obdobia konca 18. storočia. Prvý kostol v meste Štětí mal existovať už okolo roku 1300 v období najstaršieho osídlenia na území dnešného mesta. Prvýkrát sa v listine farnosti spomína kostol v roku 1352. Dnešný kostol je z roku 1785, postavili ho ako náhradu za pôvodný kostol, ktorý zničila jedna z najhorších povodní mesta v roku 1784. Z kostola "prežila" iba jeho murovan…
3.6km
více »
Štětí - Dve sochy Jána Nepomuckého pred kostolom sv. Šimona a Judu
Socha
Sv. Ján Nepomucký je veľmi obľúbeným svätcom, dôkazom je mesto Štětí, kde sa pred kostolom sv. Šimona a Judu nachádzajú hneď dve jeho pamiatky - sochy. Sochy sú súčasťou kostolného areálu. Socha vľavo je osadená na vysokom podstavci v tvare hranola. Táto baroková pamiatka znázorňuje svätca pozerajúceho sa na kríž, ktorý si opiera o svoje ľavé rameno. Pravou rukou si pridržiava veľkú palmovú ratolesť, pravú nohu má výrazne predkročenú. Socha bola pôvodne umiestnená na Veľkom námestí, dnešnom Mierovom ná…
3.6km
více »
Tupadly
Vesnice
Obec Tupadly se nalézá asi 10 km severně od Mělníka. Dominantou obce je vrch Slavín se stejnojmeným zámkem a rozhlednou. Zámek vlastní budhistické meditační centrum Samadhi a až na výjimky je po většinu roku veřej…
6.6km
více »
Čertovy hlavy - okruh Kokořínskem
Trasy
Výchozím bodem naší trasy je obec Želízy.Za místní školou je malé parkoviště a od něj se vydáme po modré TZ směrem k Čertovým Hlavám.Opouštíme zastavěnou…
7.8km
více »
Liběchov
Zámek
Barokní zámek Liběchov stojí při ústí Liběchovky do Labe na okraji kokořínské pískovcové oblasti. Zámek se nachází ve stejnojmenném Městečku na Mělnicku ve Středočeském kraji. Zčásti jednopatrovému zámku podkovovi…
8.7km
více »
Hrádek u Úštěka
Zřícenina
Rozsáhlé torzo hradu ležícího na pískovcovém bloku 3 km od Úštěka. Dominuje mu třípatrová věž, později upravená v romantickém stylu. Pro hrad se užívá také název Helfenburk. Původní, rozlohou velmi malý, hrad zde vybudoval Jan z Klinštejna, příslušník rozlehlého rodu Ronovců, kteří zdejší kraj získali do lenního vlastnictví od Jana Lucemburského.
Jan, který se začal psát z Helfenburka, jej však zakrátko (roku 1375) prod…
10.8km
více »
Kokořínsko
CHKO
Pro milovníky přírody a turistiky nabízíme několik informací o překrásném místě, kterým je CHKO Kokořínsko - ráj turistů. Představíme vám nyní ta nejzajímavější a nejnavštěvovanější místa této oblasti: kokořínsk…
12.9km
více »
Poutní místo hora Říp
Hora
Říp (460,7 m) je zdaleka viditelnou horou s románskou rotundou na vcholu, vystupující z roviny 5 km jižně od Roudnice nad Labem. Památné místo české mytologie a historie. Říp je čedičová kupa - pozůstatek třetihot…
13.1km
více »
Hora Říp
Hora
Hora Říp tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny. K ní se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a stala se tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu najdete kapli - ro…
13.3km
více »
Houska
Zámek
Zámek Houska stojí na Zámeckém vrchu uprostřed lesnaté krajiny. Zámek Houska leží v jižní části Českolipska v Libereckém kraji. Masivní zámecký objekt má čtyřúhelníkový půdorys s uzavřeným středním nádvořím. Cenná je Zelená světnice s malbami ze 16. století, rytířský salonek, obdivovaná je hradní kaple s restaurovanými malbami. V areálu se uskutečňuje řada sezónních akcí, v let…
15.9km
více »