Dijon - dům U Tří tváří (Maison aux Trois Visages)

Hlavní město Burgundska Dijon se může pyšnit výskytem mnoha pozoruhodných hrázděných domů. Možná jich není tolik jako v městech alsaských, ale většinou jsou o dost starší. Jestliže ve Štrasburku, Riquewihru nebo Eguisheimu převažují objekty renesanční, pocházející z 16. až 17. století, v Dijonu není žádnou výjimkou setkání s domy skutečně středověkými, gotickými a 15. století pamatujícími. Jedním z nejvýraznějších je právě trojblok zvaný Maison aux Trois Visages, který najdeme na nároží hlavní peší zóny v ulici Svobody (Rue de la Liberté) a ulice Rue Bossuet. Toto frekventované místo bývá nazýváno Coin du Miroir, tedy Zrcadlové nároží.

Stavba tohoto polohrázděného trojdomu sice byla zahájena v 15. století, ale „kolaudačního rozhodnutí“ se majitel dočkal až na počátku toho následujícího. V této souvislosti je ovšem zajímavé, že některé informační prameny uvádějí jako období stavby roky 1450 až 1470 a jako první majitele kartuziánské mnichy z Chartreux. Zařazení mezi francouzské památky se „Tři ksichty“ dočkaly v únoru roku 1971 a dnes jsou ve vlastnictví soukromé společnosti. V každém případě je celý objekt považován za skvělou ukázku středověké městské architektury. Říká se také, že základy domu pochází snad dokonce z 13. století.

Původně zde totiž zřejmě stávala podstatně výraznější fronta domů. Ty první postavili kartuziáni již někdy v letech 1413 až 1414 a sochou Nejsvětější Trojice je ozdobil Claus de Werve. Většina těchto jedinečných objektů však byla, bohužel, zbořena v roce 1767, kdy se rozšiřovala ulice. Naštěstí toto ničení bylo zastaveno dříve než mu padla za oběť i poslední skupina tří hrázděných domů. Ale protože jsme ve Francii – a Francouzi se nevyznačují nijak přehnanou pořádkumilovností – je občas pátrání po historii různých památek docela dobrodružnou výpravou s nejasným koncem.

Aby to nebylo tak jednoduché, existuje totiž ještě (minimálně) jedna verze celého příběhu tohoto trojdomu a ta dokonce působí nejpravděpodobnějším dojmem. Podle ní byl Maison aux Trois Visages postaven někdy kolem roku 1474 pro Jehana Maulpase, pána z Bierne, který z něj byl po nějakých třech letech (1477) „vyhoštěn“, protože se jako jezdec zúčastnil velkého burgundského povstání proti králi Ludvíkovi XI. Následně dům bývalá manželka původního majitele – a náhodou čerstvá vdova – pronajala městu. Dům chvíli chátral, ale v roce 1494 je – již pod současným názvem – poprvé veden v obecních archivech. Od počátku 16. století se tento dům stává sídlem zdejších obchodníků. V letech 1550 až 1560 se stal dům majetkem protestantského lékárníka Nicolase Duranda (a lékárna zde sídlí i v současné době), který jej nechává upravit ve stylu dobové renesance. O dvě století později slouží objekt jako dva obchody s potravinami. Jejich majitelé se sem nastěhovali v roce 1743. Různí obchodníci trojdům obývali také v průběhu celého 19. století, kdy objekt nově obložili. V současné době však, naštěstí, můžeme Maison aux Trois Visages opět vidět v původní podobě. V kamenném přízemí i nadále sídlí lékárna a obchody všeho druhu.

Všechny tři domy (Rue de la Liberté č. 54, 56 a 58) jsou čtyřpodlažní. Na kamenném přízemí jsou umístěna tři dřevěná patra s vysokými štíty. Horní patra (a mnohdy i místnosti otočené do ulice Svobody, tedy téměř celé domy) jsou osvětleny jen jedním sdruženým oknem, větší počet oken tak má jen rohový dům č. 58. Horní část domu vlastně tvoří dřevěný rám se silnými rohovými sloupky, do kterých jsou osazeny podlahové nosníky. Hrázdění je provedeno ve tvaru svatoondřejského kříže a ve tvaru sítě. Nad horním patrem můžeme vidět vysokou strmou střechu.