Hustopeče u Brna - Dukelské náměstí
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Dukelské náměstí v Hustopečích u Brna tvoří historický střed a centrum města. Najdete zde největší počet památek blízko sebe, muzeum a novodobý kostel.
HISTORIE MĚSTA
První písemná zmínka o osadě Hustopeče pochází z roku 1247. Město bylo však osídleno již v době lovců mamutů. O bohaté historii svědčí již záznam z roku 893, kdy se uvádí Hustopeče jako opevněné místo, kam se přemístilo vojsko knížete Svatopluka po vpádu Uhrů na Moravu. O bohaté vinařské historii potom svědčí první zmínky o vinicích z roku 1240. V polovině 13.století vlastní panství Vilém z Egerbergu. Je to doba kdy v nedalekých Čejkovicích templáři budují svůj chrám.
V roce 1324 bylo město královnou Eliškou Rejčkou věnováno cisteriánskému klášteru v Brně. Město se pozvolna rozvíjí a roku 1372 je zaznamenán příchod židovské komunity. Město je však drancováno vojáky, jak bylo zvykem v tomto kraji celá staletí. Až král Jiří z Poděbrad daroval městu privilegia. Král Vladislav II., dal roku 1510 městu právo opevnit je hradbami a vybírat mýto. Roku 1535 přichází do města první dvě skupiny novokřtěnců (Habánů) ze Slavkova a Rosic.
Roku 1572 Maxmilián II., římský císař a král, povyšuje Hustopeče na město s právem třetího trhu a uděluje mu znak a právo pečetit červeným voskem.
V 17.století stíhala město rána za ranou. Roku 1604 vypukla v Hustopečích morová epidemie. O rok později město přepadli Uhrové a v roce 1607 je většina obyvatel vyvražděna vojsky knížete Patzowskeho. Další drancování má na svědomí Gábor Bethlen, který město vydrancoval v letech 1619 a 1623 kdy odsud bylo odvlečeno mnoho žen a dětí. V dalším roce vyplenilo město císařské vojsko a v letech 1643-1645 švédský generál Torstenson. Následovaly morové epidemie a roku 1663 vpád Tatarů.
Lépe se lidem dařilo až od poloviny 19.století , kdy byla vybudována trať Vídeň – Brno, zřízena poštovní stanice a rozvinul se průmysl. Ve městě žila většina německého obyvatelstva , které město chtělo připojit k Rakousku. Tento problém byl vyřešen obsazením města čs. vojskem. O dvacet let později 8.10.1938 bylo město obsazeno okupační německou armádou. Po válce následoval odsun německého obyvatelstva.
Z obranných hradeb se dochovala pouze kruhová bašta. Nejstarší a největší vinné sklepy ve městě najdeme nedaleko zachované bašty. Náměstí obklopují renesanční domy, radnice s věží , postavená v roce 1906. Je to třípatrová budova. V sousedství radnice je klasicistní tak zvaný Lichštejnský dům. Nejzajímavějším historickým domem ve městě je dům purkmistra z roku 1594. Dům je zdoben valašským portálem. Střed náměstí zdobí renesanční kašna zhotovená v roce 1595 se sousoším Tritona a nedaleko barokní Sloup Nejsvětější Trojice postavený v letech 1736 až 1738.
DŮM U SYNKŮ
Dům u Synků se nachází v horní části náměstí a nejlépe dochovanou renesanční budovou města Hustopeče. Dnes se zde nachází muzeum a vinařská expozice. Více se dozvíte v mém samostatném příspěvku.
KOSTEL SV. VÁCLAVA A SV. ANEŽKY ČESKÉ
Chrám sv. Václava a sv. Anežky České patří mezi velmi mladé kostely, neboť byl vysvěcen roku 1994. Stojí na místě gotického kostela, který byl poškozen při pádu věže roku 1961 a následně odstřelen. Současný dvoupodlažní chrám byl postaven podle návrhu architekta Ludvíka Kolka na půdorysu otevřené spirály. V podzemí se nachází kaple sv. Anežky České a krypta s renesančními náhrobky hustopečských měšťanů. Dominantou kostela je věž vysoká 52 m s atributy sv. Václava. Uvnitř kostela je uložena řada památek z původního chrámu. Více se opět dozvíte v samostatném příspěvku.
RADNICE
Radnice byla postavena až roku 1906 v novorenesančním slohu. Na fasádě jsou patrné pískovcové detaily – znak, letopočet, hlava Bakcha. U dveří je pamětní deska T. G. Masaryka. Původní zasedací síň s trámovým stropem je využívána jako obřadní síň. Bohužel prohlídka města z věže není možná, vedou tudy táhla hodin.
STARÁ RADNICE
Hned vedle současné radnice stojí dům, ve kterém sídlili konšelé v minulých staletích. Dům prošel mnoha proměnami – původně renesanční stavba má dnes empírovou podobu. Radniční hospodu v přízemí měl pronajatou předek T. G. Masaryka, p. Kropáček. Pod budovou se nacházelo rozsáhlé patrové gotické sklepení. Ve středověku zde bylo vykonáváno útrpné právo, stejně jako před radnicí na pranýři. Radnice byla spojena podzemní chodbou s původním, opevněným kostelem. Po častých požárech nebyla budova pro svůj účel obnovena.
Hustopečské horní právo bylo poměrně kruté. V artikulích židlochovického práva nacházíme nezřídka tresty, jimiž byli provinilci nadosmrti zmrzačeni, či se dokonce vyhrožovalo tresty hrdelními. 9. září 1610 byl v Hustopečích "při zdejším pranýři na hromadě písku" sťat mydlář Konrád Koblitsch z Kovářské ulice, který kradl v nočních hodinách hrozny na zdejších vinicích. Je to v českých zemích asi jediná historicky doložená poprava za takový přečin.
KAMENNÁ KAŠNA ZVANÁ ŽUMBERÁK
Kamenná roubená kašna stojí na Dukelském náměstí od roku 1595 a kdysi byla jedním z mála zdrojů pitné vody ve městě. Dřevěným potrubím byla voda přivedena ze západního návrší, kde bylo několik studní. Na zimu byla celá kašna zabedněna a vyplněna slámou proti zamrznutí. Původní ozdobné kované podstavce na nádoby s vodou se nedochovaly. Voda vytékala z tlam delfínů a džbánu mořského boha Tritona, stojícího uprostřed kašny. Sokl je zdobený znaky Moravy, města a tří lvů. Obyvatelé pojmenovali kašnu „Žumberák“, což mělo pocházet od názvu nedalekého kopce Schönberg-Sumperk.
MOROVÝ SLOUP
V horní části náměstí se vypíná 14 m vysoká dominanta - Morový sloup z roku 1736. Je jednou ze dvou staveb, které byly ve městě zřízeny po opakovaných morových epidemiích, kterým podlehly stovky obyvatel. Tou druhou byla Kaple Sv. Rocha na kopci nad městem a původně jednoduchý sloup na náměstí. Ten je zasvěcen morovým patronům - sv. Rochu, Šebestiánu, Františku Xaverskému a Karlu Boromejskému. V úpatí sloupu jsou sochy Panny Marie a sv. Josefa. Ležící postavy v náznaku jeskyně patří sv. Rozálii a Alžbětě. Vrcholu vévodí sv. Trojice se svatozáří.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=10477
http://www.hustopece.cz/o-meste-pamatky