Homyle (Boharyně)

Zdejší lokalita na levém břehu Bystřice byla osídlena již v pravěku, což dokazují nálezy kněze P. Václava Krolmuse, jenž zde objevil v letech 1847-1848 několik popelnicových pohřebišť a potvrzením tohoto stavu byly objevy slezskoplatěnického sídliště z 9. století před n. l. v letech 1993-1994 a nález keramiky z období lužické kultury v roce 2005. První zmínka o této obci však pochází až z roku 1403, kdy náležela k radostovskému zboží a držel ji Aldík z Radostova. Později se stala součástí boharyňského zboží, jež náleželo rodu Boharyňských z Hrádku. Její jméno by mělo být odvozeninou od slova homyla, jež má znamenat to samé, co homole. Původní význam měl znamenat kopec či hromadu kamení. Jiné prameny tvrdí, že toto pojmenování vzniklo přesmyknutím slabik ze slova mohyla. Do počátku 20. let 20. století se oficiálně uváděl název Homile, což nalezneme i v knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H“ od prof. Antonína Profouse:

„Homyle (lid. ta Homile n. Homila, do Homile, vzpomínám na Homilu, v Homili, homilskej), ves (m. o. Boharyně) pod lesnatým návrším 4 km již. od Nechanic: 1403 in Homile curiis rust. (ad Radostow), DD. 15/7; 1411 data est crida dom. Johanni de Homyla... ad altare s. Wenceslai in E. par. In Petrowicz... exec. pleb. in Nechanicz, LC. VII, 21 n.; 1530 prodal Boharyni tvrz s dvorem popl. s popl. ve vsi Boharyni a s druhým dvorem popl. s popl. w homylu (!)... a krčmu w homyle, AMV. list. 783; 1603 Vilém Jestřibský z Rysmburku a na Homile, VUSp. 1898, I, 25; 1790 Homile, Homole, Schaller XV, 39; 1836 Homile, Sommer IV, 35.

Jm. H. vzniklo z ap. *homyla a to metathesí hlásek m a h z mohyla, srov. srboch. gòmila ʻHaufen, Steinhaufenʼ z mògila ʻSteinhaufen, Grabhügel, Hügelʼ, csl. mogyla ʻGrabhügelʼ. Snad se s tím mísí slovo homole (v. v.). Původní význam byl zajisté ʻkopec, hromada kameníʼ (Bern. SIEW. II, 68).“

Menší dodatek k výše citovanému nalezneme ještě v knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. V. díl. Dodatky" od téhož autora: "Homyle. Srov. sch. MJ Gomila, 1194 Rad 224 (98), 116 č. 42; slovin. MJ Gomilach 958-991 Kranzmayer ON-Buch 120, slovin. hydr. Gomilica, Bezlaj I, 184. J. S."

V roce 1530 byla ves Homyle se dvorem (stával na místě čp. 1, 14, 15 a 22) a krčmou prodána Bořkem Boharyňským z Hrádku městu Hradci Králové, jež o ně přišlo díky císařské konfiskaci roku 1547. 19. listopadu 1547 zakoupil ves Jan z Pernštejna, aby ji obratem ruky v následujícím roce prodal Bernartu Jestřibskému z Rýzmburka. Ten zemřel roku 1569 a Homyle připadla Vilému Jestřibskému z Rýzmburka, jenž si tu vystavěl tvrz, na níž skutečně i sídlil. Nacházela se na místě pozdějšího čp. 14, což dokazuje v roce 1904 vykopané staré zdivo. Po smrti Viléma Jestřibského z Rýzmburka roku 1614 držel Homyli jeho synovec Karel, který ji postoupil bratrovi Albrechtovi, pánovi na Puchlovicích. Roku 1623 mu byla zkonfiskována a 23. srpna 1623 prodána spolu s puchlovickým zbožím Alžbětě Vchynské z Vchynic, rozené z Krajku. Ta však tento statek v roce 1631 postoupila zpět Albrechtovi Jestřibskému z Rýzmburka, který zemřel roku 1657. Po něm zde hospodařila jeho druhá manželka a posléze převzal toto zboží Albrechtův syn Jan Bernart. Berní rula z roku 1654 se zmiňuje o 2 pustých gruntech – Nehodovském a Cedulovském. V roce 1662 byla pustá ves Homyle prodána Kateřině Hedvice Šultové z Borovnice, která ji prodala roku 1666 rodu Vchynských ze Vchynic. Krátce poté byla Homyle připojena ke Kratonohám, ale při roztržení statku zůstala při Boharyni, jež se v roce 1704 dostala do rukou hraběcího rodu Harrachů. 13. prosince 1707 se ujal zdejší hospody s 8 ½ korce rolí a 1 korcem a 1 věrtelem luk Jiřík Hrubý. Zaplatil za to 180 kop míšeňských a roční purkrecht činil 12 kop míšeňských. O 3 dny později koupil za 100 kop míšeňských panskou kovárnu Jan Jelínek, přičemž jeho roční purkrecht činil 10 kop míšeňských. V letech 1743-1744 vyhynul téměř všechen zdejší panský i selský dobytek. 15. října 1786 koupil Jiřík Zollman dvorské stavení „Ratejnu“, za něž zaplatil 180 zl. Zdejší poplužní dvůr je naposledy připomínán v roce 1836, kdy byl pronajat. Zaniknout musel někdy krátce poté, protože v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 již není o něm žádná zmínka. V roce 1843 zde žilo 198 obyvatel v 29 domech.

Od roku 1849 je Homyle součástí obce Boharyně. 5. února 1862 zalila rozvodněná Bystřice níže položená stavení. Během prusko-rakouské války v roce 1866 byla u Homyle umístěna přední postavení saského sboru a mezi Kunčicemi, Homylí a Radíkovicemi byla linie polních stráží. Roku 1890 žilo v obci 242 obyvatel ve 34 domech. 3. července 1894 vyhlásil nechanický okresní výbor veřejnou soutěž na stavbu zdejšího železného mostu. 30. července 1896 zasáhla obec velká bouře s krupobitím, jež zničila většinu úrody na polích. Z 1. světové války se nevrátilo 7 zdejších mužů (Jan Abrahám, Josef Gregor, Karel Grusmann, Václav Hyršl, František Mrkvička, Josef Petr, Jan Rygl), i když Václav Hyršl bydlel až v Barchově a František Mrkvička s Janem Ryglem v Boharyni, ale je jasné, že nějaký padlý rodák by se ještě v archivu našel, dokud nevznikne oficiální přehled našich ztrát podle jejich rodiště i bydliště.

Roku 1919 byla ustavena místní skupina domkářů a malorolníků. V roce 1920 došlo k elektrifikaci obce. Roku 1922 se objevila ve vsi vzteklina. V roce 1930 byla válcována silnice Nechanice-Homyle. Roku 1935 obdržel hostinskou a výčepnickou koncesi Václav Rejmánek z čp. 33. V dubnu 1938 vyhořela kůlna Josefa Tichého. Za německé okupace nesla název Homil. Roku 1940 měla ves 39 domů a 145 obyvatel. V září 1975 byla Homyle a její okolí centrem velkého cvičení Lidových milicí. V roce 1983 byl upraven zdejší chodník a o rok později byla opravena kanalizace. V roce 2000 došlo k plynofikaci obce a o rok později byl zkolaudován nový vodovod. Roku 2004 byl dokončen nový most přes Bystřici a instalována nová autobusová čekárna. V roce 2008 byla zahájena výstavba inženýrských sítí pro budoucích 17 rodinných domků. Roku 2011 byl na křižovatce vybudován nový přechod pro chodce, upraven záliv autobusové zastávky a prodloužen chodník ve směru na Boharyni a na Libčany. Ten byl o 2 roky později ještě dále prodloužen. V roce 2011 byl na poli u obce nalezen jeden parvus z období krále Václava II. V letech 2021-2022 byla vybudována kanalizace a ČOV.

Nejvýraznějšími zdejšími pamětihodnostmí jsou kamenný kříž z roku 1883 s přilehlovou cihlovou zvoničkou. Oba objekty byly naposledy zrenovovány v roce 2016 kameníkem R. Kedroněm z Hořic v Podkrkonoší. Nejvýznamnějším místním rodákem je architekt, projektant a výtvarník Josef Šmíd (* 27. března 1905 Homyle), ale za zmínku stojí též rolník Václav Rejmánek, který býval až do své smrti v roce 1938 předsedou Rolnického družstva pro zpracování a prodej zemědělských plodin a výrobků v Boharyni, od roku 1920 kontrolorem Hospodářského strojního družstva pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech v Bohárně a vedle toho působil i v řadě dalších spolků a zasedal i v obecní radě. Známý je též vojín dělostřeleckého pluku č. 12 Karel Hejcman (23. března 1905 Homyle - 24. května 1926 Užhorod), jenž zemřel při vojenské službě na Podkarpatské Rusi, i když ne na nějaké zranění, nýbrž na nemoc.