Hraběšice – Válečný pomník 1914–18

Že bývaly Hraběšice (německy Rabenseifen) početně zalidněnější obcí nemusíme příliš pochybovat. Svůj důkaz o tom podává i pomník padlých z let 1914–18, v současné době umístění poněkud zapadle v rohu hřbitova u zdejšího kostela. Samotná obec, nebo její předchůdkyně vznikla někdy v druhé polovině 16. století (1569) a díky své poloze zdejší obyvatelé se zabývaly nějakou hornickou činností, případně dřevařstvím apod. Ostatně je znám případ bratří Drexlerů (Drechlerů(, kteří pod Bílým kamenem u Skřítku tajně kutali stříbro. Nejvyššího zalidnění obec dosáhla kolem roku 1880 díky udávaným 751 obyvatelům. Po té se pomalu stav stálých obyvatel snižoval, počátkem 20. století cca 640.

Po druhé světové válce se na obyvatelstvu podepsal masivní odsun původního obyvatelstva, takže počet obyvatel se značně snížil, byť v poslední době poněkud roste (121 v roce 2006, v současnosti 192), a to zřejmě zásluhou blízkého Šumperka, odkud to je celkem blízko, byť je to do kopce.

V období První světové války byl asi počet obyvatel podobný a že řada z nich odešla válčit a již se nevrátila může podat svědectví i válečný pomník z té doby.

Současná podoba pomníku je poměrně jednoduchá, na hrubo opracovaný kámen (trošku do špice, možná z lomu na Krásném) tvoří podklad pro obdélníkovou leštěnou kamennou desku. V horní části je válečný německý kříž, následuje výčet 18 padlých přímo z Hraběšic (Rabeseifenu), pod nimi pak 5 jmen s Krásného (Schönthal), které k Hraběšicím takřka od nepaměti řadíme. Díky menšímu nápisu v pravém dolním rohu víme, že desku, možná i celý pomník vytvořil V. Kusche M. Schönberg, tedy z Mährische Schönberga, česky Šumperka.

Lze předpokládat, že pomník původně stával na příhodnějším místě, na hřbitově se ocitl někdy po roce 1945. Na rozdíl ale od jiných pomníků z tzv. Sudet měl přeci jen více štěstí, že byl ušetřen celkové zkáze.