Obědovice

Stejně jako všude kolem, tak i zde existovalo osídlení již v období neolitu, což potvrzuje řada nálezů, např. keramiky bošácké kultury v 90. letech 20. století. Ohledně původu názvu této vsi je řada teorií, a tak bude nejlépe otevřít opět knihu „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř“ od prof. Antonína Profouse, v níž se dozvíme následující:

„Obědovice (lid. v Obědovicích, do Obědovic, obědovskej), ves 9 km jjz. od Nechanic: 1386 in villa Obidowiczich Jessco presb. de Crathonoh decessit, proclam. in Grecz, AČ. 31/9 č. 29; ok. 1404 fratres de Obydowicz, Cop. Przemysl. f. 95; 1408 Joh. de Obiedowicz, RT. I, 94; 1464 Jan Brus z Obidovic, Kapras: Kn. svěd. bydž. 276; 1530 tvrz jmen. Boharyni … i s tím lesem, který slove Holian za Wobiedowiczy, C V 783 v AMV.; 1542 Jan Žitovlický z Slivna na děd. svém v Uobědovicích na dru p. s p. manželce své věnoval, DZ. I (Vavr.), 288 č. 701; 1615 na Vobědovicích, Rozvrž. sb. 12.

Pův. tvar Obidovice = ves lidí Obidových. Os. jm. Obid(a) (ok. 1052 sp. 12, Obyd, homo eccl. Bolesl. in v. Syritih, CB. I, 360 15; 1115 a 1186 sp. 13, Obida, curialis servus, t. 432 30) souvisí se stsl. obida ʻBeleidigung, Unrechtʼ, Bern. 54 (v. běda) a stč. obida t., z něhož i slc. obida, m. ʻpohoršitel, ubližitelʼ (Kott II, 215). Jm. Obidovice bylo časem spleteno s apel. oběd a změněno v Obědovice.“

Naopak publikace „Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.“ od Františka Ladislava Sála nám říká toto:

„Naši hospodářští praotcové živili rodiny tím, co jim skýtalo hospodářství; věnovali mu tudíž veškeren denní čas a zapomínali pro práci často i na jídlo. Jen v Obědovicích nikdy nevynechali oběda, ani ve žních. Byl-li čas k obědu, nechali práce a „hajdy k míse“, třeba visela bouřka nad hlavou. (Lidové.)

Zakladatel slul Oběd, statek Obědův byl kolébkou Obědoviců; Obědovici založili Obědovice.“

Již od dávných dob byly Obědovice rozděleny na více částí, což bylo potvrzeno i tím, že se zde nacházela rovnou dvojice tvrzí, což se dá označit za unikát, který nalezneme jen u několika obcí na Královéhradecku. Zároveň však vyvstává problém ohledně vlastnických vztahů a vůbec poměrů ve vsi samotné. Jistě víme pouze to, že na jednom díle Obědovic seděl do své smrti v roce 1397 Jan Zábrdovec, na druhém bratři Jan a Ctibor spolu s kratonožským farářem Zdislavem a na třetím Jiřík a Jan z Obědovic, o nichž je zmínka z let 1398 a 1411. Komplexněji se tímto vývojem zabýval prof. August Sedláček ve své knize "Hrady, zámky a tvrze království Českého", v níž napsal toto:

"OBĚDOVICE.

Ves Obědovice (vých. od Chlumce) rozdělena byla již ve starších dobách na několik statků. Na jednom dvoře a popluží seděl Jan Zábrdovec († j. r. 1387), kterýž daroval ke kostelu v Kratonozích plat ze všeho svého zboží Obědovského.

Na druhém popluží hospodařili Zdislav, farář v Kratonozích († j. r. 1433), Ctibor a Jan bratři se svou mateří Bětou, kteří nahradili r. 1394 Tasovi, faráři Rožďalovskému, desátky zadržené. Ctibor žil ještě r. 1414. 2) Kromě toho připomínají se Jiřík z Obědovic, který nadal kostel Kratonožský (r. 1398) úrokem ze dvora svého v Obědovicích, a Jan odtudž, od něhož koupen (r. 1398) úrok na lidech platných v Obědovicích ke zřízení kaplanství v Kratonozích. 3) Tento Jan připomíná se v pamětech do r. 1411. 4) Přibík a Čeněk bratří z Obědovic najali si r. 1403 statek Badrský a stali se předky vladyk Badrských z Obědovic. 5) Z následujících držitelů známi jsou Velislav z Dluhodvor r. 1413 a Petr Čanka r. 1417. 6)

Roku 1454 držel zboží Obědovské Kuneš z Oděrad a r. 1464 připomíná se Jan Brus z Obědovic. 7) Na obou tvrzích seděli r. 1467 Arnošt z Kunvaldu a Havel ze Štěpánova. Po smrti Petra ze Štěpánova vyprosil si Vilém z Pernšteina (r. 1487) odúmrť a královský nápad na Obědovicích, ale postoupil zboží toho ještě toho roku Janovi Bartoušovskému z Labouně. 8) Tehda jakož i v 16. věku potrvalo rozdělení Obědovic na několik statků, tuším na tři díly. Na dvoře, při němž byla tvrz pustnoucí, seděl Jan Turský z Dřevenice a po něm syn jeho Vilém. Když zemřel Vilém bez dědicův, ujaly statek sestry jeho Kateřina a Eliška a prodaly r. 1545 tvrz pustou, dvůr a ves Obědovice Petrovi Holovouskému z Holovous za 900 k. č. 1) Petr byl manželem dotčené Kateřiny, kteréž hned po učiněném trhu 750 k. č. na zboží Obědovském věnoval; po její smrti pojal druhou manželku Kunku z Dobřenic a věnoval jí též na Obědovicích. 2) Petr žil ještě r. 1575. Nástupce jeho Otík Holovouský byl ženat s Kateřinou z Vitiněvsi, jíž r. 1584 na tvrzi Obědovicích věnoval. 3) Usadiv se on neb syn jeho později na Sabči při městě Chlumci, prodal r. 1603 ves Obědovice se dvorem Zikmundovi Bořanovskému z Bytišky, hejtmanu na Chlumci, za 4500 k. gr. č. 4) Když tento nedlouho potom zemřel, prodali synové jeho Jetřich a Albrecht (r. 1609, 19. července) tvrz Obědovice Hans Kryštofovi z Valdšteina na Hostinném, hejtmanu kraje Hradeckého. 5)

Na druhém dvoře Obědovském seděl r. 1534 Jan Žitovlický ze Slivna a r. 1567 a 1568 Jindřich z téhož rodu. 6) Mandaléna ze Slivna († r. 1580) vdala se za Jaroslava Odkolka z Újezdce, pročež se i tento seděním na Obědovicích nazývá, 7) avšak připomíná se také r. 1585 Jan Žitovlický jako pán Obědovský. Na díle tomto byla druhá tvrz, již zdědila po dotčeném Janovi sestra jeho Anna Holovouská ze Slivna; ta pak prodala tvrz, dvůr a ves Obědovice dotčenému Hans Kryštofovi, 8) kterýž přikoupil také třetí díl Obědovic 9) a tak první ze všech smrtelníků celou ves Obědovice se dvěma tvrzemi držel.

Statek tento, totiž dvě tvrze a dva dvory, prodal Hans Kryštof (r. 1612, 9. března) Mikuláši Klusákovi z Kostelce, hejtmanu panství Poděbradského. 1) Tento zemřel mezi vzpourou r. 1620 a byv jí také účasten, odsouzen jest všeho jmění. Statek Obědovský vzat mu a postoupen r. 1622 Vácslavovi ze Vchynic směnou za panství Kolínské. 2) Avšak syn Vácslavův Jan Oktavian nemohl ty a takové statky směněné pro množství dluhů svých zdržeti a pustil je věřitelům svým. Obědovic nabyl Jaroslav starší z Dobřenic a prodal je r. 1649, 28. května (dvůr a ves) Janu Arnoštu Šafgočovi z Kynastu a manželce jeho Kateřině z Dobřenic za 16.000 fl. rh. 3) Polovice Kateřinina dostala se po její smrti (r. 1650) z části dětem jejím z prvního manželství s n. Petrem Strakou z Nedabylic, z části pak synu Jana Arnošta. 4) Tento nabyv dílů těchto, prodal celé zboží Obědovské (r. 1664, 17. července) Marii Dorotě Soltzové roz. z Dobřenic. 5) Po některém roce spojeny jsou Obědovice se statkem Kratonožským. Po r. 1620 zanikla jedna tvrz a druhá vzala za své ke sklonku téhož století. Z tvrze nejstarší Obědovské zbyl kopec v rybníce severovýchodně od nynějšího dvoru poplužního; stojí na tomto nevelikém kopci socha sv. Vavřince. Pozdější tvrz stála bezpochyby u nynějšího dvora, a ten snad býval blíže u rybníčka. Druhý dvůr Obědovský stával snad u silnice na místě nynější hospody, před časy emfyteutické a tudíž od panství odprodané.

2) Lib. erect. XII. f. 14. 134, lib. conf. IX. H 7 DD. 21 str. 132. Zdeněk z Obědovic připomíná se r. 1382. (Acta jud.)

3) Lib. erect. XIII. a. f. 84, 87.

4) Rel. tab. I. 94, DD. 15 f. 316.

5) Kopiář Premyšelský 95 (v knihovně Praž.). Viz i arch. č. II. 444.

6) Lib. erect. X. B 3. arch. č. III. 491.

7) DD. 16 f. 6, nejst. kniha Bydžov. str. 458.

8) DD. 17 f. 35 a urbář Chlumecký.

1) DZ. 7. H 5. Buď na tomto neb na druhém dvoře seděli Vilém Vrbata z Mečkova a po něm strýci jeho Vilém, Vácslav a Jan bratří. (Viz DZ. 252. A 5-6.)

2) DZ. 10. B 15. Viz Janderův Miletín na str. 125.

3) Reg. 20 F. k. J 16. DZ. 22. M 3. První jeho manželka byla Markéta z Újezdce. (DZ. 22. M 5.)

4) DZ. 131 N 15.

5) DZ. 184. P 6 a 136. E 9. Viz i 182. O 10.

6) Titulář a vypsání na str. 291.

7) Náhrobek Mandalénin nalezen r. 1824 při stavbě věže Kratonožské. (Pam. kniha farní.)

8) DZm. 237. D 27. Vloženo teprve r. 1612.

9) Na třetím dvoře seděl r. 1534 Vilém Vrbata z Mečkova (tit.). Markéta, dcera jeho, byla manželkou Mikuláše Dobřenského z Dobřenic (DZ. 46 F 14.). Dvůr ten ujal později Mikulášův bratr Jan, po něm jej měl syn jeho Jiřík Dobřenský (roku 1554-1584), a tohoto syn Jan mladší prodal roku 1609 dne 5. listopadu dvůr Obědovice s krčmou, krámem řeznickým a kovárnou dotčenému Hans Kryštofovi za 3000 k. míš. (DZ. 184. L 8 a 135. O 5.)

1) DZ. 85. H 2 a 136. E 18.

2) Bílek, Děje konf. 268. Srov DZ. 148. L 10.

3) DZ. 305. J 2.

4) DZ. 112. D 36-37.

5) DZ. 391. E 9."

V roce 1775 se místní sedláci zúčastnili selského povstání. Tehdy byl rychtářem Jan Luňák. Roku 1843 měla ves 49 domů a 381 obyvatel.

V roce 1849 se Obědovice staly samostatnou politickou obcí. 21. září 1876 vyhořelo 11 stavení. Škoda byla odhadnuta na 12 890 zlatých, ale pohořelí byli pojištěni pouze na 3 950 zlatých. 2. července 1877 byla obec postižena velkým krupobitím. 27. července 1881 byl zastřelen panský šafář Josef Eisner. 5. července 1883 se u obědovického lesa dostal do palby dobřenický četník Karel Šimek, aniž by byl zraněn. Roku 1890 bylo ve vsi 60 domů a 455 obyvatel. 20. června 1896 hořelo u kováře Ferdinanda Školníka. 8. listopadu 1896 vyhořelo hospodářské stavení rolníka Františka Valáška. Byl to již druhý požár u něj v krátké době. Téhož roku c. k. místodržitelství potvrdilo stanovy SDH. V roce 1905 byly zahájeny meliorační práce v Obědovicích a Kratonohách. Roku 1909 došlo k založení jednoty divadelních ochotníků, i když první divadelní představení se zde již uskutečnilo před 2 lety, pokud nepočítáme několik sehraných kusů v 19. století, o nichž se mnoho zpráv nedochovalo. V roce 1911 shořely panské stodoly. Z front 1. světové války se nemělo vrátit 6 místních mužů (Václav Hlaváček, Josef Holeček, Václav Hyršl, Václav Kukla, František Kvasnička a Josef Vyleťal), alespoň podle místního pomníku padlým, ale já dohledal ještě Aloise Cabicara, Jana Mejstříka a Josefa Šidlíka, z čehož je vidět, že dodnes není zpracován skutečný přehled našich tehdejších ztrát.

11. července 1926 zde nechanická hasičská župa uspořádala župní sjezd. 9. září 1931 došlo k velkému vloupání k nájemci hostince a řeznictví Františku Kučerovi. 25. dubna 1933 vyhořela chalupa Josefa Vejra. Roku 1934 byl obvod náboženské obce Církve československé v Chlumci nad Cidlinou rozšířen o Obědovice. Za německé okupace nesla obec pojmenování Obiedowitz. V roce 1940 měla 84 domů a 393 obyvatel. V únoru 1945 byl u Obědovic vyhozen do povětří nákladní vlak s vojenským materiálem. 27. dubna téhož roku byla u vsi přerušena železniční trať. V červnu 1949 byla otevřena družstevní prádelna a žehlírna. V roce 1950 ukončili činnost místní divadelní ochotníci. Roku 1953 bylo založeno JZD, které bylo v roce 1963 sloučeno s JZD Kratonohy a JZD Michnovka. 1. dubna 1961 se stala obec součástí Kratonoh. Roku 1972 došlo k výstavbě veřejného osvětlení. V roce 1984 byla otevřena nová prodejna Jednoty. Roku 1988 byl zkolaudován nový vodovod. 24. listopadu 1990 se obec opětovně osamostatnila. 22. listopadu 2001 obdržely Obědovice obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/4687). Roku 2003 se začalo v obci opět hrát amatérské divadlo (viz http://ds.obedovice.cz), ale jako spolek bylo zaregistrováno až v roce 2009. 3. prosince 2009 byl slavnostně otevřen polyfunkční dům „U Vavřince“. V letech 2014-2015 byla vybudována kanalizace a ČOV. Roku 2021 byl obnoven provoz prodejny smíšeného zboží, jež byla uzavřena v předchozím roce.

Většina zdejších pamětihodností se nachází na tvrzištním poloostrově Vavřínku, jenž byl 22. ledna 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/tvrziste-13895697). Jde o barokní sochu sv. Vavřince z konce 17. století, pomník padlým v 1. světové válce s dodatečně vsazenou žulovou deskou z 1. června 1947 se jmény obětí německých okupantů (Jaromír Kubát, Stanislav Semenec a Bohumil Vanc) a zděnou zvoničku s novým zvonem z roku 2022 o hmotnosti 11 kg a průměru 26 cm, který nahradil popraskaný zvon z roku 1979. Všechny tyto objekty byly naposledy opraveny a zrestaurovány v letech 2018-2020. Za zmínku stojí rovněž motorest Selská jizba, jenž byl vybudován v letech 1964-1966 Jednotou Nový Bydžov ze statku se zájezdním hostincem čp. 1 (viz https://www.selskajizbahk.cz). Nejvýraznějšími zdejšími rodáky jsou: hospodářský správce v Borisoglebsku v Tambovské gubernii Antonín Luňák, sokolský a turistický funkcionář Jan Valeš (* 18. června 1875 Obědovice) a sochař a keramik Miloslav Jiránek (* 24. září 1924 Obědovice). Z dalších místních osobností jmenujme ještě kováře Ferdinanda Školníka, který produkoval železná a ocelová ruchadla, 3-4dílné brány, kolečka a další zemědělskou techniku, jež bývala oceněna na několika výstavách; kapitána hospodářské služby a protinacistického odbojáře Jaromíra Kubáta (4. března 1897 Štěpanická Lhota - 10. června 1945 Hradec Králové).