Dohalice

Výklad původu pojmenování této obce nalezneme v knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" od prof. Antonína Profouse:

"1. Dohalice (v Dohalicích, do Dohalic, dohalský), ves 7 1/2 km sv. od Nechanic, která se dlouho jmenovala Dolní Dohalice. Zde bývala tvrz. Od Dohalic 1 km jv. leží ves Horní Dohalice a 1 km jjz. ves Dohaličky (lid. Dohalička, na Dohaličkách, z Dohaliček) s kostelem na kopci.

Doklady: 1352- c. 1405 decan. Gradicensis: Dohalicz, RDP. 90; 1394 Borzkonem, clientem de Minori Dohalicz, A. kap. praž., Manuale ab a. 1393 f. 31; 1395 ad present. ... Cuncze, consortis Johannis dicti Tluxa de Dohalicz, LC. V, 216; 1396 bona in Dohalicz superiori, LEr. XIII a 58; 1401 ad Dohalicz Inferiorem, RT. I, 591; 1414 eccl. in Dohaliczek, LC. VII, 120; 1614 Hynek Bořek Dohalský z Dohalic, dědičný pán a kolátor toho záduší na Malých Dohaličkách, ... což z téhož dvoru Sadový předešlým farářům na Malý Dohaličky desátku vycházelo (Fr. Tischer, Dopisy konsist. podobojí 193, z rkp. A. arcibisk.); 1790 Dohalicžka, Dohalicžky..., Schaller XVI, 156; 1835 Hft Sadowa: - - Dohalička, Klein Dohalitz am Bystřitzer Bache, Dfch. von 8 H. mit 58 E. - Die hiesige Kirche bestand schon 1384 und 1414 als Pfarrkirche. Die eingepfarrten Dörfer sind... Ober- und Unter-Dohalitz, Dohalitz (eig. Unter-D.) ... Dorf v. 45 H. mit 351 E. Zur Conscription von Unter-Doh. gehört auch Ober-Doh. (gewöhnlich Wihnalow genannt), Sommer III, 26.

Jm. Dohalice = ves lidí *Dohalových. Os. jm. *Dohala náleží mezi deverbativní pejorativa, na př. Brepta (od breptati), Bumba, Slinta, Drmola (od drmoliti), Plichta (od plichtiti se), Stůna (od stonati), Škorpa (od škorpiti), Toula (od toulati se) a složená jména Dovara (od dovařiti), Vejvara, Omasta, Pošusta, Vejtruba (od vytroubiti) - viz praž. Adr. a sbírku Kotíkovu-, jež vznikla ze stejných apelativ, která se podobají slovům doleza i doliza ʻkdo dolízá, dotěrný člověkʼ, dotěra, ʻdotěravec, neodbytný člověkʼ v Přír. slov. akad. Na os. jm. *Dohala rozeznáváme předponu do- a slovesný základ hal-, který je buď ze stč. halati ʻblekotati, lallenʼ - z něho bylo také stč. příjm. Halač z ap. halač (v. Geb. Sl. stč. 401) - anebo z krkonoš. háliti se ʻhellaut lachenʼ (Jg. I, 652), které jest i v složeném zaháleti (v. Bern. 293). Obě slovesa mají základ hal- původu onomatopoického, srov. myslivecké ʻhalaliʼ."

Toto místo bylo osídleno již v době kamenné, což dokazuje například nález kamenných nástrojů na Dohaličkách v roce 1881. Sám název obce, jež se skládá z původních osad: Dolních Dohalic, Horních Dohalic, Dohaliček a Kopaniny, bývá vykládán několika způsoby. Jedny prameny tvrdí, že vznikl od toho, že přibyvší osadníci vzali zdejší krajinu „do hola“, druhé zdroje uvažují o zakladateli zdejší tvrze Dohalovi, který však patří rovněž do bájí a legend. Jisté je, že se zde nacházela tvrz, a to na místě dnešní sýpky. Roku 1352 na ní seděl Václav z Dohalic. Původně zde vládli Dohalští z Dohalic, z nichž nejvýznamnějším byl Bořek Dohalský z Dohalic, který byl v letech 1739-1744 a 1751-1764 purkrabím Královéhradeckého kraje, 10. prosince 1757 byl povýšen do panského stavu a 11. srpna 1764 do hraběcího stavu, ale v roce 1658 připadly Dohalice Zárubům z Hustířan. Na místě staré tvrze postavil Václav Záruba z Hustířan v roce 1667 novou tvrz, protože ta původní zanikla v období třicetileté války. Roku 1707 byly Dohalice zakoupeny Alžbětou Schaffgotschovou, rozenou hraběnkou z Waldsteinů. Adam Záruba z Hustířan za ně obdržel 66 000 zl. Za Jana Arnošta Schaffgotsche v roce 1771 byly spojeny se svěřeneckým panstvím Sadová. Od zadlužených hrabat Schaffgotschů koupil roku 1788 sadovské panství Tobiáš Graetzel z Gränzensteinu (tehdy byla na Dohaličkách zřízena škola) a od jeho potomků v roce 1829 hrabata z Harrachů. Roku 1835 zde žilo 409 obyvatel v 53 domech a o 8 let později 380 obyvatel v 56 domech. V rámci sadovského panství vydržela ves až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního.

Roku 1849 se staly Dohalice samostatnou politickou obcí. V letech 1862-1863 byl na dohalickém katastru postaven Harrachův cukrovar v Sadové, který byl často opravován a přestavován (1871-1872, 1882-1883, 1883-1884, 1886-1887, 1888-1889, 1889-1890, 1895-1896, 1900-1901, 1904-1905, 1905-1906, 1907-1908, 1913-1914, 1914-1915, 1922). V roce 1865 byla postavena školní budova na Dohaličkách. Do té doby se vyučovalo ve stavení čp. 3. O rok později probíhaly u obce prudké boje v rámci prusko-rakouské války. Zvlášť krvavé byly boje o místní špýchar. Četné domy byly zasaženy dělostřeleckou palbou a vyhořely. 29. října 1889 zakázalo c. k. okresní hejtmanství zdejší Čtenářsko-hospodářské jednotě rokovat na její výroční valné schůzi 1. listopadu téhož roku o tom, „Které pomoci dovolávati by se mělo rolnictvo od nynějšího zemského sněmu a říšské rady“, protože šlo o „ne hospodářskou, nýbrž politickou“ záležitost. 11. května 1891 byl bleskem zabit rolník Čížek. V roce 1899 vznikly Spořitelní a záložní spolek dle Raiffeisena na Dohalicích a místní Jednota katolických mužů a jinochů pod ochranou sv. Václava v Dohalicích-Sadové (ustavující schůze se uskutečnila 15. ledna 1899, pozdější Katolická národní jednota). Roku 1905 byla založena TJ Sokol, která již o rok později ustavila svůj dorostenecký odbor. V roce 1910 proběhla rekonstrukce školy na Dohaličkách. Z front 1. světové války se nevrátilo 15 místních mužů.

V roce 1919 byla v obci otevřena prodejna Ústředního konsumního družstva a vzniklo Hospodářské nájemní a úsporné druistvo. 1. - 5. února 1923 zalila rozvodněná Bystřice část obce. 1. ledna 1924 začal v obci fungovat telefon. 13. července 1924 se uskutečnilo v obci okrskové sokolské cvičení. Roku 1924 se osamostatnila osada Horní Dohalice a byl uzavřen cukrovar v Sadové, který se stal obětí pozemkové reformy. 10. února 1925 způsobila řadu škod velká vichřice. 1. listopadu 1925 bylo zahájeno vyučování na zdejší Lidové škole hospodářské. 27. prosince 1925 se uskutečnila ustavující schůze Družstva pro rozvod elektrické energie v Dohalicích. 16. května 1926 byl založen SDH. V roce 1927 se nově utvořilo meliorační družstvo. 1. května 1927 přesídlila filiálka Ústředního konsumního družstva do nové prodejny v Sadové. 14. srpna 1927 se uskutečnila slavnost předání nové stříkačky SDH. 15. září 1927 vyhořel dům Františka Krejčího čp. 15. 3. prosince 1927 byl otevřen v sále Růžičkova hostince biograf TJ Sokol. V lednu a únoru 1929 byly extrémní mrazy a napadlo velké množství sněhu. Následujícího roku bylo loutkové divadlo, jež v roce 1918 pořídila Jednota divadelních ochotníků, prodáno SDH. 16. března 1930 vyhořel domek obuvníka Jaroslava Ornsta čp. 45 a 10. prosince 1930 domy Jana Krejčího čp. 6 a Karla Nováka čp. 7. Téhož roku byly pro kostel na Dohaličkách získány věžní hodiny ze zrušeného cukrovaru v Sadové a sokolov si vybudovali vlastní cvičiště. 1. března 1931 začal obcí projíždět autobus, který spojoval Nechanice se železniční stanicí v Sadové. Již v únoru jezdil na téže trase soukromý autobus Josefa Běliny, ale po týdnu přestal jezdit kvůli malému počtu cestujících. 5. července 1931 se uskutečnilo v obci okrskové hasičské cvičení. 15. listopadu 1931 byl ustaven Včelařský spolek pro Dohalice a okolí. Koncem dubna 1932 přestal obcí jezdit autobus Autodrah města Hradce Králové. Nepravidelně sem alespoň zajížděl opět Bělinův autobus. O rok později byla opravena škola na Dohaličkách. Koncem srpna 1933 byla v lese Holá nalezena mrtvola rolníka Josefa Hanky z Dolního Lánova, který zde spáchal sebevraždu. V květnu 1934 byla zbourána stará fara na Dohaličkách. Roku 1935 byla ve středu obce provedena první dešťová kanalizace. 11. dubna 1936 vyhořelo stavení Karla Kopeckého na Kopaninách. 20. srpna 1938 zasáhla obec velká vichřice. Během německé okupace nesla obec název Dohalitz. Koncem listopadu 1946 se ustavil nový rybářský spolek. 1. června 1948 byla otevřena nová železniční zastávka. V roce 1956 vzniklo JZD, jež si roku 1960 změnilo název na JZD První březen Dohalice a 1. ledna 1974 bylo připojeno k JZD Mokrovousy. V letech 1961-1962 proběhla stavba drůbežárny. Roku 1974 skončila rekonstrukce sochy Persea, jež se v roce 1972 zřítila. V letech 1977-1978 byla vybudována nová MŠ. 3. května 2012 došlo k bleskové povodni. Téhož roku došlo k vysazení pamětní aleje mezi Horními Dohalicemi a Dohaličkami od Husovy lípy směrem ke kostelu, a to u příležitosti 660. výročí vzniku obce.

Nejvýznamnější zdejší pamětihodností je kostel na Dohaličkách, který byl zmiňován již v roce 1384. Současný objekt však pochází teprve z let 1894-1896, a to na místě staré rotundy, jež se zřítila roku 1888. Tento starší kostelík v podobě klenuté rotundy s lucernou dala postavit v roce 1742 hraběnka Alžběta Schaffgotschová. Z původního gotického kostela zbyly pouze zvony, náhrobníky a tři klenutí (krypta). Dalším výrazným objektem je od 24. června 1998 památkově chráněná barokní sýpka, jež vznikla na místě původní tvrze, jejíž zbytky byly zbořeny v roce 1825 (viz https://pamatkovykatalog.cz/tvrz-byvala-sypka-2139326). Větší zastoupení mají památky z prusko-rakouské války roku 1866 (litinový brabantský kříž na pískovcovém pomníčku u kostela na Dohaličkách nad hrobem 7 rakouských a 25 pruských vojáků; litinový kříž na pískovcovém soklu jako pomník všeobecného věnování všem vojákům pohřbeným v obvodu obce z roku 1889 tamtéž; mohutný kvádr z červeného mramoru na vrcholu s malým železným křížem na paměť rakouského setníka Antona svobodného pána Wolfa von Wachtentreue od 1. pěšího pluku; pískovcová záklopní deska a vysoký kříž z bílého mramoru označující hrob pruského setníka Arthura Leonhardiho od 3. pomořanského pěšího pluku č. 14 na Dohaličkách; kříž typu č. 12 na hrobě 9 rakouských a 9 pruských vojáků na Dohaličkách; litinový kříž na hrobě pruského npor. Adolfa Friedricha Fischera od pomořanského pluku polního dělostřelectva č. 2 na Dohaličkách; kříž typu č. 12 na hrobě 28 rakouských a 9 pruských vojáků na Dohaličkách; pískovcová typová pyramida 1 rakouského důstojníka a 18 rakouských vojáků; kříž typu č. 298 na společném hrobě rakouských a pruských vojáků; ve vnější zdi kostela sv. Jana Křtitele zasazená deska na památku 223 zde pohřbených vojáků z roku 1897; kříž typu 302A na společném hrobě rakouských a pruských vojáků z téhož roku na Dohaličkách; v roce 1900 instalovaný a od 20. ledna 1964 památkově chráněný pomník rakouské Knebelovy brigády od X. armádního sboru v podobě lva, viz https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-z-valky-1866-2145339; kříž typu č. 302B na hrobě jednoho padlého vojáka na Dohaličkách). Z dalších místních památek jmenujme: sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1832, jež byla v roce 1937 přemístěna do středu návse; od 24. ledna 1964 památkově chráněnou sochu Persea na břehu říčky Bystřice v lukách mezi Dohalicemi a Sadovou z doby před rokem 1700, která sem byla přemístěna roku 1844 z areálu vyhořelého zámku v Sadové (lidové se jí říká „Žabař“, od toho, že se u nohou sochy nachází had, jenž hodlá pozřít žábu; viz https://pamatkovykatalog.cz/socha-persea-2165009); pomník padlým v 1. světové válce od hořického sochaře Josefa Deyla, který byl slavnostně odhalen 28. září 1930; pamětní kámen k 660. výročí založení obce, jenž byl odhalen a posvěcen 23. června 2012. Z obce pocházejí: boharyňský učitel Jan Jahelka (18. října 1811 Dohalice - 3. března 1879 Boharyně), probluzsský učitel Václav Hruška (* 1812 Dohalice) a judista Josef Letošník (* 4. ledna 1939 Dohalice).