Chudeřice

První písemné záznamy o této vsi, jejíž pojmenování má znamenat ves lidí Chuderových, jsou z roku 1318, kdy byl zapsán v zemských deskách jako jejich držitel Všeslav ze Zachrašťan a z Chudeřic („Wsseslau de Zachrasczan sive de Chuderzicz“), což potvrzuje prof. Antonín Profous ve své knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L“, v níž nalezneme následující:

„2. Chudeřice, ves 6 km vých. od Chlumce n. Cidl.: 1318-20 Wsseslau de Zachrasczan sive de Chuderzicz, Tab. vet. n. 87; 1386 in villa Chuderziczich Czenko decessit, proclam. in Grecz - - curia arat. in Chuderzicz, AČ. 31/10 č. 34; 1405 in villa Chuderziczich Bohunco decessit, proclam. in Grecz Regine, t. 35/48 č. 85; 1545 (1521) postúpil děd. svého w Chlumczy hradu - - Karanicz, Chuderzicz, Przestawlk, DZ. 84 D 15.

Jm. Chudeřice = ves lidí Chuderových. Příjm. Chudera (Tk V, 242) povstalo z app. chudera, chuděra mor. = chudák, chudáček, chuďas (Jg. I, 830 a Kott I, 549); slovo chudera vzniklo z adj. chudý nejspíše podle stč. slova mizera významem příbuzného (stč. mizera, misera, y, f. ʻbída, Elendʼ z lat. miseria ʻbídaʼ stalo se i nadávkou a příjmením, v. Geb. Sl. stč. II, 373).“

Vedle toho stávala dříve na jižní straně Chudeřic směrem k lesu „Vrše“ starobylá ves Nedabylice, která byla poprvé zmíněna v roce 1376 v souvislosti s Anežkou, dcerou Bransuda z Nedabylic. Profesor August Sedláček se o ní ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl pátý. Podkrkonoší“ zmiňuje takto:

„NEDABYLICE.

Polím jižně od Chudeřic říká se dosud v Nedabelicích, ač osada tato dávno již zanikla. Se dvorem tu stávala také tvrz. Od r. 1377 připomíná se v pamětech našich nejednou Bransud z Nedabylic. Roku 1386 odpíral Příbek z Nedabylic jménem nějakého Bransuda odtudž provolání dědin v Chudeřicích, a Bransud z Nedabylic, syn Bransudův, daroval r. 1397 za duši otce svého plat koupený na zboží Běrunském kostelu Staro-Vodskému. Tento Bransud připomíná se i r. 1402 s nějakým Zdeňkem. Roku 1047 žila Běta, vdova po Mysliborovi z Nedabylic. Dotčený Příbek daroval r. 1411 plat ve dvoře svém v Nedabylicích ke kostelu Dobřenskému. Bransud a Diviš z Nedabylic opověděli r. 1437 knížatům Saským, a Diviš byl r. 1440 přítomen sjezdu Čáslavskému. Vladykové tito měli na štítě svém straku, od níž se potomci jejich Strakami z Nedabylic nazývali. První toho jména Jan (r. 1447-1469) byl ve službách Jana Koldy Náchodského (r. 1450), od kterýchž dob nabyli Strakové drahně zboží v okolí Náchodském. Nedabylice zanikly v 15. věku, neboť v 16. století o nich zmínky nenajdeš. Tvrziště se nachází při rybníku Kocuříku a objato bylo dvěma vodními příkopy a náspem mezi nimi se nacházejícím, tak že rybník byl na třetí straně. Příjezd ke tvrzi byl po hrázi táhnoucí se na břehu rybníka.“

Roku 1386 byly Chudeřice součástí přestavlckého zboží a od poloviny 16. století náležely k chlumeckému panství, v jehož rámci zůstaly až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V roce 1395 Mikuláš (Mikeš) Kokot ze Slemene poukázal kostelu ve Staré Vodě 7 kop a 6 grošů úroku v Chudeřicích a Staré Vodě na zřízení stálého kaplanství, a to za peníze, jež jeho poddaní sebrali mezi sebou. Podle všeho byl poručníkem Unky, syna Jana, řeč. Šestáka, který daroval roku 1397 platy ve Staré Vodě a Chudeřicích, dvůr, role a rybník ke kostelu ve Staré Vodě, aby tamní farář měl k ruce dvojici kněží střídníků a 3x docházel na tvrz v Přestavlkách. 25. března 1429 Unka z Přestavlk zapsal dluh ve výši 3 000 kop českých grošů na svém zboží Dobraňovi z Kochovic a Vaňkovi Kavalcovi z Lipoltic („v Chudeřicích na lidech platných“). 3. listopadu 1521 Vilém Kostka z Postupic prodal chlumecké zboží i s Chudeřicemi Vojtěchovi z Pernštejna na Pardubicích. V roce 1571 byly sousední Nedabylice již pustou vsí s 23 strychy polí. Roku 1788 bylo podle josefinského katastru v Chudeřicích 11 stavení. V roce 1843 měla ves 16 domů a 129 obyvatel.

V roce 1849 se Chudeřice staly osadou Káranic, ale své jmění si spravovaly samy. Tuto správu měl vždy na starosti zvolený radní z Chudeřic. Prvním známým je Josef Veselý z čp. 13, a to k roku 1858. 19. června 1850 došlo k velkému krupobití. 7. prosince 1868 zasáhla obec velká vichřice. 7. srpna 1870 došlo k velkému kropobití. Roku 1898 byla vybudována silnice do Chýště a do Staré Vody. V roce 1904 byla založena Raiffeisenka pro Káranice a Chudeřice, která započala svoji činnost 25. března 1905. 19. listopadu 1905 byl vysvěcen společný hřbitov pro Starou Vodu a Chudeřice. V roce 1908 vzniklo Meliorační družstvo Chudeřice-Káranice, jehož předsedou se stal Čeněk Novotný z čp. 8. Tehdy byly zmeliorovány pozemky na jih od železniční trati a část panských na západ od obce. Roku 1909 byl založen SDH, pro který obec téhož roku vybudovala hasičskou zbrojnici, v níž bylo situováno rovněž skladiště Hospodářsko-čtenářské besedy, ustavené 4. dubna 1910. V roce 1913 se Chudeřice oddělily od Káranic, přičemž prvním starostou se stal Václav Veselý z čp. 7, který v tomto úřadu setrval až do roku 1923. 27. prosince 1913 se uskutečnila oslava tohoto kroku v podobě společné zábavy s obědem a přednáškou. O rok později vyhořel chlév a špýchar při čp. 9, a to od blesku. Z 1. světové války se nevrátilo 9 místních mužů a Čeněk Špás se vrátil zpět jako ruský legionář.

Roku 1919 byla ustavena Domovina. V roce 1922 došlo k parcelaci zdejšího dvora a vzniku obecní knihovny. Roku 1923 byla založena Lidová škola hospodářská. V letech 1924-1925 byla obec elektrifikována a postaven transformátor. Poprvé se v Chudeřicích rozsvítilo elektrické osvětlení 5. března 1925. V roce 1924 byla zbourána obecní pastouška čp. 3, která se nacházela mezi čp. 2 a 29. 3. srpna 1930 vyhořelo čp. 4 a stodola při čp. 5 Kateřiny Vosáhlové. Majitel čp. 4 František Holeček byl tak popálen, že zanedlouho zemřel. V letech 1931-1932 byla na pomezí obou obcí postavena společná školní budova pro Káranice a Chudeřice. Její výstavbu provedl stavitel František Kňourek z Holic za 500 000 Kč. V listopadu 1932 byla zatčena 47letá Marie Pacholátková, jež při polní práci porodila živé a zdravé dítě, které na místě zardousila a pak spálila. Při vyšetřování tohoto případu se přišlo na to, že předtím navíc otrávila svého 1,5letého vnuka Miroslava Zoura. Její obhajobou byla nesmírná bída, z níž nevyděla jiné východisko. 24. dubna 1933 vyhořela stavení čp. 23, 21, 17, 25, 19. 12. prosince 1934 byla ustavena místní agrárnická organizace. 28. října 1935 byly na školní budově slavnostně odhaleny pamětní desky T. G. Masarykovi a Antonínu Švehlovi. 12. prosince 1938 byla rozpuštěna místní agrárnická organizace. Za německé okupace nesla obec pojmenování Kutterschitz. V roce 1944 byl zaveden do obce telefon. Roku 1946 byla v čp. 31 upravena sběrna mléka. O 2 roky později byla zrušena Lidová škola hospodářská. V letech 1948-1950 byla zřízena kanalizace. 5. února 1953 bylo ustaveno JZD, jež bylo v roce 1973 přejmenováno na JZD 25. února Chudeřice (JZD Chudeřice sloučeno s JZD Káranice) a k 1. lednu 1975 připojeno k JZD Nové Město nad Cidlinou. Roku 1956 bylo čp. 1 adaptováno na prodejnu smíšeného zboží a v roce 1961 vznikla ze sběrny mléka prodejna potravin, která byla otevřena 1. července téhož roku. V roce 1967 byla zmodernizována škola. Roku 1971 bylo k prodejně přistavěno patro pro MNV a knihovnu. V roce 1972 bylo zavedeno do školy ústřední topení a o rok později dokončeno koupaliště. 1. září 1974 byla zrušena škola. Následně bylo rozhodnuto o tom, že bude tento objekt sloužit jako Okresní doškolovací zařízení. Následujícího roku došlo u něj k přístavbě patra. Doškolovací středisko ONV v Hradci Králové bylo slavnostně otevřeno 19. ledna 1976. V letech 1975-1976 byla postavena budova MŠ, která byla otevřena 1. září 1976. V květnu 1976 se na vodovod do školy připojily sousední domy čp. 2, 15, 29, 32, 33, 39, 3, 34, 50, 44, 30 a 18. V září 1976 bylo v pohostinství Jednoty otevřeno agitační středisko. Roku 1977 byla zvětšena MŠ. 5. listopadu 1977 byla založena Pionýrská organizace SSM. 28. října 1978 byla otevřena kašna zdejšího minerálního pramene. O rok později došlo k zahájení budování vodovodu. Roku 1979 založena místní organizace Českého svazu chovatelů. O 2 roky později byla dokončena výstavba vodovodu v délce 2 384 m. V roce 1983 byla vybudována prodejna smíšeného zboží a dosavadní místo v čp. 31 bylo adaptováno pro služby. Zároveň byla založena místní organizace Českého svazu žen. O rok později byl dočasně zrušen SSM. 26. ledna 1988 se uskutečnil 1. ročník mariášového turnaje. 1. března 1988 bylo slavnostně otevřeno pohostinství Jednoty, jež bylo vybudováno v letech 1986-1987 v akci Z. 1. září 1988 vznikla zvláštní škola internátní, která byla zrušena 31. července 1992. Ta byla umístěna v bývalém doškolovacím středisku. V letech 1988-1989 byla zbourána část bývalého panského dvora a vybudovány nové autobusové čekárny. V roce 1996 byla firmou SPT Telecom zprovozněna nová kabelová telefonní síť a téhož roku byla zahájena plynofikace obce. V roce 2006 bylo zkolaudována čistírna odpadních vod. V letech 2015-2017 proběhla I. etapa a v letech 2020-2021 II. etapa dostavby kanalizace. Roku 2024 by měly proběhnout stavební úpravy a přístavba MŠ.

Mezi zdejší pamětihodnosti můžeme zařadit: kamenný kříž u čp. 11 z 19. století (z poškozeného zadního nápisu nejde vyčíst přesný rok vztyčení, může jít o roky 1830, 1836, 1880 nebo 1886, přičemž první 2 letopočty jsou vyloučené, neboť v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 a v jeho reambulaci z roku 1876 není žádný kříž zanesen), který byl přemístěn v roce 1972; pomník padlým v 1. světové válce od Františka Petery z Chlumce nad Cidlinou, který byl slavnostně odhalen 12. června 1921; zvonička z roku 2011 s novým zvonem, neboť původní z roku 1740 byl poškozen (nebyl však přelit, ale je uložen na památku v tomto stavu). Známějším je však vrt minerální vody Chudeřanky z roku 1974, jenž byl zrealizován v rámci hydrogeologického průzkumu labského cenomanu. Více o něm lze najít zde: http://mineralky.wz.cz/chuderice.htm. Zdejší panský dvůr se dostal také do historie české pomologie, protože po roce 1817 byl jedním z několika míst, odkud se šířila Colomaova máslovka (viz http://www.fotodoma.cz/zahrada/odrudy-hrusni/hrusen-colomaova/). V Chudeřicích žil ruský legionář Čeněk Špás (* 20. listopadu 1893 Malé Výkleky), který jinak pracoval jako železniční zřízenec v Hradci Králové.