Busta Maxe Dvořáka v Roudnici nad Labem
Jak mnozí všeobecně vzdělaní lidé vědí, tak Max Dvořák byl významným historikem umění, který sice působil ve Vídni, od roku 1902 jako profesor dějin umění na tamní univerzitě, ale narodil se 14. června 1874 (uvádí se rovněž data 4. a 24. června téhož roku) na roudnickém zámku do rodiny zdejšího archiváře Maxe Dvořáka a zemřel naopak 8. února 1921 v Hrušovanech nad Jevišovkou.
Zvláštní je, že se rodné město k této osobnosti dlouho neznalo a přitom zejména díky němu se začala rozvíjet státní památková péče a právě on se věnoval obsáhle všem památkám i historickým událostem Roudnice nad Labem, pokud nepočítáme bronzovou pamětní desku s textem: "ZDE SE NARODIL A MLÁDÍ PROŽIL ČESKÝ DĚJEPISEC UMĚNÍ PHDR. MAX DVOŘÁK, PROFESOR VÍDEŇSKÉ UNIVERSITY, 1874-1921.", k jejímuž slavnostnímu odhalení došlo nade dveřmi kanceláře Lobkowiczkého archivu 17. července 1938. Ale ta vznikla zejména díky sjezdu Mezinárodního komitétu pro dějiny umění, který se uskutečnil mezi 10. a 17. červencem téhož roku v Praze. Politika totiž prorůstá vším a zasahuje i do těch oblastí, kde by neměla co dělat.
Teprve krátce před a po pražském jaru roku 1968 se situace změnila, a to zejména v souvislosti se 100. výročím narození Maxe Dvořáka. Díky tomu vznikla i tato busta, kterou vytvořil akademický sochař doc. Jindřich Severa, jenž je některými prameny označován za Františka Severu (4. číslo periodika "Památky a příroda. Časopis Státní památkové péče a ochrany přírody" z roku 1987 a 0. číslo "Zprávy památkové péče. Časopis státní památkové péče" z roku 1992) a dokonce i za Josefa Severu ("SD. Severočeský regionální deník" 18. června 1994). Ten vytvořil v letech 1973-1975 trojí hliněnou variantu podobizny Maxe Dvořáka, neboť v té době zpracovával jeho hlavu také pro aulu vídeňské univerzity.
K jejímu slavnostnímu odhalení mělo dojít přesně 100 let po jeho narození, ale během všech přípravných prací se mnohé změnilo. Pražské jaro bylo zadupáno sovětskými tanky a následná normalizace se snažila být "papežštější než papež", aby si to naši představitelé náhodou nerozházeli se soudruhy ze Sovětského svazu. Z tohoto důvodu se stala trnem v oku i oslava roudnického rodáka Maxe Dvořáka. Sešlo nejen z ní, nýbrž také ze slavnostního odhalení busty tohoto historika umění, které bylo nejprve odkládáno, aby se nakonec vůbec neuskutečnilo, neboť byl z pohledu tehdejších činitelů veskrze "buržoustem", oslavujícím to, co nemá v socialistické společnosti místo, přičemž ještě v "Lidové demokracii" ze 6. února 1976 nacházíme tuto zmínku: "V současné době pracuje akad. sochař doc. Jindřich Severa na Dvořákově bustě pro jeho rodné město Roudnici."
Dlouhá léta byla busta uložena v půdních prostorách, ale její čas měl později opět přijít. Ona vůbec celá eskapáda okolo busty je vcelku zvláštní, protože k jejímu odhalení nemohlo dojít, ale o samotném Maxi Dvořákovi se psalo v různých periodicích i nadále a ve 2. čísle "Numismatických listů" z roku 1981 se dočteme v rámci zprávy o výstavě Jindřicha Severy v Jičíně toto: "...vzpomeňme, že je též autorem insignií tohoto svého působiště, 1968), výročí dráhy českobudějovicko-linecké (1976), odhalení roudnického pomníku Maxe Dvořáka (1977)..." Nejprve byl uveřejněn její snímek v roce 1987 ve 4. čísle periodika "Památky a příroda. Časopis Státní památkové péče a ochrany přírody", a to v souvislosti s článkem Jaroslava Petrů "Význam mezinárodních dokumentů vztahujících se k péči o památky. K 65. výročí úmrtí Maxe Dvořáka" a krátce po sametové revoluci bylo jasné, že již jejímu návratu na veřejný prostor nic nebrání, a tak byla slavnostně odhalena před roudnickou galerií 3. října 1991.
Tehdy se lidé sešli na vzpomínkové slavnosti u příležitosti jubilea Maxe Dvořáka, jež byla zahájena v 17.30 hod. za účasti náměstka ministra kultury ČR Jindřicha Kubáta, přičemž na úvod pohovořil o oslavenci děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. PhDr. Jaromír Homolka, aby se po něm ujal slova kulturní rada velvyslanectví Rakouské republiky Dr. Valentin Inzko, který označil prof. Maxe Dvořáka za klasický příklad vzájemného obohacování německojazyčné a české kultury. Místostarosta Roudnice nad Labem Vojtěch Válek se následně věnoval vztahem Maxe Dvořáka k jeho rodišti a uvedenou bustu také odhalil.
Večer se pak ještě uskutečnil slavnostní koncert Vlachova kvarteta, jenž byl zahájen v 19.00 hod. obsáhlým výkladem o životě a díle Maxe Dvořáka od doc. PhDr. Jiřího Kropáčka a uvedl skladby Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Od té chvíle tedy tato busta symbolicky shlíží na budovu Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem (viz https://galerieroudnice.cz) a je ozdobou přilehlého parku (ne náhodou pojmenovaného jako ), jenž je sice malý, ale pěkný a přívětivý na pohled.
Na závěr však musím připomenout to, že dnes nejde o tu samu bustu, která zde byla v roce 1991 odhalena, protože roku 1999 došlo k jejímu odcizení a následnému nahrazení kopií (viz https://www.literarnikrajina.eu/authors/hora/discover/memorial/667). Jak vidět, zloději kovů a vandalové vždy dokáží zničit jakoukoliv radost z toho, že se něco krásného vytvoří a dá veřejně na odiv. Kéž by všem takovým ruce upadly, pokud by se o něco podobného pokusili!
Zvláštní je, že se rodné město k této osobnosti dlouho neznalo a přitom zejména díky němu se začala rozvíjet státní památková péče a právě on se věnoval obsáhle všem památkám i historickým událostem Roudnice nad Labem, pokud nepočítáme bronzovou pamětní desku s textem: "ZDE SE NARODIL A MLÁDÍ PROŽIL ČESKÝ DĚJEPISEC UMĚNÍ PHDR. MAX DVOŘÁK, PROFESOR VÍDEŇSKÉ UNIVERSITY, 1874-1921.", k jejímuž slavnostnímu odhalení došlo nade dveřmi kanceláře Lobkowiczkého archivu 17. července 1938. Ale ta vznikla zejména díky sjezdu Mezinárodního komitétu pro dějiny umění, který se uskutečnil mezi 10. a 17. červencem téhož roku v Praze. Politika totiž prorůstá vším a zasahuje i do těch oblastí, kde by neměla co dělat.
Teprve krátce před a po pražském jaru roku 1968 se situace změnila, a to zejména v souvislosti se 100. výročím narození Maxe Dvořáka. Díky tomu vznikla i tato busta, kterou vytvořil akademický sochař doc. Jindřich Severa, jenž je některými prameny označován za Františka Severu (4. číslo periodika "Památky a příroda. Časopis Státní památkové péče a ochrany přírody" z roku 1987 a 0. číslo "Zprávy památkové péče. Časopis státní památkové péče" z roku 1992) a dokonce i za Josefa Severu ("SD. Severočeský regionální deník" 18. června 1994). Ten vytvořil v letech 1973-1975 trojí hliněnou variantu podobizny Maxe Dvořáka, neboť v té době zpracovával jeho hlavu také pro aulu vídeňské univerzity.
K jejímu slavnostnímu odhalení mělo dojít přesně 100 let po jeho narození, ale během všech přípravných prací se mnohé změnilo. Pražské jaro bylo zadupáno sovětskými tanky a následná normalizace se snažila být "papežštější než papež", aby si to naši představitelé náhodou nerozházeli se soudruhy ze Sovětského svazu. Z tohoto důvodu se stala trnem v oku i oslava roudnického rodáka Maxe Dvořáka. Sešlo nejen z ní, nýbrž také ze slavnostního odhalení busty tohoto historika umění, které bylo nejprve odkládáno, aby se nakonec vůbec neuskutečnilo, neboť byl z pohledu tehdejších činitelů veskrze "buržoustem", oslavujícím to, co nemá v socialistické společnosti místo, přičemž ještě v "Lidové demokracii" ze 6. února 1976 nacházíme tuto zmínku: "V současné době pracuje akad. sochař doc. Jindřich Severa na Dvořákově bustě pro jeho rodné město Roudnici."
Dlouhá léta byla busta uložena v půdních prostorách, ale její čas měl později opět přijít. Ona vůbec celá eskapáda okolo busty je vcelku zvláštní, protože k jejímu odhalení nemohlo dojít, ale o samotném Maxi Dvořákovi se psalo v různých periodicích i nadále a ve 2. čísle "Numismatických listů" z roku 1981 se dočteme v rámci zprávy o výstavě Jindřicha Severy v Jičíně toto: "...vzpomeňme, že je též autorem insignií tohoto svého působiště, 1968), výročí dráhy českobudějovicko-linecké (1976), odhalení roudnického pomníku Maxe Dvořáka (1977)..." Nejprve byl uveřejněn její snímek v roce 1987 ve 4. čísle periodika "Památky a příroda. Časopis Státní památkové péče a ochrany přírody", a to v souvislosti s článkem Jaroslava Petrů "Význam mezinárodních dokumentů vztahujících se k péči o památky. K 65. výročí úmrtí Maxe Dvořáka" a krátce po sametové revoluci bylo jasné, že již jejímu návratu na veřejný prostor nic nebrání, a tak byla slavnostně odhalena před roudnickou galerií 3. října 1991.
Tehdy se lidé sešli na vzpomínkové slavnosti u příležitosti jubilea Maxe Dvořáka, jež byla zahájena v 17.30 hod. za účasti náměstka ministra kultury ČR Jindřicha Kubáta, přičemž na úvod pohovořil o oslavenci děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. PhDr. Jaromír Homolka, aby se po něm ujal slova kulturní rada velvyslanectví Rakouské republiky Dr. Valentin Inzko, který označil prof. Maxe Dvořáka za klasický příklad vzájemného obohacování německojazyčné a české kultury. Místostarosta Roudnice nad Labem Vojtěch Válek se následně věnoval vztahem Maxe Dvořáka k jeho rodišti a uvedenou bustu také odhalil.
Večer se pak ještě uskutečnil slavnostní koncert Vlachova kvarteta, jenž byl zahájen v 19.00 hod. obsáhlým výkladem o životě a díle Maxe Dvořáka od doc. PhDr. Jiřího Kropáčka a uvedl skladby Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Od té chvíle tedy tato busta symbolicky shlíží na budovu Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem (viz https://galerieroudnice.cz) a je ozdobou přilehlého parku (ne náhodou pojmenovaného jako ), jenž je sice malý, ale pěkný a přívětivý na pohled.
Na závěr však musím připomenout to, že dnes nejde o tu samu bustu, která zde byla v roce 1991 odhalena, protože roku 1999 došlo k jejímu odcizení a následnému nahrazení kopií (viz https://www.literarnikrajina.eu/authors/hora/discover/memorial/667). Jak vidět, zloději kovů a vandalové vždy dokáží zničit jakoukoliv radost z toho, že se něco krásného vytvoří a dá veřejně na odiv. Kéž by všem takovým ruce upadly, pokud by se o něco podobného pokusili!
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.425, 14.262)
Poslední aktualizace: 14.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Roudnice nad Labem
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Busta Maxe Dvořáka v Roudnici nad Labem
Roudnice nad Labem a funkcionalistická Kratochvílova rozhledna
Rozhledna
Rozhledna nechali postavit v roce 1935 u příležitosti 60. výročí založení „Roudnické záložny podřipské“. Jméno dostala podle zakladatele "Roudnické záložny podřipské“, Václava Kratochvíla předního českého obrozence, významného představitele podřipska a průkopníka moderního hospodářství druhé poloviny 19. století. V dolní části rozhledny je umístěna velká reliéfní deska s jeho…
0.2km
více »
Roudnice nad Labem - Kratochvílova rozhledna
Rozhledna
Tato rozhledna se nachází poblíž centra Roudnice nad Labem na návrší v Žižkových sadech a patří mezi jednu z nejníže položených rozhleden u nás (220 m n. m.).S nápadem postavit v parku rozhlednu přišla v roce 1934…
0.2km
více »
Roudnice nad Labem
Město
Roudnice nad Labem leží ve Středních Čechách, severním směrem od Prahy. Město se rozkládá ne levém břehu řeky Labe a v oblasti Dolnooharské tabule. V okolí města jsou založeny ovocné sady a chmelnice. Na druhém bř…
0.4km
více »
Kaple sv. Josefa v Roudnici nad Labem
Kaple
Tato kaple, jež je zasvěcena patronovi umírajících a dobré smrti, byla postavena Bratrstvem sv. Josefa v letech 1767-1777 při Pražské bráně (známá též jako Špitální či Špitálská, viz https://www.roudnicenl.cz/voln…
0.4km
více »
Zámecký špýchar v Roudnici nad Labem
Dům, budova
Pokud se budeme snažit vyhledat něco o tomto objektu čp. 633 v ulici Na Urbance (užívá se i adresa Řipská čp. 633, neboť historicky patří právě k ní), který dříve nosil čp. 9, většinou najdeme pouze to, že byl vys…
0.4km
více »
Dům čp. 9 na Karlově náměstí v Roudnici nad Labem
Dům, budova
Protože se jedná o středověkou parcelu, můžeme se právem domnívat, že tu stával původně gotický objekt, který později zanikl, ať již požárem, nebo v souvislosti s válečnými událostmi. První zmínku o domě na tomto …
0.5km
více »
Dům čp. 894 ve třídě T. G. Masaryka v Roudnici nad Labem
Dům, budova
Josef Hrouda byl významným roudnickým podnikatelem, neboť nevlastnil pouze stavební firmu, nýbrž i cementárnu a parní pilu v Poříčanech. Když se po zrušení hradeb v polovině 19. století rozjela 2. etapa stavebního vývoje tohoto města, tak se jí neúčastnil pouze jako budovatel různých novostaveb pro jiné obyvatele, ale nakonec se rozhodl, že využije situace pro výstavbu nového a…
0.5km
více »
Kaple sv. Viléma Akvitánského v Roudnici nad Labem
Kaple
Tato kaple byla postavena roku 1726 za Špitálskou bránou při cestě do Hracholusk kněžnou Annou Marií Vilemínou, rozenou z Althanu, která ji nechala zasvětit sv. Vilémovi, patronu a utěšiteli odsouzenců. To z toho důvodu, že v těchto místech bývalo popraviště. Říkalo se zde „Na stínadlech“ nebo též „Na kolečku“, protože tady odsouzenci kladli hlavu pod meč nebo bývali lámáni kol…
0.5km
více »
Zámecká jízdárna v Roudnici nad Labem
Dům, budova
Původně se na tomto místě nacházela řada domů, v nichž žil zámecký personál a někteří řemeslníci. Západním až jihozápadním směrem se nedaleko odtud nacházely též masné krámy. Kdo přišel se stavbou jízdárny na tomt…
0.5km
více »
Palác Rolnické záložny Podřipské v Roudnici nad Labem
Dům, budova
Na tomto místě se původně nacházela starší jednopatrová zástavba, kterou můžeme najít jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang…
0.5km
více »
Památky Roudnice nad Labem
Tipy na výlet
Vlakem, nebo autem se dá pohodlně dostat do Roudnice nad Labem. Města, které bylo založeno na levém břehu Labe, na staré obchodní Lužické stezce v druhé polovině 12. století. V 14. století dostává obchodní osada s…
0.5km
více »
Kamenná kašna na Karlově náměstí v Roudnici nad Labem
Kašna
Když se podíváme na staré kresby a malby, zejména perokresbovou vedutu italského stavitele Antonia della Porty z roku 1668, a porovnáme je s polohopisným plánem města Roudnice z téhož století, s mapou I. vojenskéh…
0.5km
více »
Z Roudnice nad Labem až na Košťálov
Zřícenina
Tentovýlet je velice zajímavý. Cestou z Roudnice nad Labem vidíme nádhernou přírodu, kopce, zříceniny, prostě krásy Českého středohoří.
Vydala jsem se pěšky z RCE (z části Podlusky), směr Budyně nad Ohří, zde můž…
0.6km
více »
Roudnice nad Labem - Informační centrum
Ostatní
Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiál…
0.6km
více »
Roudnice nad Labem město
Město
Roudnice nad Labem je město ležící na levém břehu řeky Labe v okrese Litoměřice. V Roudnici nad Labem žije okolo 13 500 obyvatel. Město se rozkládá na ploše 16,67 km² a patří k němu ještě vesnice Podlusky. Město l…
0.6km
více »
Věž Hláska
Rozhledna
Věž Hláska je jediným dochovaným pozůstatkem opevnění nejstarší části města Roudnice nad Labem. Ačkoliv jako pozorovací a ohlašovací věž přečkala středověké válečné konflikty, byla vážně poškozena při požáru města…
0.6km
více »
Roudnice nad Labem
Tipy na výlet
Roudnice nad Labem je malebné město ležící u řeky Labe. Do RCE se dostanete autem, vlakem i autobusem. Spoje jsou dobré odkudkoliv.
Nejstarší písemné zmínky pocházejí z druhé poloviny 12. století. Počátky města j…
0.6km
více »
Téměř kolmo na Říp, z Řípu kolmo na Prahu
Tipy na výlet
Suprový výlet na sobotní slunečné odpoledne v okolí Prahy mohu doporučit návštěvu Řípu. Protože vzdálenost je cca 50km od Prahy, doporučuji jednu cestu vzít vlakem a druhou na kole. Přec jenom je to sice po rovině…
0.6km
více »
Hláska
Rozhledna
Z původního opevnění, založeného biskupem Arnoštem z Pardubic, staré Roudnice zůstala do dnešních dnů zachována věž Hláska. Snadno ji najdete je totiž dobře vidět už z náměstí.Nejlépe se k ní dostanete z Husova ná…
0.6km
více »
Jedeme do severních Čech – 23. den – rozhledna Hořidla, rozhledna Na Horách, Židovice - minipivovar Pánů z Růže, Roudnice nad Labem – procházka městem a Kratochvílova rozhledna
Cestopisy
Úterý 4. 8. 2020
I když se to večer protrhávalo, v noci pršelo a prší i ráno. Když v devět téměř přestalo, vstáváme a rychle…
0.6km
více »
Lobkowiczký zámek v Roudnici nad Labem
Zámek
Koncem 12. století byl vystavěn na skalnatém ostrohu nad řekou Labe románský hrad, který byl v 17. století Václavem Eusebiusem z Lobkowicz přestavěn na raně barokní zámek. Na vybudování se podíleli významní italšt…
0.6km
více »
Evangelický chrám Betlémský v Roudnici nad Labem
Kostel
Samo město se k velkému reformačnímu hnutí připojilo již v dubnu 1421, kdy arcibiskup Konrád z Vechty poprvé vyhlásil právoplatnost 4 artykulů pražských a jal se sloužit večeři Páně pod obojí způsobou. 14. května téhož roku se uskutečnil v Roudnici církevní synod, jenž jeho počínání schválil. Když později připadla Roudnice na 22 let do zástavy Karlu Dubanskému z Duban, slíbil m…
0.6km
více »
Kratochvílova rozhledna
Tipy na výlet
Rozhledna se nachází v blízkosti centra Roudnice nad Labem v Žižkových sadech. Nachází se v nadmořské výšce 230 m. n. m. Při cestě z Karlova náměstí doporučujeme jít Nerudovou ulicí nahoru, až dorazíme na křižovat…
0.6km
více »
Věž Hláska v Roudnici nad Labem
Rozhledna
Věž Hláska se nachází v těsné blízkosti centra Roudnice nad Labem. Je pozůstatkem městských hradeb, které zde byly vybudovány v 15. století.
Její význam se po staletí měnil. Nejprve sloužila jako obranný prvek, …
0.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lobkowiczký zámek a románský hrad
Zámek
Pražští biskupové nechali koncem 12. století vystavět na skalnatém výběžku nad řekou Labe románský hrad. V období gotiky byl rozšiřován. V 16. století došlo k přístavbě renesančního křídla a později i k rozšíření …
0.7km
více »
Roudnice nad Labem
Zámek
Monumentální raně barokní zámek je dominantou města Roudnice nad Labem, nacházejícího se na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Vlastní zámecká budova, tvořená třemi dvoupatrovými křídly kolem …
0.7km
více »
Roudnice nad Labem – Rudný pramen
Minerální pramen
Historie města Roudnice nad Labem je velmi bohatá a doloženy jsou doloženy prehistorické stopy osídlení tohoto místa u brodu přes řeku Labe. Tím se řadí Roudnice nad Labem mezi nejstarší česká města. První písemné…
0.8km
více »
Kostel Narození Panny Marie - Roudnice nad Labem
Kostel
Dříve na tomto místě stával románský kostelík, který v roce 1333 nechal pražský biskup Jan IV. z Dražic přestavět na gotický chrám. Během několika let byl u této stavby vybudován Augustiniánský klášter a celý komp…
0.8km
více »
Roudnice nad Labem - železniční stanice
ŽST
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby:vnitrostátní pokladní přepážkamezinárodní pokladní přepážkačtečka in-karetvýde…
0.8km
více »