Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Muzeum
Že jsou Antverpy městem, jehož historie je s uměním všeho druhu - ale malířstvím zejména - spojena již navždy, je nezpochybnitelným faktem. Kromě slavných galerií nebo muzea v domě P.P. Rubense zde může návštěvník narazit také na relativně menší muzea a galerie, které však dokážou překvapit v tom nejlepším slova smyslu. Jedním z nich je právě sbírka Fritze Mayera van den Bergha, kterou si můžeme prohlédnout na antverpské adrese Lange Gasthuisstraat 19. Koneckonců Bláznivá Markéta (Dulle Griet) od Pietera Bruegela staršího z roku 1562 je skutečnou „peckou“, silně připomínající mistrovská díla geniálního Hieronyma Bosche. Zajímavých exponátů zde však najdeme podstatně více.
Většina z přibližně tisícovky exponátů, které toto muzeum svým návštěvníkům nabízí, pochází z období renesance, ale početně je zde zastoupena také půvabná Madame Gothique. Jednoznačná většina sbírkových předmětů tedy pochází z období 14. až 16. století, z území dnešního Nizozemska a Belgie a Fritz Mayer van den Bergh je získal v letech 1897 až 1901, kdy také tento vášnivý sběratel zemřel. Bylo mu tehdy pouhopouhých 43 let. V letech 1901 až 1904 pak nechala jeho matka postavit v antverpské bankovní čtvrti neogotický dům, do které umístila Fritzovu sbírku jako muzeum. To bylo jako veřejně přístupná instituce, spadající pod městská muzea, otevřeno roku 1924. Najdeme zde nejen obrazy, ale také různé dřevořezby, plastiky, gobelíny, vitráže, nábytek, miniatury gentsko-bruggské školy nebo např. ilustrovaný rukopis z roku 1412. A také zdejší sbírka starých vlámských mistrů antverpské školy určitě stojí za vidění.
Přes kritické názory některých znalců umění byl prý Van den Bergh nejen vášnivým sběratelem, ale také vynikajícím znalcem v oboru dějin umění, známým svým kritickým okem. O tom svědčí právě jeho objevení Bruegelova geniálního díla Dulle Griet (Bláznivá Markéta). Díky tomu, že Van den Bergh byl – mírně řečeno a díky kapitálu svého otce Emila Mayera, jednoho z nejmajetnějších podnikatelů v Antverpách – poměrně bohatý, jeho sbírka rostla velmi rychle a objevilo se v ní také několik jedinečných kusů.
Za krátkou samostatnou zmínku stojí i historie samotné muzejní budovy. Nebo tedy spíše pár slov o paní Henriette Mayer (občas platí, že člověk může hledat ženu opravdu za vším, tedy i tím vysloveně pozitivním). Madame Mayer tedy splnila sen svého nejstaršího syna a zřídila pozoruhodné soukromé muzeum. Nechala postavit budovu, která nabízí vše, od krbů vzbuzujících dojem starého zámku po nejmodernější techniku své doby. I proto se muzeum brzy stalo slavným za hranicemi města i země a budova památkově chráněným objektem.
Mnohé návštěvníky tohoto muzea jistě potěší dvě informace. Jeho prohlídka je možná po zaplácení obvyklé belgické částky, tedy 8 euro, ale platí sem však kumulovaná vstupenka z Rubensova domu. A nikdo tady nikomu nebrání ve fotografování. Alespoň v době, kdy muzeum navštívil autor tohoto článku (červen 2015), tomu tak bylo.
A zcela na závěr alespoň pár nejznámějších jmen, se kterými se zde návštěvník tohoto muzea může setkat. Kromě již zmíněného Pietera Bruegela staršího se jedná např. o Pietera Huyse, Jana Gossaerta zv. Mabuse, Quentina Matsyse, Jana van Eycka, Cornelise de Vos, Jana Borremana nebo následovníky či žáky z dílen Rogiera van der Weyden či Hanse Memlinga.