Kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži - jeden z nejkrásnějších chrámů 18. století na Moravě

Jedním ze zajímavých náměstí ve městě Kroměříž je Masarykovo náměstí, které obklopuje několik krásných budov. Dominantou je ale zcela určitě barokní kostel sv. Jana Křtitele.

Mohutný barokní centrální objekt kostela sv. Jana Křtitele s výraznou kopulí byl postaven v letech 1737 až 1768 jako součást koleje piaristického řádu na místě zbořeného románského kostela a komendy johanitů. Plány vypracoval biskupský architekt Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu, který se však dokončení stavby a vysvěcení kostela v roce 1768 nedožil (+1758).

Stavba v sobě slučuje vlivy rakouské a české barokní architektury, což lze pozorovat především na fasádě, která vychází ze vzorů pražských a vídeňských. Architekt vycházel ve svém návrhu z jednoho objektu ve Vídni, kterým byl chrám salesiánek na Renngasse.

Kostel s výraznou kopulí má zajímavé především průčelí, kterému dominuje dvojice věží. Nad vchodem do kostela je umístěno sousoší Kristova křtu s adorujícími anděly vytvořené v roce 1752 olomouckým sochařem Ondřejem Zahnerem.

Kostel sv. Jana Křtitele, vrchol barokního stavitelství nejenom v Kroměříži, je označován za jeden z nejkrásnějších chrámů 18. století na Moravě. Svůj podíl na tom má i bohatě zdobený interiér s využitím rokokových a sentimentálních prvků, který je prací předních umělců z Moravy i Rakouska. Pod bohatou freskovou výzdobu, která ikonograficky oslavuje patrona kostela sv. Jana Křtitele, je podepsán J. J. Etgens. Dále se na výzdobě podíleli například J. Stern, F. I. Leicher, Michelangelo Unterberger, W. Träger, Jan a Michael Scharterové, Pavel Ramelli a další.

Vnitřní rozměry chrámu jsou 42 metr na délku a 15 metrů na šířku, výška do kopule je 35 metrů. Presbytář je hluboký 11 metrů a široký 9 metrů. Zajímavostí v interiéru je například 12 bronzových křížů umístěných po obvodu, které mají připomínat vysvěcení kostela v roce 1768.

Římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele se nachází v historickém jádru Kroměříže, na Masarykově náměstí 1138/17. Kostel spravuje římskokatolická farnost sv. Mořice. Do interiéru kostela lze nahlédnout skrz mříž v předsíni, která je přes den otevřená. Samotný kostel je přístupný pouze v době mší. O jejich konání je možné se více dozvědět na internetu: http://www.svmoric.net/.

Když však člověk zavítá do Kroměříže, měl by ke kostelu zajít, jelikož je to opravdu zajímavá stavba, která byla zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky (35733 / 7-6009) včetně sochy sv. Jana Nepomuckého, která stojí u boční zdi kostela vlevo od vchodu.

V roce 1836 byl kostel poškozen požárem a nějakou dobu chátral. O 43 let později byla zrušena piaristická kolej a v budově zřízen emeritní dům pro kněze. Roku 1907 byl sešlý kostel naštěstí opraven. Roku 1927 se do Kroměříže vrátili z Oskole františkáni, avšak v roce 1950 rozhodli komunisté o definitivním zrušení kláštera.

Svatý Jan Křtitel je prorok z 1. století, který je v pravoslavné tradici zvaný též Předchůdce. Narodil se starším rodičům, Alžbětě a Zachariášovi a toto narození zvěstoval Zachariášovi archanděl Gabriel. Ve třiceti letech se Jan Křtitel stal kazatelem, který připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým asketickým životem se stal velmi populárním a byl příkladem pro mnoho lidí, kteří za ním přicházeli, aby je pokřtil v řece Jordánu. Byl mezi nimi i Ježíš Kristus. V jednom ze svých kázání Jan Křtitel odsoudil Héróda Antipu, který zavrhl vlastní manželku a vzal si ženu svého bratra. Héródés ho nejprve poslal do vězení a poté mu nechal setnout hlavu. Údajně za to mohla Salomé, dcera jeho nové manželky, která mu zatančila na hostině a jako odměnu si na radu své matky přála hlavu Jana Křtitele. Héródés přání splnil a nechal hlavu přinést na míse.

Narození Jana Křtitele se slaví 24. června a stětí 29. srpna. Jan Křtitel začal být uctíván od konce 10. století. Stal se patronem křižáckého řádu johanitů (maltézští rytíři) a proto je patronem Malty. Dále pak ochraňuje řadu řemesel: krejčí, tkalce, vinaře, kováře, kominíky, tesaře, zedníky, kameníky či hudebníky a zpěváky. Atributem Jana Křtitele je velbloudí rouno, tzn. kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Mívá také dlouhé a neupravené vlasy, plnovous a v ruce hůl poutníka.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/