Busta Maxe Dvořáka v Roudnici nad Labem

Jak mnozí všeobecně vzdělaní lidé vědí, tak Max Dvořák byl významným historikem umění, který sice působil ve Vídni, od roku 1902 jako profesor dějin umění na tamní univerzitě, ale narodil se 14. června 1874 (uvádí se rovněž data 4. a 24. června téhož roku) na roudnickém zámku do rodiny zdejšího archiváře Maxe Dvořáka a zemřel naopak 8. února 1921 v Hrušovanech nad Jevišovkou.

Zvláštní je, že se rodné město k této osobnosti dlouho neznalo a přitom zejména díky němu se začala rozvíjet státní památková péče a právě on se věnoval obsáhle všem památkám i historickým událostem Roudnice nad Labem, pokud nepočítáme bronzovou pamětní desku s textem: "ZDE SE NARODIL A MLÁDÍ PROŽIL ČESKÝ DĚJEPISEC UMĚNÍ PHDR. MAX DVOŘÁK, PROFESOR VÍDEŇSKÉ UNIVERSITY, 1874-1921.", k jejímuž slavnostnímu odhalení došlo nade dveřmi kanceláře Lobkowiczkého archivu 17. července 1938. Ale ta vznikla zejména díky sjezdu Mezinárodního komitétu pro dějiny umění, který se uskutečnil mezi 10. a 17. červencem téhož roku v Praze. Politika totiž prorůstá vším a zasahuje i do těch oblastí, kde by neměla co dělat.

Teprve krátce před a po pražském jaru roku 1968 se situace změnila, a to zejména v souvislosti se 100. výročím narození Maxe Dvořáka. Díky tomu vznikla i tato busta, kterou vytvořil akademický sochař doc. Jindřich Severa, jenž je některými prameny označován za Františka Severu (4. číslo periodika "Památky a příroda. Časopis Státní památkové péče a ochrany přírody" z roku 1987 a 0. číslo "Zprávy památkové péče. Časopis státní památkové péče" z roku 1992) a dokonce i za Josefa Severu ("SD. Severočeský regionální deník" 18. června 1994). Ten vytvořil v letech 1973-1975 trojí hliněnou variantu podobizny Maxe Dvořáka, neboť v té době zpracovával jeho hlavu také pro aulu vídeňské univerzity.

K jejímu slavnostnímu odhalení mělo dojít přesně 100 let po jeho narození, ale během všech přípravných prací se mnohé změnilo. Pražské jaro bylo zadupáno sovětskými tanky a následná normalizace se snažila být "papežštější než papež", aby si to naši představitelé náhodou nerozházeli se soudruhy ze Sovětského svazu. Z tohoto důvodu se stala trnem v oku i oslava roudnického rodáka Maxe Dvořáka. Sešlo nejen z ní, nýbrž také ze slavnostního odhalení busty tohoto historika umění, které bylo nejprve odkládáno, aby se nakonec vůbec neuskutečnilo, neboť byl z pohledu tehdejších činitelů veskrze "buržoustem", oslavujícím to, co nemá v socialistické společnosti místo, přičemž ještě v "Lidové demokracii" ze 6. února 1976 nacházíme tuto zmínku: "V současné době pracuje akad. sochař doc. Jindřich Severa na Dvořákově bustě pro jeho rodné město Roudnici."

Dlouhá léta byla busta uložena v půdních prostorách, ale její čas měl později opět přijít. Ona vůbec celá eskapáda okolo busty je vcelku zvláštní, protože k jejímu odhalení nemohlo dojít, ale o samotném Maxi Dvořákovi se psalo v různých periodicích i nadále a ve 2. čísle "Numismatických listů" z roku 1981 se dočteme v rámci zprávy o výstavě Jindřicha Severy v Jičíně toto: "...vzpomeňme, že je též autorem insignií tohoto svého působiště, 1968), výročí dráhy českobudějovicko-linecké (1976), odhalení roudnického pomníku Maxe Dvořáka (1977)..." Nejprve byl uveřejněn její snímek v roce 1987 ve 4. čísle periodika "Památky a příroda. Časopis Státní památkové péče a ochrany přírody", a to v souvislosti s článkem Jaroslava Petrů "Význam mezinárodních dokumentů vztahujících se k péči o památky. K 65. výročí úmrtí Maxe Dvořáka" a krátce po sametové revoluci bylo jasné, že již jejímu návratu na veřejný prostor nic nebrání, a tak byla slavnostně odhalena před roudnickou galerií 3. října 1991.

Tehdy se lidé sešli na vzpomínkové slavnosti u příležitosti jubilea Maxe Dvořáka, jež byla zahájena v 17.30 hod. za účasti náměstka ministra kultury ČR Jindřicha Kubáta, přičemž na úvod pohovořil o oslavenci děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. PhDr. Jaromír Homolka, aby se po něm ujal slova kulturní rada velvyslanectví Rakouské republiky Dr. Valentin Inzko, který označil prof. Maxe Dvořáka za klasický příklad vzájemného obohacování německojazyčné a české kultury. Místostarosta Roudnice nad Labem Vojtěch Válek se následně věnoval vztahem Maxe Dvořáka k jeho rodišti a uvedenou bustu také odhalil.

Večer se pak ještě uskutečnil slavnostní koncert Vlachova kvarteta, jenž byl zahájen v 19.00 hod. obsáhlým výkladem o životě a díle Maxe Dvořáka od doc. PhDr. Jiřího Kropáčka a uvedl skladby Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Od té chvíle tedy tato busta symbolicky shlíží na budovu Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem (viz https://galerieroudnice.cz) a je ozdobou přilehlého parku (ne náhodou pojmenovaného jako ), jenž je sice malý, ale pěkný a přívětivý na pohled.

Na závěr však musím připomenout to, že dnes nejde o tu samu bustu, která zde byla v roce 1991 odhalena, protože roku 1999 došlo k jejímu odcizení a následnému nahrazení kopií (viz https://www.literarnikrajina.eu/authors/hora/discover/memorial/667). Jak vidět, zloději kovů a vandalové vždy dokáží zničit jakoukoliv radost z toho, že se něco krásného vytvoří a dá veřejně na odiv. Kéž by všem takovým ruce upadly, pokud by se o něco podobného pokusili!