Burgstein či Malínský hrádek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Je zajímavé, jakým způsobem se někdy vedou spory o existenci či neexistenci některých historických objektů. K takovým patří i malínský hrádek. Badatelé dlouhá léta vedli své výzkumy někde v regálech knihoven a archivů a když nenašli jednoznačnou odpověď, takové místo zavrhli. Naštěstí se našlo pár výzkumníků, kteří se raději vydali do terénu, podívat se na věc tak nějak z gruntu.
V místě na skalnatém hřebeni nad Malínskou roklí se skutečně dá rozeznat lokalita, která jasně prozrazuje, že zde nějaké opevnění bývalo. Název lokality Burgstein je zřejmě pozdějšího data, někdy se místo ztotožňuje s místem Goldek, které se vyskytuje v některých listinách, ovšem nesouvisí s podobným názvem Antiqua Goldek, což je dnes Staré Město pod Sněžníkem.
Místo hradu či tvrze je poměrně dobře přístupné, např. přímo od cesty Malínskou roklí, zhruba po 300m od rozcestníku z lesní cesty odbočí doleva další lesní cesta, tu sledujeme v hlavním průběhu, v místě u včelínů serpentinou pokračujeme přímo do svahu a po příchodu k lesu udržujeme zhruba stále daný směr. Před příchodem k vrcholu lze najít odbočku, zprvu poměrně jasnou cestu, dál pohodlnou pěšinu ve vrstevnici, která nás dovede až na místo hradu. Příliš pozůstatků tu ovšem přímo nenalezneme, ovšem celkem dobře jsou patrné nějaké příkopy případně zbytky valů. Ty chránily pevnost právě od mírnějšího svahu na západní straně, východní či severní stranu celkem obstojně chránily Skály, na kterých hrad stával. Centrální část hradu nebyla nijak obrovská, dnes ji můžeme lokalizovat zhruba na oválné plošině délky 31m a šířky asi 17m. Ta je na západě chráněna dvěma příkopy, na opačné straně se dá vytušit jeden příkop. V jeho místě se zřejmě scházeli trampové, najdeme tu pozůstatek jakéhosi dřevěného přístřešku či plošiny.
Po staré zástavbě zde nejsou žádné stopy, hrad byl zřejmě dřevěný, pokud se stavělo z kamení tak zřejmě na sucho bez použití malty. Kdy hrádek vznikl není zcela zřejmé nejspíš v polovině 13. století. Za možného zakladatele někteří badatelé určují Jiljího ze Švábenic a na Úsově, případě jeho následníka Hrabiše (1254-96). Hrádek mohl sloužit k zajištění těžby drahých kovů, ovšem naleziště asi nebyla nijak vydatná. Hrad asi nepřežil období delší než 50 let, horníci a nakonec i zbrojnoši se přesunuli víc na východ až severovýchod, do okolí Rýmařova a na hrad Rabštejn.
V lokalitě hradu najdeme skromnou tabulku s terénním náčrtem situace na místě. Ovšem místo samotné je značně zajímavé i díky přítomnosti mohutného skalního bloku, na kterém tvrz stála. Mimo to je celý jižní svah tvořen solidním kamenným mořem, ostatně celá Malínská rokle je Takové malé skalní město.