Loading...
Sídlo se rozkládá v hanácké rovině, asi půl kilometru západně od železniční trati z Břeclavi do Přerova, od stejnojmenné vlakové zastávky za Hulínem. Od ní obcí prochází modře značená tur.trasa pokračující dále do Chropyně. Břest má rozlohu katastru 1079 ha, leží v nadm.výši 198 m a v současnosti tu žije okolo 950 obyvatel. Na území obce jsou čtyři rybníky a 1 km západně na okraji Břestského lesa dosud stojí vodní mlýn, dnes v soukromém vlastnictví. Z Břestu je dobré autobusové spojení do Přerova, Chropyně a také do Kroměříže, vzdálené 7 km.
7.května 1945 zde proběhl jeden z posledních bojů druhé světové války – tzv. „Bitva o Břest“, ve které padlo 31 mužů.
Předchůdkyní nynějšího sídla byla stará slovanská osada, zmiňovaná v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka LP 1131. Pojmenování obce odvozeno od jilmu, který se v okolí tehdy vyskytoval v počtu víc jak hojném a kterýžto strom místní nazývali „břístkem.“
Brzy po začátku 13.století se ves stala majetkem nově založeného velehradského kláštera, jemuž ji daroval moravský markrabě Vladislav Jindřich. Břest byl často zastavován a zpětně vykupován, roku 1550 se stal za Václava z Ludanic součástí chropyňského panství.
Roku 1615 dědinu odkoupil olomoucký biskup a kardinál František Dietrichštejn a v majetku církve zůstala až do roku 1848. V tomto revolučním roce se v Břestu konalo velké shromáždění lidu, které požadovalo svobodu slova, tisku, zrovnoprávnění českého jazyka s němčinou a hlavně zrušení povinné roboty.
Tato dosti zámožná hanácká ves byla v minulosti ve svém rozvoji „zabržděna“ jen v období třicetileté války vpádem vzbouřených Valachů, kteří zlikvidovali kostel a faru a dále už jen několika většími požáry.
Zajímavostí je, že dědina byla stavěna po vzoru měst a ze dvou stran ji uzavíraly brány. Nejstarší zástavbu můžeme dnes vidět na návsi, okrajové části lemují novodobá rodinná stavení.
Původní škola byla zbudována 1789, nová vznikla roku 1804 a ta stará přestavěna na obecní chlév. (Budova dnešní, stále funkční ZŠ se na svém místě vypíná od roku 1904.)
Po roce 1848 se v obci nacházela olejna s výrobou produktu z konopného semene, cihelna, lihovar, konzervárna a pivovar. Kromě vodního mlýna na katastru obce stával i mlýn větrný, ten ale roku 1956 vyhořel.
Ve středu obce se na skvostné parčíkově upravené návsi vypíná nejstarší pamětihodnost – kostel sv.Jakuba Většího, který je obklopen ohradní zdí se střílnami. Chrám pochází z půli 16.století, dnešní podobu získal barokní přestavbou v roce 1708. Naproti kostelu stojí fara datovaná letopočtem 1620, z jejíž zahrady byla před objekt koncem minulého tisíciletí přemístěna skulptura Panny Marie Hostýnské.
Budova radnice a obecního hostince „U Slovanské lípy“ vznikla 1863. Památkově chráněna je Národní škola z roku 1904. Za první republiky byla rozšířena přístavbou a jídelnou. Po sametu (1997) před ni byla umístěna busta T.G.Masaryka.
Vedle školy stojí památkově chráněný dům č.p.62, který byl roku 2004 rekonstruován. Poté do něj umístěny odborné učebny (kreslení a výuka na PC) a obecní knihovna s veřejným internetem. Na dvoře spujujícím obě školní budovy vznikla velká sportovní hala s bowlingem a posilovnou.
K dalším památným objektům patří Hasičská zbrojnice. Původní vznikla 1888, ale po přestavbě roku 1927 zůstala z té staré jen věž.
Předchůdcem Mateřské školy byl klášter řádu „Chudých školských sester“ z roku 1930, školka obdržela roku 2002 novou fasádu.
Dále se v obci v renovované budově pocházející z roku 1928 nachází Domov seniorů, druhá část objektu slouží jako zdravotní středisko.
Hřbitov s malou hřbitovní kaplí leží u silnice na Přerov. K dalším hodnotným památkám obce patří kamenný kříž před kostelem a barokní socha sv.Jana Nepomuckého. Dalších osm soch a křížů, rozmístěných po katastru dědiny, jsou již mladší a nedosahující takové umělecké hodnoty.
Největší výškovou dominantou obce je nedaleká, z polí se tyčící, vodárenská věž.
K nejvýznačnějším rodákům patřil Judr.Josef Lochman. Narodil se zde roku 1882, později se stal významným brněnským advokátem a zároveň donátorem obce: do kostela nechal na vlastní náklady pořídit dva zvony a umíráček, přeložil hřbitov a dal na něm zbudovat kapli, postaral se o vznik „Domova“ a sám sobě na návsi nechal vystavět pěknou vilu, kterou tu můžeme obdivovat dodnes.
Dalšími slavnými rodáky byl (1869) Červinka Inocenc Ladislav – archeolog a numismatik působící v Moravském muzeu v Brně a roku 1863 narozený P.Bařina Jan – opat augustiniánského kláštera na Starém Brně, poslanec Národního shromáždění a člen panské sněmovny.
Závěrem snad jen to, že roku 2000 získal Břest v rámci Zlínského kraje ocenění „Vesnice roku.“
(K článku čerpány informace ze stránek obce)