TURISTIKU PODPORUJÍ
61 575 turistů a cestovatelů
112 413 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 400 700,- odměny za články
 
  Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Dvojice památkově chráněných soch sv. Jana Nepomuckého v Černožicích

Turistické cíle Socha

Socha sv. Jana Nepomuckého u mostu (Černožice)
Socha sv. Jana Nepomuckého u mostu (Černožice)

Obec Černožice patří mezi ty obce, v níž se nacházejí rovnou dvě plastiky jednoho z našich nejvýznamnějších římskokatolických světců – sv. Jana Nepomuckého. Jednu nalezneme v Sehnoutkově ulici v zahradě mezi domy čp. 37 a 38, druhá se nachází v zahradě u čp. 20 při levé straně silnice k mostu přes řeku Labe. Obě tyto sochy se však původně nacházely jinde. První plastika bývala umístěna před obecním domkem čp. 39, u druhé se mi nepodařilo v pramenech dohledat, kde se přesně nacházela. Mohu však vycházet z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Antona Wittaczila a geometra 3. třídy Gregora Zundera. Sice se v ní nacházejí 2 symboly, jež by měly znamenat kříže, ale ve skutečnosti jde o naši dvojici plastik, již jen z toho, že první je umístěn před stavením čp. 39 (z dnešního pohledu uprostřed křižovatky před čp. 60), kde se nacházela pouze ona socha a žádný krucifix tu nikdy nestával. Proto víme, kde se nacházela i druhá plastika sv. Jana Nepomuckého, a to v zahradě čp. 21, de facto na opačné straně silnice než dnes.

Ta před obecním domkem byla původně lemována 4 starými mohutnými lipami a po uhynutí 4. lípy ji doprovázela rovněž dřevěná zvonička, na níž se zvonilo zejména klekání, které se každodenně opakovalo za úsvitu, v poledne a večer, přičemž lidé měli tehdy zanechat práce, pokleknout a modlit se Anděla Páně. Vedle toho byla zvonička používána jako umíráček při pohřbu a také při poplachu, když někde hořelo nebo se blížila velká voda. Výše zmíněné lípy postupem času sešly a počátkem 20. století byly vykáceny. Následně byl kolem sochy pořízen železný plůtek a květinami osázená zahrádka. Zvonice pak byla zřízena jako plechem pokrytá věžička na obecním domku, jež nesla na špičce zlatého plechového českého lva. Původní zvonek nesl nápis: „J. JAKOUBEK, J. HAVRDA, J. HYNEK, J. SEHNOUTKA, J. JAROŠ, J. JAKOUBEK, VEVERKA, V. MACHÁŇ R. 1885. S NÁKLADEM OBCE ČÁSLAVEK A ČERNOŽIC AS U K G A 1822. PŘELIT OD V. HILLE VDO.“, ale za 1. světové války byl zrekvírován, přičemž naposledy se jím zvonilo v únoru 1918. Měl průměr 43 cm, výšku 35 cm a vážil 47 kg. Na jeho místo byl poté pořízen menší zvonek z oceli. Po jeho prvním zvonění při pohřbu se však jeho zvuk ukázal jako velmi ostrý a nepříjemný, prostě nikomu v obci sluchu nelahodil, a tak byl 3. listopadu 1923 sundán a o 5 dnů později nahrazen lepším zvonkem ze zvonoviny. Jako umíráčkem jím bylo poprvé zvoněno právě zemřelé zdejší žákyni Věře Holatové, dceři továrního dělníka. Tehdy se již nezvonilo ranní klekání, protože po ukončení 1. světové války se od tohoto upustilo.

Ale vraťme se opět přímo k již zmíněné pískovcové soše na vysokém podstavci, na němž byl vytesán text: „SWATI IENE NEPOMVCZKI ORODUG ZANAS ZAWSSECZKI BICHOM MOCHLI HAMBI CZASNE I WECZNE VSITI STEBAV VATWARZ BOZI NESKONALE PATRZITI ANNO 1712 DNE 9 IVLI“. Zajímavé na ní je to, že byla pořízena ještě před svatořečením Jana Nepomuckého, které si vymohli jezuité na Římu v roce 1729. Tehdy byly 11. ledna 1729 ve schůzi 17 kardinálů a 22 radů uznány 12 kardinály a 20 rady ony 4 potřebné zázraky – neporušenost jazyka 15. dubna 1719 a naběhnutí jazyka blahoslaveného Jana Nepomuckého 27. ledna 1725 jako zázraky druhu druhého a uzdravení Terezie Veroniky Krebsové 21. listopadu 1701 a zachránění Rosalie Hodánkové 22. února 1718 jako zázraky druhu třetího (bula o kanonizaci pochází z 19. března 1729). Protože socha začala vadit zvýšené frekvenci u školy a neznámým pachatelem byla uražena její hlava, došlo k jejímu přemístění na současné místo. Do své zahrádky u čp. 38 si ji umístil Jan Macháň, přičemž její přenesení bylo provedeno obecním nákladem v roce 1930, což dokazuje nápis na soklu: „přeneseno 1930“. Od 23. listopadu 1994 je tato plastika památkově chráněna (viz https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-na-podstave-12295336) a naposledy byla zrestaurována Mgr. René Tikalem z Prahy a akademickým sochařem Petrem Dufkem roku 1997. Mnohé z výše uvedeného potvrzuje též obecní kronika z let 1922-1974, v níž obecní kronikář Václav Žižka píše toto:

„U sv. Jana

Podle vyprávění starých místních občanů, na prostranství před domkem pekaře p. Antonína Horáka čp. 60. stávaly až do roku 1910 mohutné, košaté tři lípy a pod nimi socha sv. Jana Nepomuckého, která podle data 1712 dne 9. Juli byla zde postavena již 17 roku před svatořečením tohoto světce, pravděpodobně na náklad místních občanů. Podle toho, jak ty tři lípy zde stávaly, nasvědčuje tomu, že zde stávala i čtvrtá lípa, což i toto starousedlíci potvrzují. Ve snětích této čtvrté lípy byl zavěsen zvonek, a když tato uhynula, postavena zvonička. V roce 1910 byly i tyto tři lípy vykáceny, na obecní pastoušce přistavěna věž a v ní zavěsen zvonek, takže i zvonička u sv. Jana mohla být zrušena. Klempířská firma Bedřich Bartošek ze Smiřic zhotovila na věž krásného lva; tehdy znak země české, který se otáčel podle větru. Tento lev se nyní nachází nad vchodem do úřadovny místního národního výboru. V roce 1920, v náboženských různicích, které vyvolalo zakládání církve československé, jistí výrostci sochu značně poškodili. Opravena byla pravděpodobně na obecní náklad. Od této doby socha byla pomíjena, přestaly májové pobožnosti, které nejvíce rušili obyvatelé dělnických domků fy. J. Sehnoutka. Postavením rodinných domků čp p. 60, 62. a 63., socha sv. Jana byla vysunuta do popředí a proto usnesením obecního zastupitelstva v roce 1928 měla být odstraněna. Člen obecního zastupitelstva, rolník p. Jan Macháň, čp. 38, podal návrh, aby socha byla na náklad obce přemístěna do jeho zahrady. Jeho návrh byl přijmut a proveden. Tím bylo uvolněno frekvenci, vzrostlé postavením celé ulice za Charitou.“

Zatímco tato první plastika byla často a pietně opravována, druhá, pozdně barokní socha u cesty k mostu přes Labe neměla žádného vlastníka a již od nepaměti byla zmiňována jako zpustlá a opuštěná. Neznáme to, kdo ji nechal vybudovat, zda vrchnost či obec. Vzhledem k jejímu umístění by mohla být zbudována rovněž zdejším mlynářem, ani tato teorie se nedá vyloučit. Na této soše nalezneme pouze vzadu vytesaný letopočet 1735, k němuž později přibyl další - „R. 1933“, který má upamatovávat na její přenesení na současné místo. Tehdy ji totiž svým nákladem přenesla Anna Beranová do své zahrady u čp. 20. Také ona byla 23. listopadu 1994 prohlášena za kulturní památku (viz https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-na-podstave-12295366) a zrestaurována v roce 1997 stejnými autory. K ní však musíme dodat to, že nahradila dřívější dřevěnou sochu téhož světce, jejíž znesvěcení vyvolalo roku 1717 nejen velké vyšetřování, ale také se stalo pretextem k zásahu na nepohodlné a vzpurné poddané.

Ale začněme od začátku! Jednoho dne tudy projížděl také královéhradecký měšťan Jan Karhánek. Psal se 25. říjen 1717 a tehdejší doba nebyla vůbec jednoduchá, protože v Čechách vzrůstaly kališnické tendence a za hranicemi království probíhaly boje rakouskoturecké války (1716-1718) a války čtverné aliance (1717-1720). Lidé byli toho času vynervovaní, neboť nevěděli, co vše se bude dít a hledali nepřátele i tam, kde nebyli, natož když se připletli k něčemu takovému, co se událo u mostu v Černožicích a mohli tak veřejně dokázat svoji pravověrnost, což se dělo zejména ve městech, protože venkov zůstával z většiny věrný nekatolictví.

Zmíněný ortodoxně zaměřený měšťan tehdy uviděl, jak se několik chlapců rozhodlo potupit tamní dřevěnou sochu výše jmenovaného světce. Zprvu jen po ní házeli bláto a vyjadřovali se rouhavě. Když zpozorovali, jak na ně hledí Jan Karhánek, upozornili staršího Jana Kučírka, že je někdo pozoruje. Ten však reagoval tak, že hodil po soše kamenem a všichni utekli až poté, co k soše přiběhl onen měšťan. Jak byl rozlícený, hned podal na chlapce udání u královéhradecké konsistoře, aby se vyšetřilo, kde se v nich vzala taková nenávist k světcově plastice.

Nastalo tak vyšetřování, během něhož se podařilo zjistit i to, že během této akce byla zpívána hanlivá píseň, v níž se zpívá: "Svatý Jene Nepomucký, pojedem do hor na cucky, když jich nasbíráme, krom Božího dárečku je tobě do prdele nastrkáme." To bylo to nejmenší, co se událo, protože po jejím zpěvu uchopil Jan Kučírek dřevěnou podávku na seno a s její pomocí pomazal sochu blátem. Následně položil na světcovu ruku kytici z kopřiv, přičemž u toho řekl: "Janku, tu máš kytku, abys měl k čemu vonět." Ale ani pak nebyl konec, neboť jmenovaný Kučírek spolu se 3 dalšími chlapci postříkal sochu blátem a z hutnějšího bláta udělal hromádky, jimiž pokryl hlavu sochy a část jich mu vložil do úst se slovy: "Musíme Jankovi nadělat homolek, aby měl co jísti." Když byla socha úplně zablácená, přistoupil k ní 17letý pacholek David Pátek, jenž vzal bič a tím se snažil poškodit světcův obličej. 8letý Jan Černý poté urazil plastice nos, pomazal tvář blátem a nožem poškozoval zadní část sochy, aby ji nakonec oholil se slovy: "Janku, jsi hrubě špinavý, musím tě ostrouhati". Ale jakmile bláto ze sochy seškrábal, tak na ni naházel další. 14letý Jan Potůček zase vyloupal soše oči a to doprovázel slovy: "Janku, neumíš hledět, hledíš jako ďábel, já ti oči vyloupám, abys mohl lépe vidět." Všem to však stále nestačilo a napuzení Matěj Nosek a Jan Welzl, jež se chtěli před ostatními vytáhnout, sňali sochu z podstavce a postavili ji doprostřed ohně, který předtím zapálili. Díky zásahu onoho měšťana však nebyla úplně zničena, i když toho musela zažít ještě více, protože v knize "Jan Nepomucký, česká legenda" od Víta Vlnase se hovoří ještě o dalších příkořích.

Během vyšetřování, jež bylo zahájeno v lednu následujícího roku, se nezjistilo jen to, co se v Černožicích událo, ale také to, kdo za tím stál. Příčinou byla dvojice kališnicky smýšlejících lidí - krejčí Daniel Andrýsek z Vlkova a zdejší učitel Václav Andrýsek. Ti naučili výše zmíněnou hanlivou píseň asi 20 dětí a od nich se šířila dále mezi ty ostatní. Díky tomu se však přišlo i na to, že kantor Andrýsek se přátelil s později žijícím v Lochenicích nebo Předměřicích nad Labem Janem Smotlachou (někde vydáván za tamního kantora), jenž mu rovněž zapůjčil knihu o přijímání pod obojí způsobou. Podle výpovědi Daniela Kučka z Černilova se zjistilo, že se u Václava Andrýska konaly zapovězené schůze, při nichž se četlo z kacířských knih a zpívaly husitské i evangelické písně. Vyšetřující P. Matěj Třebický, S. J., pak požádal holohlavského děkana Msgre. Martina Volného, který v roce 1717 nahradil Msgre. Jana Františka Longmana (viz http://www.smirice.eu/holohlavy/katolicka/kniha1.htm), aby odeslal Daniela Andrýska a Jana Smotlachu k výslechu do Hradce Králové. Díky tomu se přišlo na to, že celé smiřické panství je nakaženo protestantstvím a nejvíce jím byli zasaženi lidé v Černožicích, Vlkově, Čáslavkách, Hubílese, Skaličce, Skalici, Ruseku, Smržově a Libranticích. Ve Výravě, Divci, Bukovině a Černilově bylo zabaveno a spáleno přes 130 nekatolických knih. V Černožicích a Čáslavkách bylo během 3 dnů zabaveno přes 20 knih, a to od Jana Husa až po Martina Luthera.

Mnozí tak skončili nakonec ve vězení smiřického zámku nebo podlehli tvrdému naléhání jezuitských misionářů, jež působili na smiřickém panství až do vypuknutí tzv. opočenské rebelie v roce 1732 (viz https://www.vcm.cz/documents/117/sula_vcsh04_1994.pdf), aby se vše po jejím zdolání opět opakovalo ještě v tvrdší formě, ale to je již jiný příběh. Z výše zmíněného je však vidět, že dětský vandalismus je mnohem starší, než bychom si mysleli. I když se to sotva dá označit za vandalismus, když je někdo nucen pod tvrdými tresty vyznávat něco, v co vůbec nevěří a příčí se to jeho přesvědčení. Na závěr ještě dodejme, že nejde o žádný vymyšlený příběh, neboť zmínku o něm můžeme nalézt i ve "Velkých dějinách zemí Koruny české. Svazek IX. 1683-1740".
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.316, 15.876)
Poslední aktualizace: 2.4.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Černožice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,5km od místa

Příspěvky z okolí Dvojice památkově chráněných soch sv. Jana Nepomuckého v Černožicích

Vila Anna v Černožicích
Vila Anna v Černožicích
Dům, budova
V těchto místech se nacházela zástavba již v 18. století, pokud ne již dříve, což lze vytušit z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl…
0.4km
více »
Černožice
Černožice
Vesnice
Černožice - první písemná zpráva o osadě u okraje pohraničního pralesa pochází z roku 1197 z análů opatovického kláštera. Další doložené záznamy jsou z let 1365 a 1368. Dnes v obci, na okraji bývalého okresu Hradec Králové, najdeme dvě sochy sv. Jana Nepomuckého, starší socha, která je kulturní památkou byla vysvěcena dne 9.7.1712, mladší socha „sv. Nepo…
0.4km
více »
Kamenný kříž v Černožicích
Kamenný kříž v Černožicích
Kříž
Tento kříž před domem čp. 168, který se původně nacházel v Čáslavkách (část obce Černožic, neplést s místní částí Dolan na okrese Náchod) mezi domy čp. 1 a 9 proti návsi, nese nápis: "Tento kříž vzdělán a posvěcen ke cti a chvále Boží a na památku žalostné události v rodině Hynkově z Čáslavek r. 1875." Mimo to jsou nahoře ve třech polích různé prosebné texty, z nichž jen ten pr…
0.5km
více »
turistické rozcestí Černožice - most
turistické rozcestí Černožice - most
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u mostu přes Labe v Černožicích ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Černožice - Lázně Velichovky, Kuks a po značce červené ve směru Hradec Králové, Smiřice - Jaroměř, Kuks. Červeně je značena je i Prokešova spojovací stezka ke smiřické kapli.
0.5km
více »
Sehnoutkův dům v Černožicích
Sehnoutkův dům v Černožicích
Dům, budova
Tento objekt je při příjezdu k Černožicím nad Labem již z dálky viditelný. V současnosti se v něm nachází domov důchodců, ale jeho dřívější historie již dnes mnohým nic neříká. Firma J. Sehnoutka ho začala stavět …
0.5km
více »
Památník květnové revoluce 1945 v Černožicích
Památník květnové revoluce 1945 v Černožicích
Památník
Po ukončení 2. světové války a osvobození od německých okupantů se začalo přemýšlet nad tím, zda by nebylo dobré zřídit pomník obětem tohoto tragického období, případně hrdinům slavných květnových dnů roku 1945, ale nakonec nebyly tyto nápady realizovány. Jediné, co se dělo v této souvislosti, byly oslavy na sokolském hřišti.Teprve tzv. Vítězný únor v roce 1948 znamenal v tomto…
0.5km
více »
Most přes Labe v Černožicích
Most přes Labe v Černožicích
Most
Černožice byly spojeny s Vlkovem již od dávných dob dřevěným mostem, který se nacházel jen o pár metrů dál než ten současný. K jeho budování a opravám docházelo kvůli častým povodním velmi často. V červnu 1866 byl…
0.5km
více »
Labskou stezkou z Jaroměře do Smiřic
Labskou stezkou z Jaroměře do Smiřic
Tipy na výlet
Vlakem přijíždíme do Jaroměře, aby jsme se odsud vydali na nenáročnou pohodovou cestu kolem Labe do asi 10 km vzdálených Smiřic. Ještě než na cestu samotnou vyrazíme navštívíme místní železniční muzeum Výtopna Jar…
0.9km
více »
Zaniklá tvrz v Semonicích
Zaniklá tvrz v Semonicích
Tvrz
Semonice, malá ves, jež se nachází nedaleko Jaroměře, je obcí, u níž by se dnes ani nehádalo, že na svém území mívala nějaké šlechtické sídlo. Sice se o něm hovořilo v lidových podáních, ale písemný důkaz o této t…
1.2km
více »
Semonice - kostel sv. Markéty
Semonice - kostel sv. Markéty
Kostel
Kostel sv. Markéty v Semonicích je pro věřící, dle cedulky na vratech, otevřen každou druhou sobotu v měsíci. O historii kostela se mi informace najít nepodařilo... ať jsem hledal jak jsem hledal... Když někdo bude mít info, nebo odkaz odkud čerpat, tak to uvítám..
1.3km
více »
Kostel sv. sv. Markéty, panny a mučednice v Semonicích
Kostel sv. sv. Markéty, panny a mučednice v Semonicích
Kostel
Tento chrám pochází nejspíše z přelomu 13. a 14. století. V roce 1352 bylo odváděno 6 gr. papežského desátku. První zmínka o tomto kostele je z roku 1357 a již tehdy býval farním, protože tenkrát si směnil plebánii Petr z Hořiček se semonickým farářem Vitoldem. V roce 1370 nastoupil místo Petra Ješek z Lažan. Roku 1389 byl ke kostelu v Semonicích a k oltáři sv. Markéty v Chotěb…
1.3km
více »
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks
Tipy na výlet
Vyrážíme na cca 28 km dlouhou cyklostezku spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks. Cyklostezka nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, pevnost Josefov a kaple Zjev…
1.5km
více »
Vlkov
Vlkov
Vesnice
Vlkov - obec na rozhraní bývalého Náchodského a Hradeckého okresu. Historie osady Vlkov spadá zřejmě do 12. - 13. století do doby osídlování lesů. První písemná zpráva o vsi pochází z 15. století. Od druhé poloviny 18. století je osud obce ovlivňován stavbou a později životem blízké vojenské pevnosti Josefov. Název obce se postupně vyvíjel od Vlkovyje, Wlková y Vlková, který…
1.6km
více »
Holohlavy - kostel sv. Jana Křtitele
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Holohlavy - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
Holohlavy - obec prvně písemně doložená roku 1318 jako majetek Pusty z Pardubic. V té době stávala na místě dnešní děkanské zahrady tvz, která byla zničena tábority roku 1425. Dominantou Holohlav je původně go…
1.7km
více »
Semonice - kostel Českobratrské církve evangelické
Semonice - kostel Českobratrské církve evangelické
Kostel
Sbor ČCE v Semonicích byl založen r. 1867. Zda se k tomuto roku datuje i stavba kostel mi známo není. Kostel najdeme na vyvýšeném místě při bývalé státní silnici č. 11 mezi Černožicemi a Jaroměří. Dnes kolem proch…
1.7km
více »
Bod vojenské triangulace z let 1862-98 u Vlkova
Bod vojenské triangulace z let 1862-98 u Vlkova
Technická památka
Popisovaný objekt, který se nachází jižně od obce Vlkov, jsem velmi dlouho nedokázal identifikovat, mylně jsem ho pokládal za pomník prusko-rakouské války r. 1866. S vojenstvím tento „pomník“ však spojitost má. Ve skutečnosti se o pomník nejedená, ale je to jeden ze tří bodů vojenské triangulace, které probíhalo v letech 1862-98. Tento bod, ale i dva další byly postaveny v…
1.8km
více »
Holohlavy - sochy, sv. Pana Marie a sv. Jan Nepomucký
Holohlavy - sochy, sv. Pana Marie a sv. Jan Nepomucký
Socha
Sochy sv. Pany Marie a Sv. Jan Nepomucký v souvislosti s umístěním v krajině vytvářejí nádherný krajinotvorný prvek mezi holohlavským ko…
1.8km
více »
Josefov - vojenský hřbitov
Josefov - vojenský hřbitov
Hřbitov
Vojenský hřbitov u Josefova vznikl při stavbě Josefovské pevnosti v letech 1780 až 1787, jako jeden zprvních v Čechách byl založen mimo město. Nalézají se tu hroby vojenských hodnostářů, prostých vojáků a josefovských měšťanů. V novější části hřbitova jsou pohřbeni zajatci, kteří zamřeli v Josefově během 1. světové války. Dominantou této části hřbitova je monumentální 9 m…
2.3km
více »
Chloumek - kostel sv. Václava
Chloumek - kostel sv. Václava
Kostel
Kostel sv. Václava na Chloumku stojí v místech původní kaple, která byla připomínána roku 1295. Současný kostel byl postaven nákladem Jana Bedřicha z Hustířan kolem roku 1580. Roku 1702 byl barokně upraven. Ve zde…
2.3km
více »
Smiřice - zámecká kaple Zjevení Páně
Smiřice - zámecká kaple Zjevení Páně
Tipy na výlet
Jedeme cca 15 km severně od Hradce Králové, do Smiřic.     Jedeme za poznáním Smiřic, které jsou prvně historicky doloženy r. 1361, ale zejména za poznáním barokního skvostu, zámecké kaple Zjevení Páně. V sousedství kaple se nachází čtyřkřídlý zámek, který byl v polovině 16. století přestavěn z původní vodní tvrze ze 14. století. Do barokní podoby byl zámek upraven Šternberky…
2.4km
více »
Smiřice
Smiřice
Zámek
Zámek Smiřice se nachází ve stejnojmenném městě v Královéhradeckém kraji. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova, otevřená do nádvoří arkádami na čtyřhranných pilířích. Hlavní průčelí bylo rozčleněno mělkým středn…
2.4km
více »
Smiřice - zámecký park
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Smiřice - zámecký park
Park
Historie Zámeckého parku spadá zřejmě do období, kdy byla původní tvrz za Jana ze Šternberka, koncem 17. století přestavována na zámek. V té době byl však o mnoho větší než dnes. V letech 1863-82 byl park upravová…
2.4km
více »
Smiřice - Tyršův most
Smiřice - Tyršův most
Most
Dokladem silničního stavitelství našich předků je obloukový Tyršův most ve Smiřicích. Postaven byl v letech 1930-1933, provozu sloužil do roku 1981, kdy byl otevřen most nový. Dnes je obloukový Tyršův most přístup…
2.4km
více »
Smiřice
Smiřice
Kostel
Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí majitelů panství, Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka. Za jejich osiřelou, tehdy roční dceru Marii Terezii Violan…
2.5km
více »
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
3.7km
více »
Pevnost Josefov
Pevnost Josefov
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov najdeme v severovýchodních Čechách, nedaleko Jaroměře, u Josefova. Habsburská monarchie prošla v letech 1756 až 1763 tzv. Sedmiletou válkou s výbojným Pruskem. V této válce císařovna Marie Terezie …
4km
více »
Josefov
Josefov
Městská část
Josefov je městská část Jaroměře a může se pochlubit unikátní památkou, kterou je podzemní labyrint chodeb. Ten je dlouhý několik kilometrů a pro zájemnce prohlídky bude jistě velice poučné, vyzkoušet si na vlas…
4.1km
více »
Jaroměř
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
4.3km
více »
Lázně Velichovky
Lázně Velichovky
Lázně
Lázně Velichovky leží 5 km západně od Jaroměře v půvabném přírodním prostředí, lákajícím k příjemným a osvěžujícím procházkám. Proslavily se především léčbou pohybového ústrojí, k níž se používá slatiny, ojedině…
4.8km
více »