Chudobín-místní část Litovle-zámek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Obec Chudobín, místní část Litovle, je 5 km západně od Litovle při silnici z Litovle do Konice.
První zprávy o Chudobíně jsou z počátku 13.stol. kdy se v letech 1203-15 připomíná správce královského lovčího Slavaty, vladyka „Striemena de Chudobina“. V zemských deskách v pol.14. stol. je uvedeno v Chudobíně několik panských dvorů, jež náležely vladykům ze Stříteže a vladykům Bílkovským z Chudobína. Beneš ml. z Chudobína, který přijal r.1417 příjmení „Pražma“, držel v Chudobíně mimo tvrz a dvůr také zboží, které dříve patřilo Beneši st. V r.1441 sídlil na chudobínské tvrzi Víšek ml. ze Stříteže, který přenesl věno své manželky Markéty z Bílé Lhoty na dvůr, tvrz, 2 zahrady a lesy v Chudobíně. Kolem r.1480 koupil panství v Chudobíně Jan Zoubek ze Zdětína. Bratři Jan a Vilém Zoubkovi ze Zdětína prodali r.1590 tvrz, ves a dvůr v Chudobíně s pivovarem a ovocnými sady a další majetek Václavu Hájovskému z Háje. V době předbělohorské držel Chudobín český bratr Bernart Bukůvka z Bukůvky, ale za odboj musel svůj statek r.1622 prodat Adamu Běsovi z Vrchlesu. V r.1652 získal chudobínské panství Jan Baltazar Vettr z Lilie, ten chudobínské panství prodal v r.1659 Anně Polixerně Skrbenské z Hříště, ale již v r.1661 se vyskytuje majitel rytíř Vavřinec Rudavský. Dědictvím přešel majetek v r.1662 na Ondřeje Leopolda Volšinského z Volšína. Po jeho smrti koupila v r.1685 chudobínské panství bavorská rodina Wittenů. Za pánů z Wittenu byla tvrz barokně upravena. R.1730 zdědil panství František Reinald z Andlerů, který se pak psal z Andler-Wittenů . Na konci 18.stol. držela chudobínské a loučanské panství baronka Marie Anna z Gillesu, neteř Filipa, posledního člena rodu Andlerů-Wittmenů.
V r.1802 prodala baronka Marie Anna z Gillesu obě panství Františkovi Terschovi, obchodníkovi s přízí, kterého v r.1806 císař František II. povýšil do stavu šlechtického. Po jeho smrti v r.1819 panství zdědil nejstarší syn Antonín. Poněvadž neměl mužských potomků, stal se majitelem panství syn mladšího bratra Františka na Janovicích šlechtic Emil Tersch. Terschové vystavili v r.1847 vedle tvrze empírový zámek a budovu tvrze pojali do jeho areálu. Sloužila pro potřeby zaměstnanců a jako hotel. V areálu zámku je i kostelík sv.Františka Serafínského, založen podle cholinské farní knihy husitskými majiteli panství, pány z Bílkova na počátku 15.stol., později upravován, nad vchodem jsou erby rodu Andler-Wittenbů. V hrobce pod kostelem odpočívá baron Volšinský a členové rodiny Terschovi. Na počátku 19.stol. byl v sadu vybudován skleník a v pol.19.stol. byl sad přeměněn na přírodní krajinářský park s řadou vzácných cizokrajních stromů. Po r.1945 zámek patřil n.p.Sigma Olomouc, pak hotel a nyní soukromý majetek.