Tato barokní zděná kaple s převýšeným štítem s oválným otvorem a sedlovou střechou byla postavena nákladem plotišťských obyvatel a se schválením královéhradecké městské obce coby vrchnosti na rohu dnešní ulice Petra Jilemnického a odbočky ke kostelu sv. Petra a dále ke hřbitovu, kde se původně nacházel dřevěný kříž. Podle většiny zdrojů byla postavena v roce 1773, zasvěcena patronu rolníků sv. Izidoru (viz
http://catholica.cz/?id=2182) a jako její možný tvůrce je uváděn František Kermer. V I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 ji však nenajdeme, pouze výše zmíněný kostel sv. Petra (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096). Do dokončení jeho stavby roku 1787 byly konány mše právě v ní, což potvrzuje také citace z knihy "Dějepis Hradce Králové n. Labem a biskupství hradeckého" od Jeronýma Jana Nepomuka Solaře:
"Duchovní správou příslušeli Plotišťané od jakživa ku Hradci; v XVI. století k faře u sv. Anny, a když tato fara roku 1622 minoritům byla odevzdána, zůstali při ní i oni, a zejmena roku 1656 čítáno jich 38 k sv. Anně přifařených (to jest usedlých otcův rodin). Plotišťům nejblíže byl hřbitovní kostel sv. Petra na podměstí Pražském a ve vsi samé byla jenom starobylá kaple sv. Isidora. Když pak k vůli pevnosti všechny kostely podměstské byly pobořeny, začali dne 28. června 1778 minorité v kapli sv. Isidora v nedělích mši svatou sloužiti, načež dne 2. července t. r. tehdejší jejich kvardian pro zdejší obec vysvětil nové místo pro nový, nynější hřbitov zdejší, podle něhož zatím vystavěna jest zvonice a na ni dne 20. září zvony od sv. Petra zavěšeny.
Na začátku roku 1787 usazen sem byl světský kněz Josef Kuchynka první za faráře, jenž také zatím služby Boží konal v kapli sv. Isidora, v jejímž čele byla pro lid dřevěná přístavba. Z jara začali nový nynější kostel a faru stavěti, an farář zatím ve škole obýval. Farní osada zdejší měla tehdáž sotva 800 duší. Konečně v neděli 25. po sv. Duchu, dne 18. listop. 1787 pan Moric Klír, kanovník a děkan hradecký slavně vysvětil nový kostel farní na jmeno sv. Petra. Po službách Božích požehnal pan děkan zdejšího občana Jiřího Bouška a jeho manželku, jenž právě padesátou výroční památku svých vdavek slavili."
I po otevření kostela sv. Petra se konaly v kapli různé obřady, zejména šlo o různá jubilea a svátosti, což se však na přelomu 19. a 20. století začalo postupně měnit. Přesto se jí věnovala relativně velká péče, protože k jejím opravám došlo v letech 1857, 1866 (stavitel Josef Šulc, během prusko-rakouské války se tu opětovně konaly mše, protože kosttel posloužil jako vojenský lazaret) a 1874 (náklad vyšel na 250 zlatých a renovaci oltáříku s vyobrazením sv. Isidora provedl Vincenc Pátý z Nové Paky), i když např. prof. Antonín Cechner o ní napsal ve svém díle "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XIX. Politický okres Královéhradecký" pouze následující slova: "KAPLIČKA sv. Isidora; barokní bezvýznamná stavba z r. 1773."
K útlumu pak došlo až ve 2. polovině 20. století, kdy začala postupně chátrat a svým způsobem začala být trnem v oku. Dokonce se svého času začalo uvažovat v rámci městského, okresního i krajského výboru KSČ o jejím odstranění, k čemuž naštěstí nedošlo, neboť i zde se našla řada rozumně přemýšlejících lidí. Později došlo k velké změně a starost o ni se rapidně zlepšila. Z posledních změn můžeme zmínit zejména její kompletní opravu v roce 2020, díky níž vyhlíží dnes tak, jak vypadá a je opětovně ozdobou obce, zejména když byla upravena tak, že je v podobném vizuálním vzhledu a barvě jako nedaleký kostel sv. Petra.