Návesní rybníček „Lednice“ v Obědovicích

Ve středu této obce na Královéhradecku se nachází uprostřed rybníka poloostrov, který je označován jako místo, kde stávala nejstarší ze dvojice místních tvrzí, z nichž na jedné seděli Holovouští z Holovous (do roku 1603) a na druhé Žitovličtí ze Slivna a Odkolkové z Újezdce, aby byly všechny díly vsi sceleny v roce 1609 Valdštejny, přičemž poprvé byla existence první tvrze doložena roku 1413, a to predikátem Václava Dlouhého na Obědovicích, ale existovat musela již v roce 1386, z něhož pochází první zmínka o vsi (viz https://urbanicko.cz/mikroregion/historie/historie-obci/historie-obedovic/). Antonín Cechner ve svém díle „Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XIX. Politický okres Královéhradecký“ z roku 1904 píše o místní tvrzi pouze toto:

„Obědovice.

J. Schaller, Topographie d. K. B. XVI. 23. - A. Sedláček, Hrady a zámky V. 303.

Dvě tvrze zde se připomínají v XV. století. Po jedné zachovalo se na vsi uprostřed rybníka se zvoničkou na temeni okrouhlé tvrziště s valy. (obr. 143.) - Po r. 1620 zanikla tato tvrz a ku konci XVII. věku i druhá, která stála u panského dvora.“

Kolem tvrziště „Vavřínka“, pojmenovaného právě podle toho, že se zde nachází socha sv. Vavřince (spolu se zvonicí, jejíž původní zvonek z roku 1804 byl zrekvírován v roce 1918, a pomníkem padlým v 1. světové válce z roku 1936), se od nepaměti nacházel nebeský rybník, jemuž se říkalo „Lednice“ a šlo de facto o zbytek bývalých opevňovacích příkopů a zbytků rozvezených valů přinejmenším již ze 12. století, i když např. v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 po něm nenalezneme stopy (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112), z čehož nám vyplývá závěr, že byl původně mnohem menší a koncem 18. století došlo k jeho rozšíření, když byl zahrazen těmito místy protékající potok. V josefinském katastru z roku 1788 byl popsán takto: „V obci připomíná se panský rybníček „Lednice“, který v prostřed návsi leží a jen pro oheň vodou se drží.“ V mapě II. vojenského mapování z roku 1853 je již zakreslen v současném položení a výměře, ale tehdy byl dnešní poloostrov ještě ostrovem (viz http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/13203/?view=-187.21875,156.609375,6), na který se chodilo nejprve po dřevěném můstku a následně úzkým valem země (prokázáno reambulací stabilního katastru z roku 1875, viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_4997_2), což se změnilo až počátkem 20. století, kdy se z ostrova stal poloostrov v dnešní podobě. Nejlépe je to vidět z leteckého měřicího snímku z roku 1937 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.PREL42.08627&bz=-659423.64,-1045668.95). Z těchto dob pochází ještě zmínka, že v 19. století vytahoval dědeček Luňák z čp. 14 z „Lednice“ od „Vavřínka“ koňmi dřeva jako žlaby, tak nejspíše zanikla poslední památka po výše zmíněné tvrzi, neboť všechny dochované kmeny z jejího ohrazení byly využity stavebně či jako palivo.

Vlastníkem rybníka byla vždy chlumecká vrchnost, o čemž nalezneme důkazy v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 2. třídy Franze Wappnera a geometra Josepha Falty (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD280018410), a ta jako majitelka provozovala rybolov a občané mohli užívat vody a ledu z této vodní plochy. Právě o tato užívací práva se vedla s chlumeckým velkostatkem řada sporů, z nichž některé skončily až u soudu. Roku 1907 chtěl totiž chlumecký velkostatek nechat „Lednici“ na sucho. Obecní starosta ho o své vůli zahradil a opětovně napustil vodou. Z toho vznikl dlouhodobý spor, jenž byl ukončen až na ministerstvu zemědělství ve Vídni, které rozhodlo, že občané nemají právo rybníček „Lednici“ zahradit, ale velkostatek jej však nesmí z bezpečnostních ohledů nechat na sucho. Další spor se pak objevil v roce 1930 a týkal se volného ledování na něm. Ten s velkostatkem vedli: hostinský Jan Roneš z čp. 15 a posledně nájemce hostince čp. 1 František Kučera (majitel Josef Paclt). Rovněž tato pře skončila u soudu a ten rozhodl v obou případech, že dvojice těchto hostinců má právo svobodného ledování na rybníčku „Lednici“. Díky pozemkové reformě se rybník dostal do obecních rukou roku 1933. Obec za něj zaplatila jako ua státní příděl 1 700 Kč.

V prosinci 1934 bylo takové teplo, že 20. prosince se vykoupal v „Lednici“ Boh. Vanc z čp. 19. Po vánocích byl rybník odbahněn, ale to se již zase jezdilo po ledu. Takový výkyv počasí byl tehdy zaznamenán! Na jaře 1935 byla náves kolem „Lednice“ osázena stromy, ale kvůli suchu mnoho z nich zašlo. Zároveň obec najala rybník družstvu občanů, jež tu začalo chovat ryby. V pozdějších letech byl rybník veden pouze jako požární nádrž. Její okolí bylo upraveno v roce 1966, a to po částečně provedené kanalizaci. Po listopadu 1989 byl rybník pronajímán soukromníkům. V roce 2005 byla provedena rekonstrukce vypouštěcího zařízení. Do roku 2014 měli rybník v pronájmu Pavel Koníček a Petr Sadílek a následně bylo rozhodnuto, že již dále pronajímán nebude a na návrh Zdeňka Matějky mladšího bylo rozhodnuto, že rybník bude sloužit k výchově mladých rybářů a spravován bude Rybářským spolkem Vavřinec, do jehož dětského rybářského kroužku se uskutečnil 1. zápis 7. března 2015. Následně došlo k prořezu dřevin na březích rybníka, jeho vyčištění, vysázení vodních rostlin a vypuštění zakoupených jeseterů, k nimž později přibyly další ryby. V posledních letech byla rovněž provedena obnova památek na „Vavřínku“. V roce 2018 byla vyčištěna socha sv. Vavřince, olemována pískovcovým chodníčkem, zrestaurován pomník padlým a zahájena oprava schodiště. Následně prošla opravami zděná cihlová zvonice. Rybník se svým okolím je tak okrasou a zelenou oázou Obědovic, kterou by mnohé obce mohly jen závidět a je vidět, že si jsou toho místní dobře vědomi, protože starost o tuto lokalitu je přinejmenším příkladná a i já při svých cestách se zde rád zastavím.