Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Město Fryšták, vzniklé připojením Horní a Dolní vsi a dědiny Vítová (Lukoveček se odtrhl) v současné době čítá na 3 500 obyvatel. První zmínka o místě pochází už z roku 1356, vznik římskokatolické farnosti se datuje r.1480. Místem poskytnutí duchovní útěchy pro věřící obyvatele a také nepřehlédnutelnou dominantou městečka se stal kostel sv.Mikuláše. Nachází se asi 40 m jv od Náměstí Míru v průsečíku bočních ulic. Jeho nynější podoba vznikla barokní přestavbou v 18.-19.století, budova ale dosud stojí na původních gotických základech. Jedná se o jednolodní stavbu s trojbokým kněžištěm. Zvon na kostelní věž přibyl v roce 1842, tady je ale nutno dodat, že západní část kostela s věží byla do celku kostela "zakompována" až v roce 1820. (Původně se kolem sakrální stavby až do té doby rozkládal hřbitov, ten byl ale zrušen a ostatky zemřelých byly uloženy do kostelní krypty.) Poslední přístavbou kostela se stala sakristie a stalo se tak r. 1847.
V současnosti "zdobí" čelní fasádu a vstup do chrámu spleť mřížoví lešenářských trubek, neboť se konečně přistoupilo k dlouho odkládané rekonstrukci, na niž se dříve nedostávalo peněz. V první etapě dojde k opravě střechy, věžičky a interiéru kostela, které se nacházejí už v kritickém stavu. V následujícím období se posléze přistoupí k výměně dřevěného oltáře za mramorový a stejný materiál se použije i na novou kostelní dlažbu. Pokud si obejdeme kostel sv.Mikuláše dokola, určitě nás zaujme staré kamenné schodiště, umožňující přístup ke chrámu směrem od Horní vsi. Schodiště je tvořeno nahrubo opracovanými pískovcovými bloky,které nejsou jen historickou památkou, ale zároveň i důkazem toho, že zdejší farnost - (tak jako obyvatelé Fryštáku), v dobách dávno minulých zrovna neoplývali nadbytkem peněz. Jinak by schody dávno zmodernizovali a vyměnili by jednotlivé stupně za bloky např. z leštěné žuly či mramoru...
Průstup schodištěm v letních parnech věřícím obyvatelům už několik set let zpříjemňuje chladivý stín listů mohutného stromu, pnoucího se hned vedle schodů. V současnosti je jeho koruna ořezána a tak při zběžném pohledu strom vypadá jako stará Lípa. Jedná se ale o jírovec maďal anebo chcete-li "kaštan koňský". Tento strom byl v Evropě velmi rozšířen nejen ke svému okrasnému účelu, ale také k tomu, že se z něj získává významná léčivá látka. Máte problém s křečovými žílami, zvětšenou prostatou, hemoroidy? Špatně se vám vstřebává krev z podlitin a modřin, bolí vás neustále nohy a klouby, trápí vás ekzémy anebo si jenom přejete mít lepší pleť?? Pak použijte léčivé výtažky z tohoto stromu a určitě se vám uleví! (Tady je třeba upozornit, že se tyto extrakty používají převážně jako masti a tedy zevně. Jírovec maďal - kaštan koňský je totiž jedovatý a při vnitřním užití by spolehlivě zabil i tvora, po němž nevím proč, dostal svoje české jméno...)