Chlum u Hradce Králové a největší bitva na našem území

Rok 1866 je znám ve střední Evropě především krvavým konfliktem, který se nazývá Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka. Na přesném začátku ozbrojeného střetnutí se odborníci neshodnou, ale nejčastěji se uvádí 7. červen, kdy Prusko obsadilo Holštýnsko pod správou Rakouska.

Válka skončila vítězstvím Pruska, následovalo vyjednávání v Mikulově a podpisem mírové smlouvy 23. srpna 1866 v Praze (Pražský mír). Je zajímavé, že se nejednalo o válku dobyvačnou, jelikož po jejím skončení zůstalo území poraženého Rakouska ze strany Pruska nedotčené. V konfliktu šlo o upevnění pozic v regionu, kde původně mělo největší moc Rakousko, ale po válce ho vystřídalo Prusko, které tím posílilo svou moc a chystalo se na vytvoření Pruského císařství a později jednotného státu Němců. V Rakousku se naopak oslabila centralizovaná moc a následně došlo k rozdělení země na dva polické útvary (byť s jedním panovníkem), na Rakousko a Uhersko.

Jako každá velká válka, také tato má nějaká svá nej. Například šlo o poslední válečný konflikt, kde významnou roli sehrála jízda na koních, jelikož bitvy ve 20. století již mezi polní bitvy počítat nelze. Také se jednalo o první válku, ve které se angažoval Červený kříž.

Bojů bylo více, ale rozhodující byla krvavá bitva u Chlumu, která se odehrála 3. července 1866 nedaleko Hradce Králové. Jednalo se o druhou největší polní bitvu 19. století a co do počtu bojujících vojáků (440 000 mužů) šlo o největší bitvu svedenou na našem současném území. Boje vypukly před osmou hodinou ranní a síly byly na začátku vyrovnané. Ale po celodenním válečném zápolení bojiště jako poražená opustila nakonec rakousko-saská armáda.

Na obou stranách se střílelo z 1.500 děl a otřesy byly zaznamenány i ve vzdálenosti až 30 kilometrů. Tudíž je celkem pochopitelné, že zde padlo skoro 500 důstojníků a 7000 vojáků. Dalších několik tisíc jich bylo raněno nebo se pohřešovali.

S pohřbíváním mrtvých do hromadných hrobů začala pruská armáda hned po bitvě. Pomáhalo jí s tím civilní obyvatelstvo z okolních vesnic. Obyčejní vojáci byli ukládáni do hrobu v počtu i čtyřicet. Pouze někteří důstojníci byli pohřbíváni samostatně. S pohřbíváním se skončilo až 20. července. Na podzimu roku 1866 se započalo s budováním pomníkům či jednodušších křížů a prostor bojiště nabýval své charakteristické podoby. Dneska se v blízkém či vzdálenějším okolí místa bitvy nachází více než čtyři stovky pomníků. Kromě toho se zde nachází Památník bitvy a rozhledna. Zajímavé informace se lze dočíst na internetu: http://www.chlum1866.cz/aktuality/u-kralovyho-hradce.

Bitva u Hradce Králové nebyla pouze poslední bitvou Prusko-rakouské války, ale její výsledek ovlivnil situaci v Evropě a možná i předznamenal další, podstatně strašlivější konflikt, první světovou válku.

Rozhlížet po okolí se může člověk ze zdejší rozhledny:

- rozhledna v místě bitvy u Chlumu: https://www.turistika.cz/mista/chlum-u-hradce-kralove-a-rozhledna-v-miste-nejvetsi-bitvy-na-nasem-uzemi

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/