Loading...
Jednou z antických památek, se kterými se můžeme v katalánské metropoli potkat, je také Augustův chrám. Jedná se o stavbu z 1. století našeho letopočtu, která je od konce roku 1924 zapsána mezi španělské kulturní památky jako archeologické naleziště. Chrám „zasvěcený“ kultu císaře Augusta najdeme v gotické budově na adrese Calle del Paradís č. 10 a původně se jednalo o ústřední část fóra tehdejšího města Barcino, které se nacházelo na Mons Taber (dnešní náměstí Plaça de Sant Jaume).
Chrám, postavený zřejmě za vlády císaře Tiberia, se později zřítil a jeho tři korintské sloupy byly znovuobjeveny až v rámci stavebních prací v II. polovině 19. století (čtvrtý sloup byl vystaven na královském náměstí Plaza del Rei vedle kaple sv. Agáty). Předpokládá se ovšem, že chrám měl v době své největší slávy jedenáct sloupů na každé boční straně, šest sloupů v průčelí a další šestici v zadní části. Několik fragmentů dalších - silně poškozených – sloupů z Augustova chrámu můžeme ještě vidět v barcelonském lapidáriu.
Je přitom zajímavé, že existence chrámových sloupů byla poprvé podrobně zdokumentována již ve 14. a 15. století. Tehdy se ovšem předpokládalo, že se jedná o součást hrobky některého z hispánských králů (např. Vizigóta Ataülfa) nebo o část akvaduktu. Jiní tvrdili, že se jedná o Herkulův chrám, popř. nějakou kartaginskou svatyni. Teprve při vykopávkách v 18. století zazněl poprvé názor, že se jednalo o římský chrám s předpokládaným obdélníkovým půdorysem o stranách 17,5 a 44 metrů.
Současná podoba Augustova chrámu i celé budovy na Calle (nebo též Carrer) del Paradís č. 10 začala vznikat v rámci rekonstrukce, která zde byla provedena v roce 1906 podle návrhu slavného katalánského architekta Lluíse Domènecha i Montaner. Později sem byly doplněny některé další komponenty (např. fragmenty říms) a od roku 1956 je zde k vidění i onen čtvrtý sloup, který se původně nacházel na Plaça del Rei.