Arcibiskupský zámek ve městě Kroměříž
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Vznik a vývoj zámku je spjat s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13. století povýšena na město. Počátky města sice spadají až do doby, kdy zde byla trhová ves, která vznikla při důležité křižovatce velkých evropských obchodních cest, jantarové a solné cesty, ale první historicky doložená zpráva o městě Kroměříž pochází až z roku 1107. Velký rozvoj nastává právě ve 13. století, kdy usedl na biskupský stolec Bruno ze Šaumburka. Z Kroměříže se stalo letní sídlo olomouckých biskupů a byl zde postaven gotický hrad.
Na začátku 16. století dal biskup Stanislav Thurzo, vzdělaný humanista a milovník umění podnět k přestavbě hradu na renesanční objekt, který se tak stal jednou z prvních památek tohoto slohu na Moravě. Období třicetileté války znamenalo pohromu jak pro Kroměříž, tak pro hrad. Roku 1643 bylo město dobyto vojskem švédského generála Torstensona a zkázu dovršili vzbouřivší se Valaši, kteří město vypálili.
K významnému rozkvětu města přispěl velkou měrou biskup Karel Liechtenstein - Kastelkorne ve druhé polovině 17. století. Pomohli mu s tím císařští stavitelé z Vídně, vlašský inženýr a architekt Filiberto Lucchese a italsko-švýcarský architekt Pietro Giovanni Tencalla, kteří přestavěli v letech 1664 – 95 válkou poničený zámek a vtiskli mu tak své italské stavitelské pojetí. Toto arcibiskupské sídlo se stalo jedním z nejkrásnějších na Moravě.
Z původního hradu zůstala pouze spodní část bergfriedu, který byl přestavěn v honosnou 84 metrů vysokou věž. Na přibližně původním půdorys hradu byla vystavěna třípodlažní budova, obklopující nádvoří s arkádami. Fasády stavby byly členěny řadami oken, pilastrů, lesén i nárožních rizalitů.
Ale ani toto pohodové období netrvalo dlouho. Roku 1742 obsadilo město pruské vojsko a deset let nato zničil značnou část města i zámku zhoubný požár. A tak se opět budovalo a opravovala. Na rozích budovy byly odbourány bastiony, sneseny atikové balustrády, proveden nový krov a dokončena zámecká věž. Do zámku se v té době vcházelo z Podzámecké zahrady přes sály salla terreny. Před zámkem, na místě dnešního přístupu byl příkop, který nechali v 19. století zasypat.
Dnešní návštěvník se po zakoupení vstupenky vydá s průvodcem po monumentálním schodišti do sálů 1. poschodí. Nejprve se před ním objeví Lovecký sál, v jehož předsíni lze spatřit první výrobky hutního průmyslu východní Moravy na odlitcích historických zbraní. Lovecký sál plnil především funkci herny a kuřárny. Nemohou zde také chybět trofeje jelenů a srnců z lovů, typické činnosti tehdejší evropské šlechty. Následuje Růžový salon, který byl přijímacím pokojem pro soukromé a vzácné hosty. Je vybaven bílým rokokovým nábytkem, benátským zrcadlem a křišťálovým lustrem, které doplňují obrazy malíře Jacopa Bassana. Na konci 19. století přibyly do interiéru žardiniéry na růže, fajánsová kamna, koberec a erb arcibiskupa Theodora Kohna. S tímto sálem sousedí pracovna a ložnice, ale jedná se o soukromé místnosti, které nejsou součástí prohlídkové trasy. Další místnost má jméno, které není těžké vysvětlit. V Carském pokoji, byť jenom několik dnů, přijímal své hosty ruský car Alexandr III. v srpnu roku 1885 při návštěvě Kroměříže. Také Poradní sál má svůj název podle toho, že v 19. století sloužil k poradám poslanců říšského sněmu, zasedajícího v zámku. Prohlídka pokračuje do Trůnního sálu, který sloužil k oficiálnímu přijetí významných skupin hostů a návštěvníků zámku. Jeho stěny se v 18. století proměnily na panelovou galerii, ve které byly textilní tapety nahrazeny dřevěným ostěním s rámy a obrazy. Obdobně byla také upravena Malá jídelna.
Následuje návštěva „perly“ zdejšího zámku. Sněmovní sál patří totiž k nejkrásnějším interiérům v zámku, ale i v naší republice. Jeho úpravy souvisí s požárem zámku v roce 1752, kdy shořelo druhé poschodí. V tomto místě se také propadl strop, který ale nebyl obnoven, nýbrž do vzniklého prostoru byla vestavěna reprezentační místnost Velké jídelny, která má dnes název Sněmovní sál.
Jakoby se při výše zmíněných úpravách vědělo, že se město dostane v polovině 19. století do popředí zájmu politiků. Ústavodárný říšský sněm habsburské monarchie, zahájený dne 22. 7.1848 ve Vídni, byl přenesen do Kroměříže, kde probíhal za účasti předních českých politických představitelů v arcibiskupském zámku.
Rokokový sál o rozměrech 40 * 20 * 17 metrů navrhl architekt Jan Antonín Grünenberg a štukové výzdoby se ujal Karel Keller. Jedná se o úžasné prostory, které osvětluje 22 lustrů. Kouzelná je určitě celá výzdoba, ale zaujme především nástropní obraz na ploše 400 m².
Sálů a zajímavých místností je zde mnoho a kapitolou sama pro sebe je Zámecká galerie, proslulá obrazárna v zahradním křídle 2. poschodí, kde se nachází špičková díla evropského malířství. Mimo jiné je možné tady spatřit nejznámější a nejcennější dílo Lichtensteinovy sbírky, kterým je bezesporu obraz benátského mistra Tiziana Vecellia s názvem Apollo a Marsyas, na kterém umělec ztvárnil antický mýtus o hudebním souboji satyra Marsya a boha Apollona.
Také po sametové revoluci Kroměříž vzkvétala a tak byla právem vyhlášena nejkrásnějším historickým městem za rok 1997 a v roce 1998 byly Zahrady a zámek v Kroměříži zapsány na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Arcibiskupský zámek v Kroměříži je bezesporu dominantou historického města Kroměříže a hlavním magnetem návštěvníků památkové rezervace.
Ve městě a okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa:
- město Kroměříž:https://www.turistika.cz/mista/kromeriz-neboli-hanacke-atheny
- Květná zahrada:https://www.turistika.cz/mista/kvetna-zahrada-mensi-ze-dvou-arcibiskupskych-zahrad-v-kromerizi
- Podzámecká zahrada:https://www.turistika.cz/mista/podzamecka-zahrada-vetsi-ze-dvou-arcibiskupskych-zahrad-v-kromerizi
- zámecká vyhlídková věž:https://www.turistika.cz/mista/zamecka-vyhlidkova-vez-ve-meste-kromeriz
- muzeum Kroměřížska:https://www.turistika.cz/mista/muzeum-kromerizska-v-hanackych-athenach
- Max Švabinský:https://www.turistika.cz/mista/kromeriz-a-max-svabinsky
- kostel sv. Mořice:https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-morice-v-kromerizi-jedna-z-nejvetsich-a-nejvyznamnejsich-gotickych-staveb-u-nas
- kostel Nanebevzetí Panny Marie:https://www.turistika.cz/mista/kostel-nanebevzeti-panny-marie-v-kromerizi
- kostel sv. ana Křtitele:https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jana-krtitele-v-kromerizi-jeden-z-nejkrasnejsich-chramu-18-stoleti-na-morave
- kostel sv. Cyrila a Metoděje:https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-cyrila-a-metodeje-v-kromerizi
- kaple sv. Kříže:https://www.turistika.cz/mista/kromeriz-a-kaple-sv-krize
- sv. Jan Nepomucký:https://www.turistika.cz/mista/sv-jan-nepomucky-u-kostela-sv-jana-krtitele-v-kromerizi
- sloup Nejsvětější Trojice:https://www.turistika.cz/mista/kromeriz-a-sloup-nejsvetejsi-trojice
- židovské hřbitovy ve městě:https://www.turistika.cz/mista/kromeriz-a-zidovske-hrbitovy
- naučná stezka a Biocentrum Hráza:https://www.turistika.cz/mista/kromeriz-a-ns-hraza-biocentrum-hraza
Vyprávění o zajímavých místech, která navštívím, také uveřejňuji na těchto stránkách:
http://bubinga.blog.cz/ nebo na iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/