Chřiby - Čertova sedla
V názvu článku není překlep. Ta sedla, v nichž v minulosti řádili pekelníci, jsou skutečně dvě. Vzdušnou čárou jsou od sebe vzdálena pouhého půl kilometru a narazíme na ně na turistických trasách protínající kopec Modlu s kaplí sv.Barborky.
První Čertovo sedlo se nachází přibližně v polovině stoupání mezi rozc.Pod Barborkou a Buchlovem- rozcestím. Žluté a červené značení nás vede starým hvozdem pod západním úpatím kopce a v jednom místě zúžený chodník prochází mezi skalkou a balvanem. V nižším kameni je vidět prohlubeň, na níž sedával čert, tomu protějšímu a vyššímu se říká Čertova kasa a do její horní puklinové spáry si prý ukládal peníze. Jestli je bral ubohým pocestným, to bohužel není známo. On sám o sobě už zaráží fakt, že tomu nebylo naopak a rarach nějaké ty „chechtáky“ nenabízel (výměnou za dlužní úpis stvrzený krví) peněz chtivým lidským nešťastníkům...
Dnes se ale turisté procházející kamenitým sedlem žádného vyslance z pekel bát nemusí (ten odsud i se zlaťáky dávno zmizel) a o přebytečné oběživo nenásilnou formou přijdou až při prohlídce hradu a návštěvě místních pohostinných zařízení.
Na druhé Čertovo sedlo narazíme na východním hřebeni kopce Modly, po němž sestupuje zelená turistická trasa vedoucí k restauraci pod Břesteckou skálou. Asi po 300 m chůze od kaple protneme další kamenité sedlo, kde byl k pěknému přírodnímu zákoutí od Lesů ČR přidán bonus v podobě dřevěného sousoší lesní zvěře. Skalnatý hrb nad ním zase zdobí vyhlídkový altánek. Výhled sice směřuje jen jedním směrem, ale i tak stojí za to a za pěkného počasí se naše oči mohou pokochat celou tou široširou krajinou Slovácka i vzdálenou hradbou Bílých Karpat.
(Pokud bychom pokračovali dál k Břestku, narazili bychom po dalších 300 m sestupu na 4 m vysokou skalku, která prý je dokonalou imitací mužského údu – falusu.
(Jeho omrknutí jsem si já pro tentokrát bohužel musel odpustit, neboť moje další trasa směřovala k busu do Buchlovic.)
Tohle Čertovo sedlo se ale jeví daleko významnějším místem, neboť si prý zde jakýsi význačný pekelník vystavěl hrad. I když si některé pověsti trošku protiřečí, bylo to nejspíš asi tak:
Jana Bočka Kunu z Kunštátu, toho času pána na Buchlově, prý jeden podvečer požádal o slyšení tajemný černý rytíř a prosil o svolení vystavět si poblíž své sídlo, neboť o to své kdesi přišel. Aby své prosbě dodal důraz, zachrastil váčky plnými zlaťáků, takže bylo jeho přání „kupodivu“ promptně vyhověno. Říkalo se, že si prý tenhle rytíř pak svůj hrad vystavěl právě na východním svahu Modly za pomoci nečistých sil, neboť zde lidé nikdy neviděli jediného řemeslníka a najednou tu stál celý hrad se vším všudy.
To by ale tolik nevadilo, horší bylo, že se po okolí začaly najednou ztrácet krásné panny. Nebylo to ale tím, že by je černý rytíř unášel – on prý byl švarný, charismatický a měl natolik uhrančivé oči, že si je každá ta panna chtěla prohlédnout hezky zblízka, a proto za ním od rodičů z domu utekla sama.
Očarována jím byla prý i chudá a osiřelá dívka Bohunka, která díky přímluvě k vrchnosti pečovala o čistotu a chod kaple sv.Barborky. Nejspíš to bylo děvče i upovídané, neboť se z ovládnutí temnou silou svěřilo poustevníku Joachimovi a ten je náležitě poučil, co má dělat.
Když se pak dívce v ohnivých plamenech pekelný kníže úderem půlnoci zjevil a začal ji po paloučku před kaplí pronásledovat, Bohunka poklekla před dubovým křížem, její ústa zašveholila vroucí modlitbu a černý rytíř i jeho hrad se v tom okamžiku propadl nazpět do pekla!
V rozvalinách pak prý lidé našli kosterní pozůstatky i zohavená těla všech těch děvčic, které se předtím – neznámo kam – ztratily...