Haňovice-zámek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Obec Haňovice je asi 5 km jz od města Litovle při silnici mezi Chudobínem a Cholinou s řadou kulturních památek. Ves Haňovice(Ganeiovici) se připomíná v r.1131 jako majetek olomoucké kapituly. Ve 13.stol. za biskupa Bruna se část Haňovic stala biskupským lénem a část měl purkrechtní (vladycký) dvůr. Roku 1339 byl na biskupském lénu Hynek z Bystřice. Jeho syn Ondřej, purkrabí na Jičíně obdržel od biskupa půl Haňovic do dědičného vlastnictví. V r.1405 byl na dvoře v Haňovicích Zbyněk z Mladče, r.1447 Bílkovští z Chudobína a přes Šebora z Bílkova, Víška ze Stříteže jej získal r.1480 Jan Zoubek ze Zdětína. Jeho syn Bernard se stal olomouckým biskupem. Další syn Jan získal v r.1500 Haňovice a kolem r.1510 purkrechtní dvůr přebudoval na tvrz. V moravském „Tituláři“ z r.1534 se Jiří a Jan Zoubkové uvádějí jako rytíři. Jan měl dva syny, Bernarda Jáchyma, který se stal podkomořím. Jáchymův syn Jan Bohuslav prodal kolem r.1575 Haňovice Janu Prockovi ze Zástřizl, který v r.1580 vystavěl na místě tvrze renesanční zámek, jak hlásá erb a letopočet Na Kamenném portálu. Jeho syn Bernard Prakšický ze Zástřizl byl předním stoupencem odbojné protestantské strany na Moravě, která se tajně scházela v jeho domě(Národní dům) v Olomouci, který mu v r.1619 posloužil jako vězení olomouckých kanovníků. Na sněmu v Brně byl zvolen stavovským hejtmanem odbojného direktoria. Po bělohorské bitvě byl vězněn v Brně, kde r.1622 zemřel. Zabavené zboží císař Ferdinand II. daroval Olomoucké kapitule. Zámek zpustošený stavovskými a švédskými válkami v r.1678 kapitula opravila a barokně přebudovala. Později přistavila nový pivovar a hospodářské budovy přilehlého dvora. Od r.1948 slouží hospodářským potřebám.