Na skály "Mrtvého muže" a na Volyň

Tipy na výlet • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Do přírody

skalnatá Volyň na obzoru

1.útes nad bývalou zájezdní hospodou

cesta pod výběžky Ptačích skal

kámen kvete

skaliska Mrtvého muže

Volyňské skály - podél značené cesty

na vrcholu Volyně

Kamenný vrch

Malínská rokle

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (38 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Dnešní výlet nás zavede do krajiny doslova za "humny" Města Šumperku. Je plná zajímavých skalních útvarů, které jsou skryty v lesích s prvky původních přirozených porostů a místy se tu ocitneme doslova v nevídané divočině! Skály jsou tvořeny krystalickými břidlicemi, převážně fylity, svory a rulami - nalezneme tu ale i křemence.

Výhledy do okolní krajiny jsou sporadické, protože postupujeme převážně hlubokými lesy. Zato ale spatříme překrásná přírodní zákoutí, jako vystřižená odněkud z Balkánských hor ...

Za čím jedeme?

Startuji na rozcestí "U Dobré nálady", kde stojí budova bývalého formanského hostince a zastávka busu. ( Ten tudy ale i ve všední dny projíždí jen několikrát denně, takže na toto místo je nejlépe se dostat autem nebo po svých. Z Nového Malína je to sem po silničce asi 5.5 km, od zastávky Hrabišín po modré 5 km. Já tu přišel z obce Mladoňov, vzdálené 2 km).

Mezi několika samotami a budovou myslivny stoupám po modré značce vlevo do lesa. Než se do něj vnořím, nezapomenu se potěšit pohledem na nedaleký skalní útes. Pak už mne zpevněná a písčitá cesta, vedoucí lesem, rychle vyvede několika serpentinami vysoko do hor. Odtud pokračuju pohodlně pod zalesněným hřebenem.Postupně v něm zahlédnu skalní výchozy Ptačích skal a lesnaté stráňě, místy doslova pokryty zajímavými kameny a balvany. Některé exempláře si můžeme prohlédnout z cesty po které kráčíme a určitě vás - tak jako mne - překvapí pestrost břidlicových kamenů, které jsou zpevněny různobarevným křemenem. Asi po 1 km chůze protnu potok, vlevo výš v odlesněné stráni vidím docela rozlehlý skalní hřeben. Jsou to skály Mrtvého muže, jehož mohutné hlavní skalisko dosahuje výše bezmála 20 m, já se k němu ale musím nejprve "probojovat" ostřejším stoupáním lesem, kam odbočuje naše modrá z pohodlné cesty, po níž jsme dosud kráčel. Těsně před skalními bloky Mrtvého muže se nachází rozcestí rozježděných lesních cest a je tu úložiště vytěženého dřeva. To je ale jen "malá vada" na kráse scenérie, která nás tu dál očekává.

A pak už nás čeká "zlatý hřeb" dnešního výletu, výstup na skalnatou Volyň ( 875 m). Celá trasa - ( asi 1 km dlouhá ) - až na její vrchol vede po skalnatém hřebenu, který tvoří jakési stupňovité terasy. Kdybych nepostupoval lesem, ale otevřeným terénem, připadal bych si jako na obřích schodech do nebe !! Jednotlivé "schody" totiž tvoří menší či větší skalnaté stupně a naše modrá značka jednotlivé skály neobchází, ale vede rovně skrze jednotlivé útesy vzhůru !! A všude okolo divočina horského pralesa, vývraty, no paráda a ještě ten adrenalínek k tomu !! ( Procházet trasu opačně bych tedy ale určitě nedoporučoval a v zimě to tu bude asi jen pro sebevrahy...)

Vrchol Volyně je také tvořen zajímavými skalisky. ( Ostatně při pohledu do mapy zjistíte, že je tu v celém okolí poněkud "přeskálováno" - žel, turistické značky už na ně nevedou...) Hřbítek ke Smrčníku napřed krátce po rovině - odpočinek - pak stoupání na další skalnatý, ale už mnohem kratší hřbet a vrchol ve výši 919 m. Tak jako na tom předešlém bychom tu ale výhled hledali marně - vše pokrývá vzrostlý les.

Za Smrčníkem už vede trasa po rovinatém hřbetu a přes paseku, od níž je výhled až někam k Rabštejnu. Pak přicházím k rozcestníku a vybírám si červenou značku, která mne vyvádí těsně pod nejvyšší bod Hraběšické vrchoviny - Kamenný vrch s 952 m. Že je vrcholová skála tvořena fylitem a je krásně provrásněná, bylo už na stránkách tohoto webu napsáno. Nikdo se ale nezmínil o tom, že se vrcholové skalisko vypíná jako hradní zřícenina nad okolním terénem s přesahem asi o 8 m a jeho vrchol tvoří téměř rovná vyhlídková plošina - dnes už ale bez výhledu, protože okolní "drzý", ale nádherný porost, dřívější kruhový rozhled neumožňuje...

Z vrcholu zestup po neznačené lesní cestě směrem k osadě Krásné. Asi po 1 km vycházím na červenou značku a záhy se po ní dostávám na další hřeben, který je ozdoben zajímavými skalisky. Bohužel odpolední slunce a protisvětlo znemožňuje jakékoliv obdivování, ne tak fotografování... Nechám červenou pokračovat do obce Krásné a já podle mapy ještě kousek zestupuji po hřebeni a pak odbočuji po další cestě vlevo k Malínské rokli a rozcestí U hráze.

Odtud už mne ale vede značka zelená, která prudce zestupuje kolem potoka s menšími kaskádami hluboce zaříznutou roklí dolů k Novému Malínu. Z jednoho místa se odkrývá pohled na odlesněnou strmou a skalnatou stráň, bohužel druhá strana, kde se nacházejí až 30 m vysoké skalní útesy, je zcela zakryta vzrostlou vegetací. Skály se nacházejí až výše ve stráni, takže nejsou ze stezky v letním období skoro vůbec vidět ... škoda, příště to chce změnu ročního období...

Zanedlouho mám nejdivočejší část Malínské rokle za sebou, přicházím na silničku a na okraj N.Malína a pak ještě asi 2 km do centra obce a na zastávku vlaku...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Stravu jsem měl sebou, před cestou k domovu jsem ale nepohrdl kávou a čepovanou kofolou v restauraci naproti krásnému baroknímu kostelu v centru velké obce.