Hrad Kaltenštejn

Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina

Hrad Kaltenštejn byl vybudován po roce 1290. Již v roce 1295 informuje Bolek I. Svídnický vratislavského biskupa, že vykoupil Kaltenštejn z rukou loupeživých nepřátel církve. Kdo byl oněmi tajemnými škůdci, kteří hrad vybudovali, není známo. Je ale pravděpodobné, že se mohlo jednat o rod Wüstehubů, obávaných loupeživých rytířů, kteří na počátku 14. století prakticky uchvátili část území na Jesenicku a Javornicku a ze svých sídel pořádali pustošivé nájezdy na majetky vratislavského biskupství i do Čech. Důkazem je podoba hradního jádra, které je stavebně velmi podobné dalším wüstehubovským hradům - Kolštejnu a Frýdberku.

Nový hrad si zřejmě za kratičkou dosavadní dobu stačil vybudovat takovou pověst, že měl být podle návazného rozsudku krakovského biskupa buď zbořen, nebo předán do rukou vratislavského biskupa. Naštěstí byla realizována druhá varianta, jak dokládá zmínka o bratru vratislavského biskupa coby kaltenštejnském purkrabím v roce 1299

V první polovině 14. století náležel hrad rodu Haugwitzů. Jeho význam však rostl, takže v roce 1345 se vratislavský biskup Přeclav z Pogarel rozhodl získat jej zcela do majetku biskupství. U příležitosti převodu majetku biskup dokonce označil Kaltenštejn jako „mocně opevněný a výnosný pro niskou zemi“. Od té doby byl Kaltenštejn vždy jednou z nejpevnějších bašt katolictví na Jesenicku.

Zajímavé je, že se jej husité nepokusili dobýt, když na počátku roku 1428 táhli proti vratislavskému biskupovi Konrádovi IV. Až v roce 1441 se jej lstí zmocnil rytíř Zikmund Rachna, který sem unesl jednu z dcer kladského královského hejtmana Půty z Častolovic. Proto byl hrad obležen biskupskou hotovostí a bez větších problémů dobit 11. března 1441. Obránci hradu byli oběšeni a Rachna sám krutým způsobem umučen.

Opevnění hradu bylo již v té době zastaralé a vyžadovalo rozsáhlou modernizaci. V té době Kaltenštejn měl čtyři brány, vlastní mlýn, pivovar a pilu. I když se jednalo o významný hrad, navrhované stavební úpravy, které měly vést k výraznému zesílení jeho opevnění - stavba druhé hlásky a tří až čtyř flankovacích bašt - nebyly realizovány. Přesto sehrál roli největší opory moci církve v oblasti ještě jednou - v 60. letech 15. století době rozkolu mezi biskupem Joštem z Rožmberka a „kališnickým“ králem Jiřím z Poděbrad, kdy byl protiváhou nedalekému Edelštejnu.

Biskupovou smrtí roce 1467 došlo k částečnému zklidnění situace a Kaltenštejn pak už v dějinách vážnější úlohu nehrál. Ba naopak - dubloval úlohu sousedního Frýdberku. Navíc v době, kdy obce v oblasti, z jejichž daní byly hrady vydržovány, byly neustálými válkami značně zpustošeny.

A tak pravděpodobně v roce 1505 nechal administrátor biskupství Jan Thurzo Kaltenštejn za 1400 zlatých vykoupit a rozbořit. Správa území připadla Frýdberku a stavebního materiálu z Kaltenštejna bylo údajně použito k opravám hradu v Javorníku.