Cusiano – kostel sv. Máří Magdaleny (Chiesa di S. Maria Maddalena)

Nedaleko městečka Ossana, jehož je vlastně částí, se podél silnice vedoucí do Tonale - a mezi horami i řekou Noce - rozkládá historická vesnice Cusiano, ve které byly svého času nalezeny i pozůstatky pevnosti, postavené ještě před nástupem Římské říše. Nejvýraznější a nejcennější zdejší památkou, nacházející se přímo v centru obce, je dnes však krásný kostel, zasvěcený sv. Máří Magdaléně Ossanské. Největším lákadlem pro návštěvníky Cusiana je chrámový interiér – a zejména jeho apsida - kde se nachází neobyčejně zajímavá kolekce fresek, namalovaných na konci 15. století, přesněji mezi lety 1470 až 1497. Jejich autory jsou Giovanni a Battista Baschenisové, rodáci z oblasti Val Brembana nedaleko Bergama. Fresky zobrazují v Itálii 15. století velmi populární téma, a to Legendu o Máří Magdaléně a jejich sourozencích Lazarovi a Martě. Na klenácích křížové klenby můžeme vidět erby Trenta, Tyrolska a rodu de Federici, pánů z hradu San Michele v Ossaně.

Zmínění Baschenisové byli v této oblasti zřejmě celkem činní, protože jim bývají připisovány také fresky v kostelech sv. Lucie v Comasine, sv. Antonína v obci Celledizzo, sv. Agáty v Commezzaduře - Pianu nebo externí fresky ve starobylém kostele sv. Filipa a Jakuba v městě Cogolo. A museli to být mimozemšťané nebo lidé abnormálně dlouhověcí, jak se dozvíme v dalším textu.

První písemné zprávy o existenci tohoto kostela sice pocházejí již z roku 1368, ale je jisté, že současná budova byla postavena až ve století 15. Snad pouze spodní část vysoké štíhlé zvonice, postavené na čtvercovém půdorysu, pamatuje vznik této relativně jednoduché stavby s nenápadným sedlovým průčelím a kamenným barokním portálem. Nad vítězným obloukem uvnitř kostela je umístěna freska Ukřižování. Interiér kostela je jednolodní a můžeme zde dobře vidět stavební zásahy ze 16. a 17. století, které jsou dobře patrné zejména v klenbě z kamenných žeber, svedené na boční pilíře. Jeden z nich například rozděluje – a částečně zakrývá – fresku s tématem Poslední večeře. Součástí interiéru jsou tři oltáře; ten hlavní tvoří část kamenná, polychromovaná zlatem a smaltem; a část dřevěná, upravená jako imitace mramoru. Najdeme zde také náhrobní kámen rodina Gaggia z roku 1599. Dům této rodiny se stále nachází nedaleko tohoto kostela.

Vedle kostela sv. Máří Magdalény, nacházejícího se na ulici Via Nazionale, se navíc nachází pozoruhodná a neobvyklá otevřená kaple, která je zasvěcena sv. Rochovi, patronovi obětí moru. Kaple má obdélníkový půdorys, je otevřena ze tří stran, s lomenými oblouky, spočívajícími na sloupcích. Tato stavba je barokní a pochází ze 17. století. Je proto zajímavé, že fragmenty fresek, které ji zdobí, bývají přisuzovány rovněž Baschenisům, kteří zde působili o dvě století dříve a museli by tedy být nesmrtelnými mužiky. Kaple leží uprostřed někdejšího malého hřbitova, který však bývá většinou nepřístupný.

Kostel sv. Máří Magdalény bývá přes den nepravidelně otevřený i volně přístupný a informace o něm i programu v jeho prostorách můžeme získat na APT ve Val Di Sole, Peio nebo Rabbi. Údajně se dají domluvit i prohlídky s průvodcem. V každém případě se jedná o nenápadnou sakrální stavbu, která své návštěvníky dokáže opravdu velmi mile překvapit.