Kelčský Javorník a jeho nová rozhledna

Loňské suché léto bylo sice nepřívětivé k růstu hub, ale namísto nich nám v Hostýnských vrších vyrostla zbrusu nová rozhledna. Má poněkud neobvyklý a zvláštní tvar (dle matematických odborníků se jedná o štíhlý komolý elipsoid) a zkrášlila nejvyšší Top tohoto valašského "pohoří." Řeč je samozřejmě o Kelčském Javorníku, mohutném masívu, nacházejícím se na samotné hranici Hostýnek a majícím při pohledu z okolní sníženiny ráz nefalšované hory. Ony jsou na ní v dnešní době vlastně věže dvě. Nevzhledná ocelová konstrukce patří mobilnímu operátoru a "krášlí" temeno kopce asi 200 m od nové stavby. Zato rozhledna... tož to už je úplně jiné kafé... tahle se opravdu povedla a do okolní přírody sedla skoro jako pěst na oko!

(Tady se musím přiznat, že můj vztah k takovýmto novým vyhlídkovým stavbám není veskrze kladný. Uznávám ty, jejichž umístění v terénu má díky dalekým rozhledům své logické opodstatnění, ale chladným mne nechávají menší stavbičky, rozrůstající se za humny různých obcí a poskytující výhled jen na nejbližší okolí. A výhrady mám i k některým věhlasným Rozhlednám. Vzpomenu např. návštěvu té na Vartovně - stavba sice moc hezká, ale když se člověk vyplazil k její vyhlídkové plošině a chtěl se pokochat okolní krajinou, byl napaden rozkuráženým bzučícím hmyzem. Nevím jak vy, ale myslím, že se třemi nervními vosami, sedícími vám na nose, se moc kochat a ani fotit nedá... Anebo si vemte ty nádherné stavby rozhleden, mající namísto volného výhledu do terénu ušmudlaná okna, která viděla vodu a mop uklízečky někdy v předpředloňském kvartálu!)

Ale vraťme se raději zpět na Kelčský Javorník. Vyhlídkové stavby na něm stávaly už v dávné minulosti. Roku 1922 zde lidským přičiněním vznikl 12 m vysoký dřevěný pilíř, umístěný nad starým trigonometrickým bodem, který tehdy dosáhl věku už 101 let. Ve druhé světové válce zde byla vystavěna téměř čtyřicet metrů vysoká, dřevěná observační věž. V roce 1956 byla nahrazena několikapatrovou a opět dřevěnou triangulační věží. Nevím, jak to tehdy budovatelé socialismu stavili, ale asi moc kvalitně ne - v osmdesátých letech toho posledního století musela být nahrazena další, o něco nižší měřičskou věží. Ale tahle už byla zbudována kvalitněji a vydržela až do začátku nového tisíciletí. Pár let nato se začaly rodit plány na novou rozhlednu, ale její realizace se protáhla na dlouhých 10 let! Nicméně - v srpnu loňského roku byla stavba dokončena, zkolaudována a k slavnostnímu otevření došlo 15.září roku 2015.

Od té doby se už na ní vystřídalo pěkných "pár" párů lidských nohou a o minulém víkendu se k nim konečně přidaly i ty moje. Stalo se tak za poměrně hezkého počasí, nicméně avízovaný výhled na Jeseníky, Sněžník či nějaké ty slovenské vrcholy se bohužel nekonal, neboť tahle daleká místa zakrýval nemilosrdný opar. I tak jsem byl s její návštěvou víc než spokojen. Věž, tvořenou centrálním kovovým sloupem, obkrouženém jak hodinový ciferník dvanácti vertikálními modřínovými lamelami, a která je přístupna šnekovým schodištěm s roštovými schody, je totiž do okolního terénu volně otevřená. A díky tomu, že se na každém třináctém schodu nachází do strany vysunuté odpočívadlo (a zároveň jakási menší vyhlídková plošina, sloužící i ke snadnému vyhnutí se sestupujícím či vystupujícím osobám), umožňuje rozhledna výhledy do okolí už od svého úpatí! Na vrcholu se nad sebou nachází dvě kruhové plošiny. Ta horní není zastřešená a umožňuje kochání se nad otevřenou krajinou. Pikantní je, že se při větru maličko kývá, což ocení zvláště příznivci adrenalinu. Na obvodu zábradlí je po obvodu připevněn stříbrný kruhový panel s vyobrazením a popisu viděného. A tak, i když jsem z vrcholového temena zahlédl jen to naše "Valašské moře", tvořené Hostýnskými a Vsetínskými vrchy, Javorníky a Beskydami (a velký kus rovinatého kraje pod Hostýnkami), sestupoval jsem z něj velmi potěšen.

A nyní ještě něco pro milovníky statistických údajů: základy rozhledny byly vybudovány ve výši 865-6 metrů a vlastník pozemku - Arcibiskupství olomoucké - dal ke stavbě svůj laskavý souhlas. Investorem se stal Podhostýnský mikroregion. Stavba stála něco přes 10 miliónů Kč, přičemž 85% financí bylo hrazeno z dotací. Autorem vítězného arch.návrhu se stala Ing. Marta Balážíková z Brna a postavilo ji COMMODUM s.r.o. z Valašské Bystřice. Konstrukce stavby sestává z žárově zinkované oceli, stojící na betonovém základě a kombinovaných modřínových lepených profilů. Celková výška stavby dosahuje 35 metrů, horní vyhlídková plošina se nachází ve výši 30 metrů a vede k ní celkem 156 schodů, z nichž 12 je do strany rozšířeno na již zmiňované vyhlídkové plošinky. A to nejlepší na závěr: vstup na rozhlednu je ZDARMA!!

(Na vrchol Kelčského Javorníku nevede žádná oficiální silnice. Asfaltová komunikace, umožňující přístup cykloturistům, končí pod věží mobilního operátora. Ale nedoporučuje se, neboť stoupání nahoru na horu je tudy prý šílené! Proto je lepší k rozhledně vyrazit pěšky po některé z turistických tras. Já jsem zvolil červenou z Tesáku, pak přesedlal na žlutou, vedoucí přes Čerňavu na Jehelník a odtud pokračoval po zelené až na vrchol. Zelená začíná u zastávky vlaku v Loukově, ale má Ostré stoupání. Nejpohodlnější je asi vyrazit na Kelčský Javorník po žluté a zelené z Rajnochovic, ale i tak je to od Holubovy chaty k vrcholu pořádný krpál!)