Busta Bedřicha Smetany v Pardubicích

Různé spolky i místní občané uvažovali o zřízení pomníku tomuto hudebnímu velikánovi již od konce 19. století, ale nikdy nedošlo k realizaci žádného z těchto nápadů, přičemž s posledním v řadě se přišlo v roce 1939, kdy měl být péčí Spolku pro postavení pomníku Bedřicha Smetany vybudován důstojný pomník, představující tohoto skladatele jako sedící postavu v Tyršových sadech, aby měl v pozadí pardubický zámek. Autorem pomníku, k jehož odhalení mělo dojít na podzim roku 1940, měl být sochař Ladislav Beneš a architektonickou úpravu navrhl místní architekt Karel Řepa. Válečné události a s tím úzce spojený nedostatek materiálu však znemožnily i tento smělý plán.

Teprve v 70. letech 20. století se město konečně svého Bedřicha Smetany dočkalo, a to v rámci výstavy "Pardubice - město kultury a sportu 1979", jež navázala na přehlídku "Pardubické dny kultury a sportu", uskutečněnou v roce 1978. Nejednalo se však o celý pomník, ale pouze o bustu onoho hudebního skladatele, zhotovenou akademickým sochařem Štěpánem Kotrbou, jenž je tvůrcem řady plastik po celých Pardubicích, z nichž zmiňme např. "Plastiku míru", jejíž základní kámen byl slavnostně položen 10. května 1979. Bustu odlil Josef Bursík a architektonickou úpravou okolí byl pověřen architekt František Příborský.

K odhalení busty Bedřicha Smetany došlo 15. září 1979, a to na symbolickém místě - na Smetanově náměstí. Předseda MěstNV Jaroslav Šimon připomenul ve své řeči minulost a současnost bohatého hudebního života města a zdůraznil, že tato busta bude připomínat nejen to, že Bedřich Smetana pochází z nedaleké Litomyšle, ale také to, že byl několikrát hostem v Pardubicích. Z těchto cest můžeme vyzdvihnout jeho klavírní vystoupení 20. dubna 1873 na Veselce. Zároveň bylo v tomto projevu zdůrazněno, že se stane současníkům i budoucím připomínkou bohatých kulturních tradic celé naší vlasti a povinnost nadále je ctít a rozvíjet.

Doprovod slavnostního aktu tvořily Smetanovy skladby; Pardubický dětský sbor přednesl "Mou hvězdu", "Západ slunce" a "Přiletěly vlaštovičky"; spojené mužské složky Vysokoškolského uměleckého souboru, "Pernštýna" a "Suka" za řízení Ing. Vlastislava Nováka, zakladatele Vysokoškolského uměleckého souboru a Pardubického dětského sboru, naopak předvedly "Věno" a "Slavnostní sbor". Celý svátek pak byl zakončen v sousedním divadle "Mou vlastí", kterou slavnostně uvedl Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK s šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem.

Tehdy se jednalo o opravdu výjimečnou akci, což můžeme vidět rovněž z článku, jenž vyšel v "Pochodni" 17. září 1979, i když musíme odhlédnout od jeho poltického zabarvení, které bylo tehdy obvyklé vždy a všude:

"ODHALENÍ BUSTY BEDŘICHA SMETANY

Kultura a sport Pardubice 1979

Druhý ročník výstavy Kultura a sport Pardubice 1979 byl v sobotu slavnostně zahájen za účasti delegace ministerstva kultury ČSR, místopředsedy KNV Jana Pravdy a představitelů politického a veřejného života okresu a města.

Čestné místo na výstavě, která je instalována v prostorách tělovýchovné jednoty Dynamo Na Olšinkách a potrvá do 3. října, patří expozicím Kultura dětem, Pardubice město sportu, Historie čs. spartakiád, Olympijské hry 1980 v Moskvě, Spartakiáda 1980 v Praze. Součástí je i ukázka sportovních výrobků národních podniků Botana Skuteč, PKG Hradec Králové a výrobních podniků české organizace ČSTV. V kině Svět probíhá fotovýstava Vteřiny, v síni PKO na třídě Míru Moskva předolympijská a ve Východočeské galerii výstava soch a koláží Zdeňka a Kornélie Němečkových.

Vyvrcholením této významné události v Pardubicích bylo odhalení busty Bedřicha Smetany (dílo akademického sochaře Štěpána Kotrby) na Smetanově náměstí. Ve Východočeském divadle, jež letos oslaví 70. výročí trvání, zazněla potom Smetanova Má vlast v podání Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, řízeného J. Bělohlávkem."

Přestože byla tato busta vytvořena v době komunistického režimu, stala se velkou ozdobou tohoto veřejného prostoru a navíc zůstala věčným holdem našemu hudebnímu géniovi, když se přiřadila k medailonu téhož skladatele na budově divadla, jejímž tvůrcem byl Bohumil Vlček, mj. autor reliéfu „Čechové před Milánem“ na Zelené bráně a dalších zpodobnění předních českých operních skladatelů a dramatiků na Východočeském divadle v Pardubicích, k jehož slavnostnímu otevření došlo 11. prosince 1909. Některé informace o pomníku lze nalézt v této databázi: https://sochyamesta.cz/zaznam/4276.