Hlubočky-ves a Dukla-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Hlubočky(něm.Hombok), obec se 4574(2005) obyvateli leží 10km severovýchodně od Olomouce v údolí řeky Bystřice na posledních výběžcích Nízkého Jeseníku. Řeka Bystřice odděluje na západě Domašovskou vrchovinu, která na Posluchově dosahuje výšky 391 m a na východě Oderské vrchy s návrším Nad suchou loukou se 446 m nad kterým je návrší Skalka s výškou 493 m, přitom hladina řeky na začátku obce je kolem 270 m.n.m. Obec má nesouvislou zástavbu kolem řeky Bystřice v délce 12 km, kterou je vedena železniční trať z Olomouce do Opavy, jen místní část Posluchov je na kopci asi 0,5 km západně od řeky v Hlubočkách-vsi. Vznikla spojením dříve samostatných obcí a osad: Hluboček(vsi), Dukly, Hrubé Vody, osady Hrubé Vody-Smilova, Mariánského Údolí a Posluchova. Územím obce prochází přírodní park „Údolí Bystřice". V současné době je zde jedno z největších rekreačních území v kraji s chatovými osadami s necelými 6 sty chat a chalup.
Území dnešních Hluboček bylo známo již ve 12.stol. V dochováné listině z r. 1131 olomoucký biskup Zdík vypočítává všechny statky olomouckého biskupského katedrálního kostela a je v ní uvedeno, že kostel měl v „Gllubocazi" dva lány pozemků. Prvním pánem Hluboček, které byly původně v místě pod hradem Hluboký v Hrubé Vodě byl zeman Budislav, který se připomíná v r.1276. V části Hluboček, která patřila olomouckému biskupství, nechal vybudovat po r.1334 biskup Jan VII. řečený Volek své sídlo hrad Hluboký(Luboki). R. 1365 byla vesnice v držení Bohušky a Erazima, bratří z Velké Bystřice. V r.1391 prodal Záviš z Bystřice Lackovi z Kravař polovinu vsi Hluboček s rolemi (mediam villam Hlubeczkého cum agris). Část Hluboček a ke konci XIV.stol. již celé Hlubočky patřily markrabatům moravským Janovi a pak Joštovi, jimž patřil také hrad Hluboký. Jošt však již v roce 1406 dal v dědičné držení Lackovi z Kravař hrad Hluboký s vesnicemi Nepřívazy, Hlubočky a polovici Posluchova spolu s vesnicí Hrdibořicemi. V r.1418 patřilo panství stoupenci husitů Dobeši z Tvorkova. Důležitou roli hrál hrad Hluboký v r.1425, kdy se na hradě jednalo o příměří mezi husitskými hejtmany Dobeslavem Puchalou s Petrem Holým a šlechtickými přívrženci Olomouce spolu s vévodou Přemkem Opavským. Za výpalné odstoupili husitští hejtmani kartuziánský klášter v Dolanech, ale na hradě Hluboký(Hlowuky) nadále zůstali a dále Olomouci škodili. V roce 1426 pak spojenec Olomouce, zemský hejtman Albrecht Rakouský přemohl posádku hradu Hlubokého, hrad pobořil a hlubocké zboží dal lénem Janu Pňovskému ze Sovince. Ten pak prodal r.1447 Bernhardovi z Žerotína již zbořený hrad Hluboký a vesnice Hlubočec, Nepřívazy a v Posluchově 3 lidi spolu se zpustošenými a opuštěnými vesnicemi Lhotkou, Jestřabím a Baranovem. Od Žerotínů se dostaly Hlubočky do držení olomouckého měšťana Lukáše Salzera a od něj ještě v roce 1447 Ondřeji ze Studnice, panům Velké Bystřice, tím se staly částí velkobystřického statku. Obyvatelstvo v Hlubočkách bylo ještě koncem XVI. století české, ale po třicetileté válce již německé. Obecná škola se připomíná již v r.1834. R. 1837 bylo v Hlubočkách 49 domů a 356 obyvatel. V Hlubočkách se lámala břidlice v obrovských tlustých deskách, které se používaly na dláždění předsíní a na můstky přes železniční příkopy. Velký lom na tento druh břidlice byl u nynější železniční zastávky. Na katastru obce byla řada neúspěšných pokusů o dolování a zpracovávání kovů. V prostoru mezi Hlubočkami a Hrubou Vodou zakoupil r.1854 I.C.Machánek starý opuštěný tzv. Josefský hamr, provedl některé úpravy a přestavby a již v roce 1855 zde otevřel podnik s 62 dělníky na výrobu obuvnických a plechových hřebíků řezaných za studena. Potřebné stroje i s mistrem, který vyučil kvalifikované pracovníky získal v Anglii. Podnik se rozvíjel tak, že v r. 1861 mohl I.C.Machánek koupit od Rothschildů upadající závod v Mar.Údolí. V r. 1870 pak vnikla „Moravia" akciová společnost pro průmysl železářského zboží a obchod v Hlubočkách a Mariánském Údolí, Olomouc. Hlubočská továrna byla prvním výrobcem drátěnky v rakousko-uhersku. Vyráběl se zde drát, válcované plechy, páskové železo a dále pak hřebíky, lana a řetězy. V roce 1900 bylo v Hlubočkách se samotou a hájovnou v Hlubokém žlebu 65 domů ve kterých bydlelo 22 čechů a 691 němců. Hlubočky měly poštu, na železniční stanici telegraf, kamenolom s mlýnem, obecnou školu, fara byla ve Velké Bystřici. R.1910 byla postavena silnice z Mar.Údolí do Hluboček. Od r.1912 měly Hlubočky vlastní faru s kostelem Božského Srdce Páně. V r.1921 zahájila výrobu vlastní elektrárna, která dodávala pohonnou sílu i závodu v Mariánském Údolí. V r.1930 bylo v Hlubočkách 176 domů a 1511 obyvatel, z toho 247 národnosti české, 1241 národnosti německé a 23 jiné. Živnosti podporoval peněžní ústav Deutscher Spar a filialka konsumního a spořitelního družstva pro Moravu a Slezsko v Šumperku. Byla zde četnická stanice, německá čtyřtřídní obecná škola, 2 německé a jedna česká mateřská škola, hraničářská knihovna, nemocnice. Akciová společnost pro velkoobchod s výbušninami „Eruptiva" zde měla skladiště. Po záboru Sudet roku 1938 patřily Hlubočky do pohraniční oblasti Německa. Po II.světové válce se výroba v závodě Moravia Hlubočky opět úspěšně rozjela, takže již v r.1951 měla 369 zaměstnanců. „Synthesia" Pardubice zde měla odbytový sklad. U Hluboček -vsi s 406(2005) obyvateli, vzniklo rozsáhlé sídliště Dukla s 1857(2005) obyvateli. V Hlubočkách-vsi a Dukle najdeme několik drobných památek. Především je to farní kostel Božského Srdce Páně z r.1912 v Hlubočkách-vsi a boží muka s reliéfem Panny Marie před kostelem. U potoka Hluboček nedaleko jeho soutoku s řekou Bystřicí je torzo podstavce kříže. Na místním hřbitově je centrální kříž z r.1908. V Hlubočkách-vsi je v horní části náměstí Družby bývalá rychta. Před OÚ je drobná plastika a sošku se soukromou zvonicí můžete najít v místní části V Podlesí. Od r. 2012 jsou v Podlesí na soukromém pozemku také zděná Boží muka.Bývalou obživu zdejších obyvatel připomíná lom na pokrývačskou břidlici v části V podlesí a lom na kámen a kamenné desky u železniční zastávky. V Dukle na křižovatce ulic Mírová a Na výsluní je kříž z r.1916. Na ulici Dukelských hrdinů je pomník osvobození věnovaný Dukelským hrdinům a dále před mostem k nádraží je kříž z r.1857. Památná je také bývalá tepelná elektrárna u nádraží z r.1921.