Cholina-tvrz
Turistické cíle • Památky a muzea • Tvrz
Obec Cholina leží 17 km západním směrem od Olomouce, vlevo od dálnice směrem na Svitavy a 8 km od Litovle. Má bohatou kulturní tradici. V 15.stol. byla v Cholině sepsána bohatě zdobená kniha chrámových zpěvů „Cholinský antifonář“. V obci se narodili populární lidoví hanáčtí vyprávěči „stréček Křópal“ -operní zpěvák Valentín Šindler (1885-1957) a „Josífek Melhoba-Václav Šindler (1893-1952). Na jejich rodném domě je pamětní deska. Je zde Muzeum hanácké vesnice s expozicí vesnických krojů, národopisů, předměty denní potřeby i připomínky starých, již zapomenutých řemesel. Zajímavostí je dřevěné dělo, které se v obci používalo při význačných událostech i předměty darované cestovatelem Emilem Holubem. Asi 1,5 km západně od Choliny za samotou Cholinský dvorek je místo s kapličkou zvanou Svatá voda, kde byla Studánka s léčivou vodou, která bohužel zanikla při sesuvu půdy. Asi 300 m zpět k Cholině je krásné místo se sochou Panny Marie Lourdské.
Cholina je v písemných pramenech uváděna již roku 1131. Panský rod v Cholině je znám od 13.stol., kdy zde byl Adam z Choliny z rodu pánů ze Žerotína, který založil nedaleko Ptení u Prostějova strážní hrad Stražiště (Grumberk) a tvrz v Konici po které se potom psal. V r.1376 prodal Adamův syn Sulík z Konice ves Cholinu Bohuši ze Slavoňova. Bohušův syn Bernart Hert, man olomouckého biskupa asi od r.1370 purkrabím na Mírově. V r.1430 se vdova Bohuše ze Šumvaldu na Cholině provdala za Jana Bítovského z Lichtenburka. Kolem r.1450 byl na Cholině Vilém z Miličína a po něm rytíř Jan starší ze Zvole, až se sňatkem dostala Jáchymovi z Haugvic a Biskupic. Nakonec Václav Haugvic prodal Cholinu s dalším zbožím v r.1546 radě města Olomouce. Mimo pánů ze Žerotína byl na Cholině podílníkem majitel Lesního mlýna v Litovli, Martin z Choliny, který se spolčil se sestrou Markétou na vladyckém dvoře v Cholině. Po Martinově smrti připadl tento dvůr „ležící poblíž kostela naproti dvoru zádušnímu“, markraběti Joštovi, který jej daroval r.1382 Hereši z Krakovce, ten prodal hned v r.1383 dvůr faráři Vykéři v Cholině a jeho bratrovi Slávkovi z Křenovic. Když se Vykéř stal v r.1386 opatem kláštera Hradisko, daroval vladycký dvůr s rybníkem, kdysi Bernardovým, jenž ležel na pozemcích náležejících k dvoru, k záduši a na přilepšenou bratrům v klášteře. Klášterní kapitola r.1660-1691 tuto nadaci převedla na faráře samotného. Bývalý vladycký dvůr Hereše z Krakovce stál na místě nynější farní budovy z r.1734. Podle faráře Varadia, který v r.1716 počal psát pamětní knihu, fara vznikla přestavbou původní tvrze o čemž svědčila skutečnost, že v té době byla nad hlavní farní branou mohutná středověká věž.