Bystrovany-drobné památky a Přírodní ráj Horizont
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Bystrovany leží asi 3 km východně od Olomouce v nadmořské výšce 229 m na obou březích řeky Bystřice, pod posledními výběžky Nízkého Jeseníku. V r.2005 měly 676 obyvatel, ale pro svoji výhodnou polohu, blízkost krajského města Olomouce a všeobecnou dobrou dopravní dostupnost, jejich počet stoupl za tři roky na 800 obyvatel, přitom například v r.1935 měly Bystrovany 892 obyvatel. Vede tudy cykloturistická stezka údolím Bystřice do vrchů Nízkého Jeseníku.
Podle prvního písemného dokladu z června 1277 o urovnání sporu o hranice mezi Bystrovany a Chvalkovicemi, které patřily velehradskému klášteru, byla ves Bystrovany majetkem kláštera Hradisko. Ve sporu se jednalo o pole a křoviny. Nová hranice byla označena „kopci", tj. kopečky z hlíny. V r.1413 rozvodněná řeka Bystřice strhla Strakův mlýn u Velké Bystřice, který patřil olomoucké kapitule. Při obnově mlýna byla se svolením hradišťského opata Václava svedena voda z Bystřice do zvláštního příkopu, který byl veden pod fojtovým polem bystrovanskými pastvinami s tím, že případné škody vzniklé klášteru uhradí olomoucká kapitula, případně dá příkop zasypat. Tato stavba se zachovala dodnes. V r.1473 za války s Jiřím z Poděbrad, kdy byl klášter na straně Jiřího z Poděbrad, Matyáš Korvín předal Bystrovany s dalšími vesnicemi -Libuší, Týnečkem a již zaniklými Ostrovy městu Olomouci. Po Matyášově smrti se Bystrovany dostaly do vleklého soudního sporu mezi městem Olomoucí a klášterem Hradisko, až v r.1531 za opata Martina z Přemyslovic, město Olomouc Bystrovany klášteru Hradisko vyplatilo a po schválení králem Ferdinandem I. a zapsání do zemských desek v r.1535 se Bystrovany staly součástí Olomouce a zůstaly u ní až do r.1848. V r. 1535 zakoupil fojtství v Bystrovanech Plitz, který ale nechtěl vykonávat těžké vojenské povinnosti a zřekl svých privilégií. Farnost měly Bystrovany ve Velké Bystřici i když si vybudovaly a vysvětily v r.1887 svoji vlastní kapli sv. Bartoloměje. V rámci budování olomoucké pevnosti v pol. 19.stol. byl na katastru Bystrovan přebudován v r.1856 zemní fort na atypický fort osmiúhelníkového tvaru s příkopem po obvodu a bráněný třemi kaponiérami a Carnotovou zdí. V současné době je využíván jako sklady AČR. Od r. 1848 až do r. 1975 byly Bystrovany samostatnou obcí, kdy byly přičleněny k Olomouci a referentem v r.1993 se staly opět samostatnou obcí. Mimo zemědělství se obyvatelé živili ve dvou cihelnách, z nich větší byla založena v r.1897. V r.1910 byl založen mlýn s pilou, r.1932 elektrotechnický závod, r.1933 chemická čistírna, r.1946 výroba klihu. V současné době mimo Zemědělského družstva je v obci nástrojárna STWE, dvě stolařství JAS a ČUDA, Pressbeton a obchodní firma Horizont s.r.o. V Bystrovanech najdeme řadu památek a plastik, ke kterým můžeme počítat i vodní mlýnský náhon, který připomíná povodeň v r.1413 a dnes protéká zastavěnou obcí. Na návsi je to kaple sv.Bartoloměje z r.1887 a kamenný kříž z r.1842 před ní, dále dřevěný kříž před školou i vlastní bývalá škola s pamětní deskou z r.1870 a památná lípa u školy. Zajímavá je také cihlová budova hospodářského stavení statku s pamětní deskou na Jeseniově ulici z r.1892. Západně v Maroldově ulici jsou boží muka, jižně na křižovatce u Blažíčkovi ulice je kříž a vpravo v parčíku je pomník obětem obou světových válek. Na Šrámkově ulici vedle OÚ na křižovatce je kamenný kříž z r.1863. Na konci obce ve směru na Droždín u křižovatky silnice do Bukovan, jsou boží muka s obrázkem Panny Marie z počátku 19.stol. Památky i plastiky najdete i ve zdejším Přírodním parku Horizont založeného v r.2000 v severní části obce. Po celém areálu Přírodního parku Horizont najdete několik plastik a kašen, zdobících tento přírodní „Ráj" uprostřed Moravy, pamětní desku zakladatelů parku i kamennou desku s reliéfy pod jehličnatými stromy. Na Přírodní ráj navazuje Zahradní expozice Pressbeton.