Skály ve východní části PR Sochová
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
V roce 2001 došlo k rozšíření původní rezervace Skaliska Sochová ze 2 ha na téměř 16.5 ha. Je navýšena o hlavní vrchol Sochové a strukturní hřeben s vystupujícími skalními výchozy, spadající směrem k východu až k širokému chodníku, kterým tímto úbočím kopce prochází přeložená trasa červeně značené turistické stezky z Tesáku Do Rajnochovic. Když jsme tudy s manželkou procházeli, zaujal mne z prudkého ohybu cesty pohled na vzdálenou, ale ukázkovou karpatskou divočinu s vyvrácenými stromy a jakousi skalkou, vzdálenou asi 100 m výše na hřebeni. Samozřejmě jsem neodolal hlasu svého srdce a šel to zkouknout. Ze "skalky" se vyklubala obnažená čelní stěna mrazového srubu, tvořenou z na sebe poskládaných skalních lavic, hlavní severní stěnu rozsáhlého skaliska tvoří lavice jediná, bohatě rozčleněná svislými či vertikálními puklinami, mnoha převisy a římsami. Při nevhodném osvětlení a z úpatí velmi strmého svahu bylo obtížné kvůli nevhodné obuvi prozkoumat detaily skalní stěny a mikroformy reliéfu - při prohlídce pořízených fotografií si ale všimneme mělkých dutin, škrapů a náznaků voštinové výzdoby, zdobících pískovcovou skalní stěnu. Její Vysoké úbočí, pokryté kapraďorosty, mechy a lišejníky natolik, že není z úbočí stěny viditelné, se zdá být tvořeno slepencem.
Při průzkumu mrazového srubu proti směru hodinových ručiček jsem se dostal na jeho plochý vrchol a z něj se mi otevřel pohled na pokračování rezervace - tvoří jej ještě divočejší zbytek původního horského lesa a v sousedství hřeben pokračuje dalším mrazovým srubem. Po návratu za manželkou jsme společně pokračovali prudkým ohybem cesty dál k Rajnochovicím. Za podrobnou prohlídku by snad stál i hřeben pod cedulemi, označujícími hranici rezervace a který spadá strmě dolů do údolí. My ale pokračovali dál a naše cesta nás vedla do uzávěru suchého údolíčka bez vodního toku. Odtud se nám znovu otevřel pohled mezi lesními stromy na skalnatý hřeben nad našimi hlavami. Protože kromě toho prvního - mě už známého - skaliska, se v sousedství tyčily stěny dalších mrazových srubů, neodolal jsem a vydal se do svahu ještě jednou. A pod ten poslední se přiblížit alespoň natolik, aby se dal přitáhnout zoomem. Zatímco první mrazový srub od cesty dosahuje výše až 10 m, stěna tohoto je o tři až čtyři metry nižší. Také tyto pískovce a slepence na východní straně Sochové samozřejmě patří do rusavských vrstev magurského flyšového pásma...