Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Jestliže můžeme Palác burgundských vévodů označit bez uzardění za jednu z nejvýznamnějších a nejkrásnějších památek francouzského města Dijon, tak Síň stavů se řadí na stejné místo mezi palácovými prostory. Jedná se o velký obdélníkový sál, který vznikl v letech 1682 až 1689, do současné podoby byl upraven mezi lety 1894 a 1896 a je považován za nejluxusnější pokoj památkově chráněného Paláce burgundských vévodů a stavů. Nic na tom nemění ani fakt, že z původního sálu zůstaly zachovány jen fragmenty (např. girlandy nebo ochoz) a architektonická struktura, protože většina někdejší honosné výzdoby zmizela během francouzské revoluce a ta současná byla obnovena až v roce 2000. Toliko na úvod.
Palác vévodů a stavů v burgundském Dijonu se stal v průběhu 17. a 18. století objektem, který prošel významnou a výraznou restrukturalizací, při které však zůstal zachován původní gotický základ komplexu. Autorem úprav byl - po předchozím návrhu Daniela Gittarda - první architekt a velký stavitel krále Ludvíka XIV., tedy Jules Hardouin-Mansart, který má na svém kontě také přestavbu zámku ve Versailles. Ten zde vytvořil mj. náměstí Royale s půlkruhovými arkádami, na kterém byla v roce 1725 vztyčena socha Ludvíka XIV., zničená během francouzské revoluce. Další změny na konci 19. století pak mají na svědomí pánové Deshérault a Harvard.
Rozlehlá místnost, jejíž název by se dal přeložit také jako Sál států (myšleno ve smyslu burgundského svazku), odkazuje k události, která se zde od roku 1668 opakovala vždy jednou za tři roky. Ve zmíněném roce 1668 zde poprvé došlo ke schůzce privilegovaných stavů (šlechta a duchovenstvo) se zástupci neprivilegovaného tzv. třetího stavu (měšťané a sedláci). Tuto událost na konci 19. století namaloval na velké plátno Henri-Léopold Lévy a tento obraz – vytvořený k slávě Burgundska – následně ozdobil Sál stavů.
V sále se i později odehrávaly různé důležité události, veselé i smutné. Například v roce 1860 se zde konal velký ples na počest dijonské návštěvy císaře Napoleona III. a císařovna Eugenie. Naopak v únoru roku 1944 tady proběhl vojenský soud, kde německá armáda odsoudila 15 francouzských mladíků k trestu smrti.