Barcelona – kaple sv. Agáty (Capella de Santa Agata, Capilla de Santa Ágata)

Neobvykle velká kaple sv. Agáty je pozoruhodnou barcelonskou sakrální památkou, jejíž stavba byla zahájena roku 1302, tedy za krále Jakuba II. Aragonského, ve stylu tzv. katalánské gotiky. Kaple se nachází na Královském náměstí (La plaça del Rei), kde je součástí nejen Královského paláce, ale i Muzea dějin města.

Stavbu kaple zahájil katalánský architekt Bertran Riquer a jeho dílo následně postupně dokončili Jaume del Rei a Pere d'Olivera. Podoba kaple se ovšem stavebně měnila také za vlády Petra IV. Aragonského a poté, co se žezla uchopil Martin I. řečený Lidský, stala se kaplí křestní. V té době se ovšem ještě jednalo o kapli Panny Marie a svého současného zasvěcení se jí dostalo až v roce 1601.

Současná kaple s vysokou zvonicí svou podobou odpovídá rekonstrukčním úpravám z II. poloviny 19. století. Tu první vedl od roku 1856 architekt Elies Rogent, ta druhá byla zahájena v 90. letech 19. století pod vedením architektů Jordiho Casadevallho a Alfreda Pastora.

Jednou z mnoha zajímavostí této kaple je fakt, že byla postavena na vrcholu římských hradeb. Jedná se o obdélnou jednolodní stavbu s polygonální apsidou a polychromovaným dřevěným stropem. Apsida má gotickou klenbu a zaujmou také vitrážová okna s gotickými kružbami. Nad sakristií se tyčí osmiboká zvonice z I. čtvrtiny 14. století, kterou završuje osm trojúhelníkových štítů, které mají připomínat královskou korunu.

Klenotem kaple – a v podstatě jedinou součástí stálého mobiliáře – je ovšem hlavní oltář zasvěcený Zjevení Páně (Retaule del Conestable), který je dílem jednoho z nejvýznamnějších katalánských umělců II. poloviny 15. století Jaume Hugueta. Monumentální oltář je vysoký 6,73 m, široký 3,68 m a je tvořen celkem osmi deskami s temperovou malbou a predelou, Jaume Huguet jej vytvořil v letech 1464 až 1465 a jeho ústředním tématem je Klanění Tří králů.