TURISTIKU PODPORUJÍ
61 574 turistů a cestovatelů
112 410 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 400 675,- odměny za články
 
 Travel blog Jeseníky Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Šumperk
Šumperk leží na řece Desná u západního okraje oblasti Hrubý Jeseník, má přibližně 30 tis. obyvatel. První zmínka o městu je z roku 1281.
Tip:  
  Tipy na výlet (281)   
   Trasy Šumperk a okolí (302)
> Do přírody   > Na kole   > S dětmi 
> Cyklotrasy   > In-line brusle   > Pěší trasy  
Nízký Jeseník
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Nízký Jeseník
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Na Ptačí skály, Volyň, Smrčník a do Malínské rokle

Cestopisy

Fotografie (110)  • Foto: Franta
Malínská vodní elektrárna

 

Blíží se druhá půle října a tu si moje druhé já najednou usmyslelo, že by se chtělo před příchodem zimy ještě jednou podívat do podhůří Jeseníků. No, neradno se s tvrdohlavcem paličatým hádat, však ten moudřejší přece ustoupí, ne?

I nahlásil jsem si na poslední chvíli na zítřejší pátek dovolenou, ale urychlená příprava na cestu po odpolední směně byla i tak dosti nechutná. Spát jsem šel až po třiadvacáté hodině a vstával už ve čtyři (no fuj!) - to aby mi neujel trajfl do Otrokovic a odtud rychlík do Olomouce. Vstupní nádražní hala krajského města je kromě cestujících plná bezdomovců a jiných pochybných existencí, chvilku jsem si četl, ale pak se šel raději projít ven, aby mi čekání na vlak do Nového Malína rychleji uteklo. K mému překvapení se v Uničově muselo přestoupit do dalšího vlaku, no a po nějaké době už jsem byl konečně v cíli a vystupuju.

 

Od stanice je to k hornímu konci roztáhlé obce Nový Malín asi 2 km a díky neustálému stoupání rychle nabírám výšku. Před posledním stavením se vyštěkával na konci dlouhém řetězu sahajícímu až k silnici jakýsi nesympatický pes. I přešel jsem raději na druhou stranu a tu mi zpoza plotu štěkl jiný čokl do ucha tak, až jsem málem ohluchl.

 

Konečně mám dědinu téměř za sebou a vlevo se objevilo maličké stavení s nápisem Malá vodní elektrárna. Tož to tu při mé poslední návštěvě nebylo! Překvapeně louskám informace o elektrárničce, která zde od roku 2015 nestojí na potoku, ale na úpatí strmé lučiny.

Turbína v elektrárně (prý připomíná pračku) totiž využívá pramenů převyšujících ji téměř o tři sta metrů. Voda je potrubím sváděna na její lopatky a za příznivého průtoku zde za vteřinu „prohučí“ až 15 litrů vody. Za normálního stavu „jen“ asi 2.5 litru, ale i to k výrobě elektřiny a následnému zisku stačí. Malá elektrárna vyrobí tolik energie, kolik je např. třeba na provoz místní čističky odpadních vod. Elektřina se prodává do sítě a obec z ní ročně získává částku asi 400 tisíc korun, což zaplatí veškeré veřejné osvětlení obce. Díky dotaci je návratnost financí za ni zajištěna, i kdyby se vyrobilo elektřiny méně.

 

Po chvilce chůze po silnici jsem se ocitl ve velké zákrutě, odkud tur.značka pokračuje okolo Malínského potoka rovně vzhůru k rokli - tudy se dnes budu vracet. Parta dříčů v zatáčce zrovna opravuje mostek. Moje kroky vedou po silnici, stále stoupající lesem, směrem napravo. O něco výš jsem nad cestou mezi stromy zahlédl na balvanu umístěný pomník, který zde byl umístěn na památku šumperského polesného, smrtelně zraněného v říjnu 1913 jakýmsi pytlákem ostrostřelcem.

Šlapu si to dál a tu se najednou na krajnici objevil odpočinkový turistický altánek, který jakoby snad přímo z nebe spadl. Okamžitě jej využívám k převléknutí do suchého trička. To první jsem kvůli stoupání a více než svižné chůzi (mám málo času!) propotil. A také k posedění, kusu žvance vpraveného do těla, přičemž jsem se mohl pokochat vyhlídkou nejen dolů na Malín, ale i na blízký Šumperk. Jen kdyby toho hnusného oparu nebylo!

 

A rychle zase dál! Od zastávky busu U křížku tentokrát lesní cestou nejprve rovno hore, pak se komunikace stočila proti slunci a vystoupala až pod vrchol Kopky. Se svými 693 metry to není na první pohled ničím pozoruhodný kopec. Je ale (směrem od Nového Malína) prvním vrcholem stále se zvyšujícího hřebene, který vrcholí Volyní a Smrčníkem, na jejichž úpatí se nachází pozoruhodný svět Ptačích a Volyňských skal. Východně od jejího plochého zalesněného vrcholu jsem v lese zahlédl nižší, ale rozložité skalisko. Po tom výstupu jsem ale byl zhnilý jej běžet prozkoumat a spokojil se pohledem naň přes zoom fotoaparátu.

 

Samým vzrušením, že vidím z lesní cesty přes stromy modravou kopuli Volyně, jsem si na nejbližší křižovatce spletl cestu a místo napravo pokračoval vlevo. Nic se ale nestalo. Kráčeje po pohodlné lesní komunikaci jsem na svůj omyl brzy přišel, poradil se z mapou a zjistil, že k Ptačím skalám, ke kterým mám namířeno, stačí odbočit z příští lesní křižovatky.

 

Dávno už tomu, kdy jsem si na Turistice přečetl článek Aleše Matějíčka o mohutném masívu Ptačích skal nacházejících se na hřebeni pod Volyní a zahořel touhou tohle místo též spatřit. Shodou okolností jsem někdy předtím pod nimi směrem na Kamenný vrch už procházel, jenže na mé mapě ikonka označující skálu chyběla a navíc nebyl z lesní cesty s modrou značkou jejich masív přes velkou množinu stromů vůbec vidět. Vzpomínám, že jsem si v zatáčce pod nimi fotil zvláštní, pestře zbarvené kusy hornin a divil se, jak i ten zdejší jesenický kámen hezky kvete!

Kromě úlomků rul se zde totiž nacházely i žluté a oranžové kvarcity - „menšinové“, ale rovněž metamorfované horniny, která s místními fylitickými rulami setrvává v jakési neživé symbióze. Jelikož je mnohem tvrdší, tak vlastně hostitelskou skálu svými pásy zpevňuje.

 

Do světa Ptačích skal mi ale bylo umožněno nahlédnout až letos – poslední teplý a prosluněný den nebývale dlouhého babího léta. Ještě než jsem ke „kamenům“ vzdálených slabých 5 minut z rozcesti na hřebeni za Kopkou vykročil, musel jsem hbitě uskočit na samý okraj lesní komunikace! To aby mne nesmetl jakýsi bláznivý bikař, který měl na tachoši 50 a v očích smrt... a pak už radostně vyrazil k neznámým skalním krasavicím.

 

Och – jakým zklamáním ale byl ten první pohled, kde namísto mohutného skaliska nad srázným okrajem hřebene do výše trčel jen pás jakýchsi nízkých skalek!

Sestoupil jsem ze svahu a zjistil, že ty krajní dvě přece jen tak malé nejsou, protože jejich temena patřily regulerním skalním útvarům. Bohužel tu bylo slunečního jasu přespříliš a focení se moc nevyvedlo. Dobrá zpráva ale zněla, že za tím skalním chaosem, viděným ze svahu napravo, se nachází něco mnohem většího a mohutnějšího! Proplétl jsem se mezi balvany a pln obdivu zůstal stát pod rozeklanou a vyšší černou stěnou.

(Nebylo to poprvé, kdy jsem byl barvou zdejších skal překvapen. Ono je, lidičky, zajímavé, že když je to rulové a fylitové jesenické kamení ozářeno sluncem, září jak bílé šaty nevěsty, ale ve stínu má vždy barvu temné noci!)

 

Když jsem černý blok odešel, objevila se ve skále velká průchozí puklina s vyznačenými šipkami k vrcholu. Ocitl jsem se v jakémsi minibludišti, proplétl se jím, potěšil se bizarními tvary skal a přitom vystoupal až na podvrcholové temeno. Přes koruny stromů byl na okolí poněkud omezený pohled (navíc proti slunci), a když jsem chtěl do záběru dostat i tu nejvyšší vrcholovou skalku, musel jsem si lehnout a nohy vysunout téměř až nad tu propastnou hlubinu, jejíhož dna vidět nebylo. Jestli by to bylo od tohoto bodu do místa dopadu mého nebohé tělíčka metrů víc jak třicet anebo snad padesát (jak výšku skály odhadoval kolega Bobcart), tož to jsem raději ani vědět nechtěl...

 

Po návratu z vrcholu na pevnou lesní půdu jsem ještě obkoukl snižující se členitou skalní hradbu, směřující od hlavního vrcholu k severu. Nejvíce se mi líbila skalní polověž, vysoká asi 12 metrů, mající podobu zakletého pekelníka. Než jsem Ptačí skály opustil, zaposlouchal jsem se pozorně, jestli neuslyším i cvrlikání nějakých opeřenců. Ale kdež! Etérem se rozléhalo jen rachocení morotových pil lesních dělníků, kteří poblíž skalnatého pásu U Mrtvého muže likvidovali lesní kalamitu...

 

Od Ptačích skal to k němu nebylo ani půl kilometru. Modrá turistická trasa k němu stoupá od lesní silničky, ale dotýká se až nejhořejšího okraje skalnatého pásu. Tady se nachází bizarní, divoké a neučesané skalisko připomínající australského ptakopyska. Zbytek třista metrů dlouhého nevysokého skalnatého hřebene se nachází níž a dnes se ztrácí v mladém lesním porostu. Z něj vykukují jen nejvyšší temena skal. Bohužel za těch zhruba deset let, kdy jsem tu byl naposled, na rozdíl od jehličnatých vysazenců ona sama nepoporostla ani o píď.

 

Vzpomínám si, jak jsem byl tehdy pohledem na dlouhatánský skalnatý pás, vystupující jak přízrak z odlesněného terénu, nadšen... a jen co se modrá trasa vyhoupla na lesní cestu, která skály přibližně uprostřed protíná, hnal se k nim jak splašený. Vylezl jsem na první větší blok pod cestou a dlouho se kochal pohledem na divočinu, která se v mém rodném kraji nevidí.

 

Dnes jsem se ke skalnímu hřebeni lesem přiblížil z opačné strany a byl trochu zklamán tím, že se tohle úžasné uskupení co nevidět lidským zrakům ze zorného pole zase ztratí. Ze zvědavosti jsem vyšplhal na vrchol jedné skalky, ale žádný úžasný rozhled se nekonal, stejně zarostlé byly i ty ostatní. Zaujal mne sousední skalní útvar, jehož na sebe naskládané fylitové lavice byly (namísto malty) vymazány jakousi bělostnou hmotou, zářivou jak mramor. Ale houbeles mramor – obyčejný kvarcit to byl. To on všechna tahle fylitová skaliska zpevňuje, jinak už by se dávno rozpadla...

 

Rozmáčeným terénem okolo potůčku jsem se pak probil až na tu lesní cestu, která skaliska půlí na dvě téměř stejně dlouhé části, a když moje očička spatřila, že je ta horní pokryta už poněkud vzrostlejší hvozdovinou, mozek zavelel k průzkumu bojem. V prvních minutách jsem si myslel, že se snad už pomátl, protože o takové „cestě zarubané“ nepsal ani ten klasik, jehož díla jsme se ve škole povinně šprtali, pak jsem ale nečekanému dobrodružství brzy přišel na chuť – vždyť z něčeho mne přece ty hnáty po návratu domů bolet musí... a když něco při nových zážitcích pořádně bolí, tak se na to hned tak nezapomíná!

 

Pod posledním skalním úpatím jsem se dostal na dohled lesní cesty s modrou značkou a před výstupem na vlastní Volyň dopřál zhuntovanému tělíčku chvilku oddechu. Překysličený mozek ale namísto odpočinku zaktivoval mé druhé já a to na mne hned vypálilo připomínku:

 

Jestlipak víš, že se tenhle skalnatý pás nazývá Mrtvým mužem neoprávněně? Ten mladý muž, který v roce 1921 tragicky zahynul, neskonal v těchto místech, ale v prudkých skalnatých svazích Volyně až o kilometr dál.“

 

„Ano, už sem o tom četl. A ty, gdyž si tak chytrý, tož ně pověz, jesli sa vrchol, na kerý včil obá dvá polezeme, tak menuje odjakživa, anebo to méno dostal až po návratu volyňských Čechů?“

 

Ticho a odpověď žádná.

 

„Aha, já sem zapomněl, že neumíš číst. No víš, vrtá ně to makoviců: na Ukrajině totiž existoval Český Malín, kerý roku 1871 založili a žili v něm přistěhovalci od Rakovníka, Lún a Žatca. Enomže v červenci 1943 ho přepadli nacisti a upálili v něm anebo zastřelili 374 obyvatel. Proč sa to stalo, ani dnes nigdo pořádně neví. Z dědiny sa zachránili enom ti, co to osudné ráno nebyli doma anebo stačili ze zapálených baráků utéct... no a potem pár desítek mladých chasníků, keří moseli Němcom odvézt a odvést ukradený majetek a dobytek. Po válce sa spolem s dalšíma volyňskýma Čechama vrátili dom do staréj vlasti. Navrátilci z Českého Malína ostali bývat tady v téj velkéj dědině pod horami hneď u Šumperka a tá sa v roce 1947 přemenovala z Frankštáta na Nový Malín.

No a gdyž dostala nové méno dědina, nedostala ho nakonec aj tá hora?“

 

Po průzkumu skalnatého pásu pod úbočím Volyně jsem si po blízké lesní cestě odskočil kousek dál do údolí, neboť jsem v protilehlém svahu nad novodobou pasekou na dálku zahlédl další výrazné skalní seskupení. Nad mýtinou s osamoceným skaliskem dole u potoka se vypíná větší rozeklaný skalní masív, ale ten je v současné době díky mladým hustým jehličnanům téměř nepřístupný. Nezbylo než se spokojit s několika obrázky za pomocí zoomu a vrátit se zpět na modrou, neboť hlavní plán dne byl jiný: vystoupat na vrchol Volyně a pokusit se najít (když už ne tu pravou vyhlídku označovanou jako Mrtvý muž) tak alespoň temeno skály s úžasnou vyhlídkou, kterou tady na stránkách Turistiky už prezentoval Aleš Matějíček.

 

Osud ale nebyl mým snům tentokrát nakloněn: jakoby nestačilo, že už jsem prošvihnul spoustu času průzkumem Ptačích skal a okolního kamení... nebe se najednou zatáhlo nízkou oblačností a při výstupu na hřeben Volyně mi pod prvním skaliskem, připomínajícího nějakou bytost zahleděnou do dáli, přeskočila žíla v noze. Nepomohl ani chvilkový odpočinek. Bolest se při každém kroku čím dál víc stupňovala a já mohl jen vzpomínat na můj první průchod hřebenem: tehdy jsem byl modrou turistickou cestou, která jednotlivá skaliska neobcházela, ale nekomromisně vedla přes jejich temena, nadšen k zbláznění a nejraději bych pana značkaře odměnil Nobelovou cenou.

 

Kdežto dnes? Byl jsem rád, že jsem se s bolavou hnátou tak tak doplazil k prvnímu skalnatému vrcholu Volyně. Bizarní fylitové útvary s vrásami zdobící jeho témě sice daly na chvilku bolesti zapomenout, ale myšlenka prozkoumat prudce klesající východní svah, který na mapách cz. zdobí množství hnědých ikonek skal, se za téhle situace stala naprostou utopií. Důkazem budiž to, že jsem před turistickým rozcestníkem Volyně skály, tu poslední kamennou hmotu, přes níž vedla značka horem - já, takový skalomilec - raději potupně obešel!

 

Nakonec jsem byl rád, když jsem vyšphal i na vrcholek Smrčníku (919 m) a se zaťatými zuby pajdal prudce klesající lesní cestou dolů do Malínské rokle.

 

Po dně hluboce zaříznutého horského údolí nad Novým Malínem jsem procházel ve svém životě už podruhé, leč stejně jako posledně nezbyl čas na podrobnější průzkum. Škoda, neboť by si i ona zasloužila zvýšenou pozornost. Jako ohromná jizva viditelná už z vlaku se hluboce zařezává do hornin spodněkarbonského až devonského stáří, kterými si kdysi prořezal cestu Malínský potůček. Vlastní rokle spadá od nadmořské výše 684 m do 490 metrů nadmořské výše a jejím dnem (občas schována pod listím) protéká a pobublává nejen již zmiňovaná vodoteč, ale prochází tudy shora od Kamence i prudce klesající lesní cesta, lemovaná zelenou turistickou značkou. Nad dnem soutěsky se zvedají prudké lesní svahy ozdobené rozervanými a stupňovitě nad sebou uloženými skalními útesy. Bohužel, v době vegetačního neklidu z nich přes listí stromů mnoho nevidět. Kromě zajímavých skalin se Malínská „tiesňava“ může pochlubit i svým vlastním stinným a vlhkým mikroklímatem. U dna údolí se daří jasanům a olším, svahy jsou pokryty hvozdem suťovým a nahoře nad hranou skal se daří už prosluněným a květnatým bučinám. V rokli byl objeven také vzácný druh mechu – šikoušek zelený.

Další zajímavostí je zbytek staré štoly Walihloch, nacházející se kdesi v horní části údolí. I když sem už ve středověku vedly stopy hledačů drahokamů a vzácných kovů, nic takového zde objeveno nebylo a ve štole se těžila jen hornina s velmi chudým obsahem železa - hnědel.

Za návštěvu by jistě stály i pozůstatky dřevěného hrádku jménem Burgstein, které se vypínají už vysoko nad skalnatou hranou soutěsky. I když z nich mnoho nezbylo, dojem z místa jistě navýší pohled na okolní divoký skalnatý terén.

 

Jenže aby tohle všechno člověk spatřil, musel by věnovat samostatné návštěvě Malínské rokle celý den. Já byl nakonec rád, že jsem se rovné dvě minuty před příjezdem mého spoje k domovu doplazil k malínské vlakové stanici a s umělými zuby, zaťatými až k prasknutí, pak do něj i přes tu hroznou bolest v noze nastoupil.

 

I přes to všechno jsem na Volyň nikterak nezanevřel a pevně věřím, že se na průzkum jejích svahů pokrytých zajímavými a pitoreskními skalními útvary jednou v plné síle vrátím...

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.956, 17.089)
Poslední aktualizace: 28.2.2019
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Nový Malín

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
4,2km od místa

Příspěvky z okolí Na Ptačí skály, Volyň, Smrčník a do Malínské rokle

Walihloch
Walihloch
Důl, štola, šachta
Malínská rokle, tedy údolí potoka nad Novým Malínem, dříve Frankštátem bylo ve středověku místem, kam se vydávali hledači drahých a barevných kovů. Podle nejnovějších výzkumů sem horníci přišli zřejmě již za první…
0.7km
více »
Kamenný vrch – Mirkova věž
Kamenný vrch – Mirkova věž
Rozhledna
Na četných webech se můžeme dočíst o krásných výhledech z Kamenného vrchu, nebo jak říkáme Kamence. 964 m (čerstvý údaj 2019) vysoká hora byla v časech, když blízké Hraběšice byl vedeny jako součást Šumperka vlastně nejvyšší horou našeho bydliště. Teď se musíme spokojit s poněkud nižšími Městskými skálami, respektive vrcholem Nad Skalami (688 m). Když si ale spočítáme, že díky přímé vzdálenosti…
0.8km
více »
Na skály  "Mrtvého muže" a na Volyň
Na skály "Mrtvého muže" a na Volyň
Tipy na výlet
   Dnešní výlet nás zavede do krajiny doslova za "humny" Města Šumperku. Je plná zajímavých skalních útvarů, které jsou skryty v lesích s prvky původních přirozených porostů a místy se tu ocitneme doslova v nevídané divočin…
0.8km
více »
Kamenný vrch 964 m
Kamenný vrch 964 m
Vrchol
Kamenný vrch či Kamenec, jak říkají místní je výrazný vrchol v Hraběšické hornatině, podcelku Hanušovické vrchoviny, těsně však přiléhá k nedalekému Hrubému Jeseníku. Podle nejnovějších údajů (zřejmě naměřené skalisko) náma Kamenec o něco povyrostl, ve starých mapách se uváděl údaj 952 m, pokud se geografové nespletli, výškou 964 je skutečně nejvyšší horou Hraběšické hornatiny.Nejsnažší výstup je turistickou značkou ze s…
0.8km
více »
Smrčník vyhlídkový
Smrčník vyhlídkový
Kopec
  Jeho nenápadné vrcholové témě dosahuje nadmořské výšky 919 metrů, ale poněvadž se vypíná z hřebene mezi skalnatým topem Volyně (875 m) a Kamenným vrchem (964 m), poněkud se mezi nimi ztrácí. Zatímco se „Kameňák“…
0.9km
více »
Hrob neznámého zvířete
Hrob neznámého zvířete
Pomník
Nedaleko vrcholu Smrčníku v Hraběšické hornatině, při lesní cestě značené modrou značkou směrem k Rozcestí Pod Smrčníkem narazíme po pravé straně na upravený hrob, lépe řečeno hrobeček, o…
0.9km
více »
Ze světa Volyňských skal - po hřebeni Volyně
Ze světa Volyňských skal - po hřebeni Volyně
Skalní útvar
  Původně jsem chtěl k článku použít titulek „Málem Mrtvý muž Nr.2“, leč nepředbíhejme událostem...   Po průzkumu skalnatého pásu pod úbočím Volyně jsem si po blízké lesní cestě odskočil kousek dál do údolí, neboť …
1.3km
více »
Mrtvý muž – vyhlídka
Mrtvý muž – vyhlídka
Vyhlídka
Vlastně mimoděk v posledních letech koncem října nějak pravidelně jezdím s kolem na Rabštejn. Důvodů je několik, pokud vyjde volno na státní svátek, je hned jeden důvod na místě, pokud se k tomu přidá i slušné počasí, je další důvod. A pak ještě další může být v tom, že přeci jen už s pokročilejším podzimem jsou kratší dny a k Rabštejnu je to ze Šumperka po silnicích a lesních …
1.4km
více »
Omezená vyhlídka na Volyni
Omezená vyhlídka na Volyni
Skalní útvar
Sestupuje-li turista od Kamenného vrchu v Hraběšické hornatině po modré značce, může si na vrcholové tabulce hory Smrčník přečíst o skalnatém pásu, který se táhne po celém hřebeni Smrčníku a Volyně až k úpatí hory, kde najde sakliska, která se označují jako Mrtvý muž. Celý skalní pás se táhne po vrcholcích obou hor i kolem něj a je převážně tvořen různými fylitickými rulami s příměsemi křemenců, které ve skalách tvoří i zaj…
1.5km
více »
Malínskou roklí ke štole Walihloch, Schönthalu a filmové přehradě Krásno
Malínskou roklí ke štole Walihloch, Schönthalu a filmové přehradě Krásno
Cestopisy
Ani současná prapodivná situace nás, naštěstí, ani v nejmenším nepřipravila o snahu zůstat i nadále ve stádiu jisté turistické aktivity a duševní pohody. Počasí nám sice zatím přeje méně než loni, ale to nám rozho…
1.6km
více »
Dnem Malínské rokle
Dnem Malínské rokle
Soutěska
  Po dně hluboce zaříznutého horského údolí nad Novým Malínem jsem na podzim loňského roku procházel ve svém životě už podruhé, leč stejně jako posledně nezbyl čas na podrobnější průzkum. Škoda. I když je Malínská rokle dle stupně atraktivity zastíněna např. soutěskou Bílé Opavy pod Pradědem, zasloužila by si ona zvýšenou pozornost. Jako ohromná jizva viditelná už z vlaku se hl…
1.6km
více »
Ze světa Volyňských skal - Mrtvý muž
Ze světa Volyňských skal - Mrtvý muž
Skalní útvar
  Od Ptačích skal to není ani půl kilometru k dalšímu výraznému skalnímu seskupení, které se nachází na samém úpatí vrchu Volyně a je v mapách označováno jako Mrtvý muž. Modrá turistická trasa k němu stoupá od les…
1.8km
více »
Mrtvý muž
Mrtvý muž
Skalní útvar
Soustava skalních útvarů z fylitu a křemenců na úpatí vrchu Volyň v Hraběšické hornatině. Dobře přístupné po modré značce od samoty U Dobré nálady. Skály jsou zajímavé zejména rozsahem délky skalního hřebenu. Název se odvozuje od tragické události z r. 1921 kdy pod vrcholem Volyně zahynul mladý muž.Soustava skal, která se rozkládá poblíž turistického informačního míst na modré značce ("rozcestníku") je vlastně jednou z m…
1.8km
více »
Hraběšice – Válečný pomník 1914–18
Hraběšice – Válečný pomník 1914–18
Pomník
Že bývaly Hraběšice (německy Rabenseifen) početně zalidněnější obcí nemusíme příliš pochybovat. Svůj důkaz o tom podává i pomník padlých z let 1914–18, v současné době umístění poněkud zapadle v rohu hřbitova u zdejšího kostela. Samotná obec, nebo její předchůdkyně vznikla někdy v druhé polovině 16. století (1569) a díky své poloze zdejší obyvatelé se zabývaly nějakou hornickou…
2km
více »
Burgstein či Malínský hrádek
Burgstein či Malínský hrádek
Zřícenina
Je zajímavé, jakým způsobem se někdy vedou spory o existenci či neexistenci některých historických objektů. K takovým patří i malínský hrádek. Badatelé dlouhá léta vedli své výzkumy někde v regálech knihoven a arc…
2km
více »
Hraběšice – interiér kostela sv. Filipa a sv. Jakuba
Hraběšice – interiér kostela sv. Filipa a sv. Jakuba
Zajímavost
Většina kostelů ve městech i na vesnicích má pro procházejícího výletníka a turistu určitou přitažlivost, zvláště pokud je dotyčný zaměřený na prohlídky památkových objektů. A nemusí být ani věřící (však to je u nás víc než 70 % národa). Nicméně pokud není bohoslužba, většinou se do interiéru jen tak nepodívá. Tam kde to jde, bývá alespoň otevřen některý z vchodů, pokud je ale …
2km
více »
Hraběšice (u Šumperka) - kostel sv. Filipa a sv. Jakuba
Hraběšice (u Šumperka) - kostel sv. Filipa a sv. Jakuba
Kostel
Hraběšický kostelík byl postaven v letech 1818 až 1825 a většinou bývá označován jako slohově nezařazená stavba. Jeho třípodlažní věž je však o něco málo mladší a byla přistavěna teprve v období let 1846 až 1847. …
2km
více »
Hraběšice (u Šumperka) - socha sv. Jana Nepomuckého
Hraběšice (u Šumperka) - socha sv. Jana Nepomuckého
Socha
Jedinou chráněnou památkou podhorské vísky Hraběšice je barokní socha sv. Jana Nepomuckého, nacházející se před budovami tvořícími tradiční venkovské centrum - tedy kostelem a hostincem. Socha oblíbeného českého světce je zhotovena z kvalitního maletínského pískovce a celkově je vysoká přibližně 2,5 metru. Samotná Janova postava je však až neobvykle malá a dosahuje výšky pouhéh…
2km
více »
Hraběšice – Pod Kamencem
Hraběšice – Pod Kamencem
Cyklo bar - hospůdka
Hospůdka takřka kultovní. Ač se jedná o moderně vyhlížející penzion s restaurací, díky faktu, že je poněkud stranou od Šumperka, zdejší páteční večery se dostaly takřka do legend, co se týče návratu podroušených n…
2km
více »
Ze světa Volyňských skal - Ptačí skály
Ze světa Volyňských skal - Ptačí skály
Skalní útvar
  Dávno už tomu, kdy jsem si na Turistice přečetl článek Aleše Matějíčka o mohutném masívu Ptačích skal nacházejících se na hřebeni pod Volyní a zahořel touhou tohle místo též spatřit. Shodou okolností jsem někdy …
2.1km
více »
Ptačí skály
Ptačí skály
Skalní útvar
Mohutný skalní útvar najdeme na jihozápadní rozsoše vrchu Volyně trošku mimo hlavní části hřebene táhnoucího se dále přes Smrčník, Kamenný vrch a Bílé kameny až ke Skřítku. Přímo ke skále nevede žádná turistická trasa, je však poměrně jednoduše dosažitelná od modré značky asi 1,5km za samotou U Dobré nálady, skála je patrná při pohledu vlevo do lesa. Z opačné strany při sestupu od Volyně třeba od Mrtvého muže. Není tedy nut…
2.1km
více »
Překročením Mrtvého muže na Volyň, Smrčník a Kamenec
Překročením Mrtvého muže na Volyň, Smrčník a Kamenec
Tipy na výlet
Tento článek přináší tip na zajímavý výlet v okolí Šumperka, vhodný spíše pro pěší turisty, ale bez větších problémů uskutečnitelný i pro nadšence na bicyklech. Klasičtí lovci tisícovek ovšem dál číst nemusí, prot…
2.6km
více »
Skály pod Skálami
Skály pod Skálami
Skalní útvar
Když jsem se zase letos po několikáté vydal kolmo na Skřítek (je to od nás nejbližší skutečně horské sedlo), jak jsem překonal rozcestí na Hvězdě, a stoupání do serpentiny nad ní, připomněl jsem si, že tu někde js…
2.9km
více »
Skály ( 929 m) - Hraběšická hornatina
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Skály ( 929 m) - Hraběšická hornatina
Skalní útvar
  O několika zajímavých vrcholech Hraběšické hornatiny - Bílém kameni, Černých kamenech a Skalách nad loveckou chatou Alicí - jsem se ve svých článcích už několikrát zmínil. Stará stezka s historickými hraničními …
3.1km
více »
Za květenou podél Rudoltického potoka (Sobotín–Rudoltice - Traťovka – Hraběšice - Krásné)
Za květenou podél Rudoltického potoka (Sobotín–Rudoltice - Traťovka – Hraběšice - Krásné)
Trasa
Tato trasa patří k oblíbeným cyklistickým vyjížďkám milovníků bicyklů ze Šumperka i jeho širokého okolí, ale potkáte na ní také množství turistů – pěšáků. Nejkrásnější část cesty totiž kopíruje modrá TZ, která zde ov…
3.3km
více »
Černé kameny - vyhlídkové skály na kótě 954 m
Černé kameny - vyhlídkové skály na kótě 954 m
Skalní útvar
   Tyto Černé kameny jsou nepřehlédnutelným skalním vrcholem přibližně na půli cesty po vrcholové pěšině mezi Bílým kamenem a nejvyšším vrcholem Hraběšické hornatiny Černé kameny. Dosahují nadmořské výše 954 m. Na …
4.3km
více »
Rabštejn - skalní fenomén Severní Moravy
Rabštejn - skalní fenomén Severní Moravy
Tipy na výlet
   Při vyslovení slova Rabštejn se nejednomu skálolezci radostně rozzáří očička - vždyť tato skalní oblast se stala jakousi "Mekkou" moravských horolezců. Na své si tady přijde nejeden "horský vlk", ošlehaný…
4.5km
více »
Skály Krtince u Skřítku
Skály Krtince u Skřítku
Skalní útvar
  Skalka "Krtinec" - (kdysi známé vyhlídkové místo), která se vypíná vedle silničky se zeleným turistickým značením asi 2 km od motorestu na Skřítku, je dnes místem, které cykloturisté míjejí jen s pohrdavým úsměš…
4.5km
více »
Rabštejn
Rabštejn
Zřícenina
Nevelké zříceniny hradu Rabštejn se ukrývají v lesích nad obcí Bedřichov na Šumpersku v Olomouckém kraji. Hrad se skládal z Předhradí a vlastního hradu mezi dvěma skalními bloky. Z hradu se…
4.5km
více »