Kostel sv. Marie Magdalény v Lázních Bohdaneč
Podle lidové tradice stával již ve 12. století a vystavěn byl jistým Benedou z vděčnosti za to, že Pán Bůh vyslyšel jeho vroucí modlitby a dal mu následně dědice. V roce 1350 byl opatřen plebánem a náležel ke královéhradeckému dekanátu a arcidekanátu. Roku 1352 byl Bohuněk z Načešic, klerik pražské diecéze, k podání Bernarda z Cimburka po smrti kněze Ullricha (Oldřicha) ustanoven za bohdanečského plebána a ve svůj úřad byl uveden živanickým plebánem (někde se objevuje nesprávně až rok 1363). V roce 1358 uváděl zdejší plebán do úřadu toho ždánického. Bohuněk z Načešic byl plebánem v Bohdanči ještě roku 1386. V roce 1403 si směnil plebán Ludvík své místo s Václavem, oltářníkem Všech Svatých v horním kostele v Kutné Hoře. Tuto směnu nepovolil opatovický opat Petr, a tak se oba obrátili na pražskou konsistoř. Mistr Jakobinus, prokurátor opatovického opata, však promeškal stání a tak se kněz Václav stal bohdanečským farářem i přes odpor opatovických benediktýnů. V letech 1369-1408 platil zdejší plebán 12 grošů papežského desátku. Roku 1416 byl místní plebán Jan zmíněn jako jeden z volitelů opata, ale o 20 let později byl veden jako kněz ve vyhnanství. Později byli v Bohdanči také utrakvisté. Roku 1527 tu byl farářem Ondřej Brunclík (Andreas Brunzlik), který později odešel do Heřmanova Městce. Mezi lety 1550-1564/1565 působil v Bohdanči Vavřinec Leander Rváčovský z Rváčova. V roce 1541 se odebral klerik Ondřej z Bohdanče do Itálie k svěcení a byl dán do Hradce Králové k arciděkanovi Pavlovi. Následně zde konali duchovní správu luteránští faráři. Roku 1565 dal luteránský farář Jakub odstranit z kostela korouhve a obrazy a na kazatelnici líčil posluchačům život Martina Luthera. Jeho nástupci byli: Melchior, Aquilinus (zmíněn v roce 1565), Simeon (roku 1566), Matěj Brodský (v roce 1579), Jan Adolf Oustecký (též psán jako Austecký či Autský, v letech 1597-1598), Havel Zemánek Stammbach z Ferriny (roku 1590), Matěj Horský (v roce 1592), Jan Agricola (v letech 1595- 1618/1621), Jakub Zykl, Bartoloměj Zelený (v letech 1618-1622). Poslední z nich byl po Bílé hoře vyhnán jako choromyslný z fary, nějakou dobu se toulal mezi Volčí a Žáravicemi a později se odebral do Slezska. 30. dubna 1605 při požáru města, který si vyžádal 43 vyhořelých domů, došlo ke shoření věží kostela a slití 4 zvonů. V roce 1615 byl podle zprávy o farách pardubického panství na bohdanečské faře kněz P. Jakub Zykl (původně kněz podobojí, v letech 1622-1631 již katolickým farářem), jehož příjmy tvořily: peněz 17 kop a 8 grošů, žita 83 strychů, 3 věrtele ječmene, na půst džber kaprů, bečka soli a z každé várky vědro piva. O 3 roky později obdržel zvonař Donát za nový „prostřední“ zvon 275 kop, 6 grošů a 4 denáry. Jiná zmínka však hovoří, že na nákup a opravu nového „hrubého“ zvonu bylo vydáno 200 kop a na „prostřední“ zvon v letech 1618-1619 141 kop, 38 grošů a 5 denárů. V roce 1640 vytvořil řezbář Michal Salaj novou archu a dodělal tabernákulum. Roku 1654 byl kostel obsluhován z Přelouče od minority Silveria Mazurkoviče, který dohromady z kostelů v Bohdanči a v Živanicích dostával: 27 kop a 8 grošů peněz, 78 strychů 1 věrtel 2 čt. žita, 19 korců 2 věrtele ječmene, piva horkého z várky ¼ sudu, na půst džber kaprů, soli prosticí, 30 sáhů dříví na topení. V roce 1655 byly pořízeny další zvony, za něž bylo vydáno 417 kop 9 grošů. O rok později byla obnovena bohdanečská fara. Prvním stálým zdejším farářem se stal P. Martin Šípek. Roku 1669 byly zhotoveny 2 dřevěné archy a varhaník Jan Mřížek přeložil pozitiv. Relace z roku 1677 líčí kostel jako farní, který měl 5 stříbrných kalichů, z nichž 1 byl velký a starobylý, stříbrnou monstranci, stříbrný relikviář, křtitelnici a 5 zvonů. Janovi mladšímu Bělskému v Pardubicích bylo za malbu 2 malých obrazů vyplaceno 79 kop, 42 grošů a 6 denárů. Nad městečkem byla navíc dřevěná kaple sv. Jiří. V roce 1696 opravil varhany chrudimský mistr, jehož jméno se nedochovalo. Roku 1702 vymaloval a pozlatil hodinový stroj pardubický malíř Jan Zach. Následně dvojice královéhradeckých hodinářů přestavěla hodinový stroj. 26. srpna 1716 strhla vichřice horní báň na věži s orlem. Vše bylo ještě do konce roku opraveno. V roce 1717 byla vybudována u kostela kostnice. O 10 let později byl opraven poškozený orloj.
Půdorys původního dřevěného kostela se nedochoval, ale můžeme uvažovat o tom, že se vzhledem k místu příliš nelišil. Ze dřeva ke kameni se došlo nejspíše někdy kolem roku 1574, což můžeme dovodit z účtů za opravy svatostánku v letech 1643 a 1646. V roce 1646 vymaloval Abraham Chrudimský nový orloj, za což obdržel 26 kop grošů. Nový chrám Páně byl postaven z kamene v letech 1728-1738 stavitelem Františkem Jedličkou podle projektu Tomáše Haffeneckera (první polovina stavby byla provedena v letech 1728-1729, zhruba byl dokončen v roce 1730). Roku 1733 byl vystavěn nový oltář sv. Jana Nepomuckého. V roce 1736 byl vyštafírován a vyzdoben hlavní oltář. Roku 1753 byl kostel poškozen požárem a v roce 1759 byla opravena jeho střecha. V letech 1763-1764 byl zřízen oltář sv. Floriána. Chrudimský řezbář Radouš za něj obdržel 135 zlatých. 12. dubna 1772 shořela při velkém ohni věž. Zároveň se rozlil zvon „prostřední“ a „velký“ se 2 malými spadl na chrámový kůr. Teprve po 8 letech se našlo dostatek financí na opravu. Tehdy byla rovněž přestavěna stavitelem Františkem Jedličkou z Heřmanova Městce věž. 21. července 1780 byl na vrchol věže vytažen orel, který nahradil dosud zde umístěný kalich. O 2 roky později byly pořízeny 2 nové hodinové cimbály. 13. června 1789 uhodil do věže blesk, který poškodil orloj. Ten byl opraven pražským hodinářem Janem Slavíkem v roce 1793. Roku 1808 byla opravena věž a v následujícím roce hodinové cimbály a zvon. Roku 1811 byla nově pokryta střecha věže. V roce 1817 byly Matoušem Hájkem opraveny věžní hodiny. Roku 1851 byla od kuklenského malíře Antonína Bayera pořízena křížová cesta. O rok později byl kostel obílen z venku i vnitřku. Zároveň došlo k opravě malby na stěně za oltářem. V roce 1859 proběhla oprava střechy chrámu. Roku 1865 došlo k opravě dlažby. O 4 roky později byly opraveny varhany. V roce 1870 byla přestavěna věž podle projektu Františka Schmoranze. Stavba věže byla pronajata Josefu Budinskému z Pardubic. Tehdy byla také cibulovitá věžička předělána na jehlancovou. V roce 1924 byl kostel zrestaurován a vyzdoben malbami akademického malíře Antonína Häuslera z Prahy. O 5 let později byl poškozen známou větrnou smrští. Další opravy proběhly roku 1935 a poté za německé okupace. V roce 1961 byla provedena renovace vnějších omítek. Od 16. března 1964 je objekt památkově chráněn (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mari-magdaleny-15899490). Roku 1993 došlo k renovaci věžních hodin a ciferníků. O 5 let později byly zrestaurovány obě sochy v nice. V roce 1999 došlo naopak na boční oltář Panny Marie a v letech 2000-2001 na oltář sv. Jana Nepomuckého. Řada dalších výrazných oprav byla provedena i v následujících letech, ale další probíhají též v současnosti.
Jedná se o jednolodní orientovaný kostel s obdélnou, uprostřed rozšířenou lodí, v průčelí s věží na čtvercovém půdorysu a na severní straně s užším čtvercovým presbyteriem se sakristií. Presbyterium je zaklenuto českou plackou. Rohy vyplňují vyduté pilastry s římsovými hlavicemi. Triumfální oblouk je zaklenut polokruhem. Loď je zaklenuta valeně s lunetami nad okny, ve dvou polích pruské placky. Jednotlivá pole oddělují pasy podepřené představenými pilíři s římsovými hlavicemi. Mezi představenými pilíři vznikají pod okny mělké výklenky pro oltáře. Kruchta, jejíž střed je vysunut, je podklenuta pásem valené klenby s lunetami. Ve věži byla dochována světnice "věžného", která bývala vytápěná. Střechou věže tedy dodnes prostupuje komín z tohoto bytu, obývaného do počátku 20. století. Stěny věže jsou členěny omítkovými rámci. Dole se nacházejí obdélná okna s polokruhovým zakončením. V horním patře jsou obdélná okna s ušima a nad nimi hodiny. Jehlancová střecha je ukončena lucernou. Vchody do kostela jsou z boků lodi na západní straně. Portály obdélné s profilovanou segmentovitou římsou. Sedlová střecha má nad presbyteriem plechem krytou sanktusovou vížku. Sakristie má střechu pultovou. Okna lodi jsou půlkruhově zakončená, v železných rámech se nacházejí novodobé nebarevné vitráže. Vstupní portály mají pravoúhlé pískovcové ostění s lištou a patkami a jsou doplněny o supraportu s mělkou tvarovanou výplní a bohatě profilovanou, uprostřed stlačeně vzedmutou římsou.
Vnitřní výzdoba kostela je převážně barokní. Obraz na hlavním oltáři byl roku 1774 přemalován exjezuitou Josefem Kramolínem, který o rok později přeštafíroval celý oltář. V lodi jsou po pravé straně 3 postranní oltáře: Panny Marie, sv. Barbory a sv. Josefa, po levé straně další trojice: sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Martina. Na obraze sv. Floriána umístěného na oltáři je znázorněn požár náměstí v roce 1772 a je na něm zachycena původní podoba radnice, která tehdy rovněž vyhořela. Vzácnou součástí kostela jsou barokní sochy od barokního řezbáře a sochaře Ignáce Rohrbacha. Drahocennou památkou je též stříbrná gotická monstrance ze 14. století. Křížová cesta byla zhotovena kuklenským malířem Antonínem Bayerem. Cínová křtitelnice nese nápis: „Leta Panie 1527 za knieze Ondrzeye fararze bohdaneczkeho a starssiho Petra Berana tato nadobka gest udielana, na ni gest pomoc uczinila Marie dczera a Przibil Mach.“ V kostele byly do roku 1907 varhany, jsou jednou třetinou varhan ze zrušeného kostela v Sedlci u Kutné Hory (druhá třetina je v Přelouči a o poslední se dnes již neví). Na ně hrál svého času zdejší regenschori, kantor a hudební skladatel Antonín Pavel Rosůlek. Současné varhany zhotovil kutnohorský varhanář Jan Tuček a k jejich opravě došlo roku 1993 firmou Organa.
Na chrámové věži se světlíky v podobě střílen, jež byla zvýšena až po obrovské vichřici v roce 1860, visela původně pětice zvonů: Velký, Prostřední, Bednářský, Umíráček a Poledník. Velký nesl text: „Leta Panie 1603 za starssich Miesteczka Gana Hybskeho Petra Zabranskeho a ginych toho czasu konsseluw, Waclaw Polaczek, Wenceslaus Slawik Donata pisarze radniho slyt gest tento zwon ke czti a chwale Bozi M. T. S. Gako gest Mogziss powyssil hada na paussti, tak powyssen ma byti syn czlowieka abi, každý kdo wierzi w nieho nezahynul ale miel ziwot wieczny. Chwalte Pana na cymbalich dobrze zniegiczich chwalte Ho na cymbalich utiessenie. Wsseliky duch chwal Hospodina. Zalm 150.“ Prostřední zvon byl opatřen nápisem: „Augustissima Imperatrice Maria Theresia Regina Bohemiae Hungariae matre regnorum feliciter regnante. Za spráwy wrchnoředitelstky Panstwj Pardubic urozeneho a statecneho wladyky Pana Gana Wildta gehož peči kostel od zkazy byl zachowan za sprawce siritčenskeho a hospodářstwj kostelniho urozeneho Pana Františka Wáclawa Brunera ktereho wynasnaženim wěž shořata znowu byla přikryta. Za spráwy mestečka Bohdanče: duchowni: Hynka Xaweria Ročka faraře a dilem kraje Chrudimskeho archiepiscopalem vicarium feraneum SST. Bac. Protonot. Pub. jur. Swětske: Pana. Gosefa Šintaka Primasa, p. Gosefa Komarka, p. Waclawa Kučery, p. Františka Syručka radnich pánu staršich obecnich: Giřího Vorla, Františka Langera. Anno 1772 die 12. Aprilis in fatali incendio sum diffusa, per Joanem Georgium Kühner civem Pragae Minoris anno 1780. refusa.“ Na Bednářský zvon byl vyryt text: „Verbum Domini manet in aeternum. 1627. Laudate Dominum in cymbalis benesonantibus.“ Poledník, jenž byl darován Janem Jelínkem, vrchním pardubického panství, měl na plášti nápis: „Tento zwon gest dielan ke czti a chwale Panu Bohu za starssich Pana Gana Slowaka a Gana Pabiczka 1563.“ Umíráček na sobě nesl pouze rok svého ulití – 1774. V roce 1917 viselo ve věži tyto zvony: Dušičkový o průměru 26 cm a výšce 21 cm z roku 1774, Poledník o průměru 83 cm a výšce 57 cm z roku 1563, Pan Ježíš o průměru 143 cm a výšce 100 cm z roku 1605, Panna Maria o průměru 111 cm a výšce 85 cm z roku 1780, Bednařík o průměru 48 cm a výšce 38 cm z roku 1617, Umíráček o průměru 21,5 cm a výšce 18 cm bez uvedeného roku slití; a v sanktusníku: Sv. Vojtěch o průměru 33 cm a výšce 25 cm bez roku slití a Sv. Václav o průměru 25 cm a výšce 19 cm, rovněž bez uvedeného data zhotovení. Kromě Poledníku a Pana Ježíše byly všechny zvony 17. ledna 1917 zrekvírovány. Dnes se zde nachází pětice zvonů, a to včetně 2 výše zmíněných, jež přežily i rekvizice za 2. světové války. Na závěr ještě dodejme to, že se k tomuto kostelu vztahuje řada pověstí a legend, a to včetně vzniku tzv. Velkého zvonu v roce 1603. Při jeho slévání mělo hodit do formy několik jeptišek řadu dukátů, aby zněl ke cti a chvále Boží rovněž zlatem. Během požáru roku 1772 se zachránil, když spadl ke dveřím chóru. Naopak ostatní 2 se rozlily. Kvůli hašení vodou však praskl, takže ztratil svůj původní velebný hlas, a tak se vrátil na věž až v roce 1780.
Půdorys původního dřevěného kostela se nedochoval, ale můžeme uvažovat o tom, že se vzhledem k místu příliš nelišil. Ze dřeva ke kameni se došlo nejspíše někdy kolem roku 1574, což můžeme dovodit z účtů za opravy svatostánku v letech 1643 a 1646. V roce 1646 vymaloval Abraham Chrudimský nový orloj, za což obdržel 26 kop grošů. Nový chrám Páně byl postaven z kamene v letech 1728-1738 stavitelem Františkem Jedličkou podle projektu Tomáše Haffeneckera (první polovina stavby byla provedena v letech 1728-1729, zhruba byl dokončen v roce 1730). Roku 1733 byl vystavěn nový oltář sv. Jana Nepomuckého. V roce 1736 byl vyštafírován a vyzdoben hlavní oltář. Roku 1753 byl kostel poškozen požárem a v roce 1759 byla opravena jeho střecha. V letech 1763-1764 byl zřízen oltář sv. Floriána. Chrudimský řezbář Radouš za něj obdržel 135 zlatých. 12. dubna 1772 shořela při velkém ohni věž. Zároveň se rozlil zvon „prostřední“ a „velký“ se 2 malými spadl na chrámový kůr. Teprve po 8 letech se našlo dostatek financí na opravu. Tehdy byla rovněž přestavěna stavitelem Františkem Jedličkou z Heřmanova Městce věž. 21. července 1780 byl na vrchol věže vytažen orel, který nahradil dosud zde umístěný kalich. O 2 roky později byly pořízeny 2 nové hodinové cimbály. 13. června 1789 uhodil do věže blesk, který poškodil orloj. Ten byl opraven pražským hodinářem Janem Slavíkem v roce 1793. Roku 1808 byla opravena věž a v následujícím roce hodinové cimbály a zvon. Roku 1811 byla nově pokryta střecha věže. V roce 1817 byly Matoušem Hájkem opraveny věžní hodiny. Roku 1851 byla od kuklenského malíře Antonína Bayera pořízena křížová cesta. O rok později byl kostel obílen z venku i vnitřku. Zároveň došlo k opravě malby na stěně za oltářem. V roce 1859 proběhla oprava střechy chrámu. Roku 1865 došlo k opravě dlažby. O 4 roky později byly opraveny varhany. V roce 1870 byla přestavěna věž podle projektu Františka Schmoranze. Stavba věže byla pronajata Josefu Budinskému z Pardubic. Tehdy byla také cibulovitá věžička předělána na jehlancovou. V roce 1924 byl kostel zrestaurován a vyzdoben malbami akademického malíře Antonína Häuslera z Prahy. O 5 let později byl poškozen známou větrnou smrští. Další opravy proběhly roku 1935 a poté za německé okupace. V roce 1961 byla provedena renovace vnějších omítek. Od 16. března 1964 je objekt památkově chráněn (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mari-magdaleny-15899490). Roku 1993 došlo k renovaci věžních hodin a ciferníků. O 5 let později byly zrestaurovány obě sochy v nice. V roce 1999 došlo naopak na boční oltář Panny Marie a v letech 2000-2001 na oltář sv. Jana Nepomuckého. Řada dalších výrazných oprav byla provedena i v následujících letech, ale další probíhají též v současnosti.
Jedná se o jednolodní orientovaný kostel s obdélnou, uprostřed rozšířenou lodí, v průčelí s věží na čtvercovém půdorysu a na severní straně s užším čtvercovým presbyteriem se sakristií. Presbyterium je zaklenuto českou plackou. Rohy vyplňují vyduté pilastry s římsovými hlavicemi. Triumfální oblouk je zaklenut polokruhem. Loď je zaklenuta valeně s lunetami nad okny, ve dvou polích pruské placky. Jednotlivá pole oddělují pasy podepřené představenými pilíři s římsovými hlavicemi. Mezi představenými pilíři vznikají pod okny mělké výklenky pro oltáře. Kruchta, jejíž střed je vysunut, je podklenuta pásem valené klenby s lunetami. Ve věži byla dochována světnice "věžného", která bývala vytápěná. Střechou věže tedy dodnes prostupuje komín z tohoto bytu, obývaného do počátku 20. století. Stěny věže jsou členěny omítkovými rámci. Dole se nacházejí obdélná okna s polokruhovým zakončením. V horním patře jsou obdélná okna s ušima a nad nimi hodiny. Jehlancová střecha je ukončena lucernou. Vchody do kostela jsou z boků lodi na západní straně. Portály obdélné s profilovanou segmentovitou římsou. Sedlová střecha má nad presbyteriem plechem krytou sanktusovou vížku. Sakristie má střechu pultovou. Okna lodi jsou půlkruhově zakončená, v železných rámech se nacházejí novodobé nebarevné vitráže. Vstupní portály mají pravoúhlé pískovcové ostění s lištou a patkami a jsou doplněny o supraportu s mělkou tvarovanou výplní a bohatě profilovanou, uprostřed stlačeně vzedmutou římsou.
Vnitřní výzdoba kostela je převážně barokní. Obraz na hlavním oltáři byl roku 1774 přemalován exjezuitou Josefem Kramolínem, který o rok později přeštafíroval celý oltář. V lodi jsou po pravé straně 3 postranní oltáře: Panny Marie, sv. Barbory a sv. Josefa, po levé straně další trojice: sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Martina. Na obraze sv. Floriána umístěného na oltáři je znázorněn požár náměstí v roce 1772 a je na něm zachycena původní podoba radnice, která tehdy rovněž vyhořela. Vzácnou součástí kostela jsou barokní sochy od barokního řezbáře a sochaře Ignáce Rohrbacha. Drahocennou památkou je též stříbrná gotická monstrance ze 14. století. Křížová cesta byla zhotovena kuklenským malířem Antonínem Bayerem. Cínová křtitelnice nese nápis: „Leta Panie 1527 za knieze Ondrzeye fararze bohdaneczkeho a starssiho Petra Berana tato nadobka gest udielana, na ni gest pomoc uczinila Marie dczera a Przibil Mach.“ V kostele byly do roku 1907 varhany, jsou jednou třetinou varhan ze zrušeného kostela v Sedlci u Kutné Hory (druhá třetina je v Přelouči a o poslední se dnes již neví). Na ně hrál svého času zdejší regenschori, kantor a hudební skladatel Antonín Pavel Rosůlek. Současné varhany zhotovil kutnohorský varhanář Jan Tuček a k jejich opravě došlo roku 1993 firmou Organa.
Na chrámové věži se světlíky v podobě střílen, jež byla zvýšena až po obrovské vichřici v roce 1860, visela původně pětice zvonů: Velký, Prostřední, Bednářský, Umíráček a Poledník. Velký nesl text: „Leta Panie 1603 za starssich Miesteczka Gana Hybskeho Petra Zabranskeho a ginych toho czasu konsseluw, Waclaw Polaczek, Wenceslaus Slawik Donata pisarze radniho slyt gest tento zwon ke czti a chwale Bozi M. T. S. Gako gest Mogziss powyssil hada na paussti, tak powyssen ma byti syn czlowieka abi, každý kdo wierzi w nieho nezahynul ale miel ziwot wieczny. Chwalte Pana na cymbalich dobrze zniegiczich chwalte Ho na cymbalich utiessenie. Wsseliky duch chwal Hospodina. Zalm 150.“ Prostřední zvon byl opatřen nápisem: „Augustissima Imperatrice Maria Theresia Regina Bohemiae Hungariae matre regnorum feliciter regnante. Za spráwy wrchnoředitelstky Panstwj Pardubic urozeneho a statecneho wladyky Pana Gana Wildta gehož peči kostel od zkazy byl zachowan za sprawce siritčenskeho a hospodářstwj kostelniho urozeneho Pana Františka Wáclawa Brunera ktereho wynasnaženim wěž shořata znowu byla přikryta. Za spráwy mestečka Bohdanče: duchowni: Hynka Xaweria Ročka faraře a dilem kraje Chrudimskeho archiepiscopalem vicarium feraneum SST. Bac. Protonot. Pub. jur. Swětske: Pana. Gosefa Šintaka Primasa, p. Gosefa Komarka, p. Waclawa Kučery, p. Františka Syručka radnich pánu staršich obecnich: Giřího Vorla, Františka Langera. Anno 1772 die 12. Aprilis in fatali incendio sum diffusa, per Joanem Georgium Kühner civem Pragae Minoris anno 1780. refusa.“ Na Bednářský zvon byl vyryt text: „Verbum Domini manet in aeternum. 1627. Laudate Dominum in cymbalis benesonantibus.“ Poledník, jenž byl darován Janem Jelínkem, vrchním pardubického panství, měl na plášti nápis: „Tento zwon gest dielan ke czti a chwale Panu Bohu za starssich Pana Gana Slowaka a Gana Pabiczka 1563.“ Umíráček na sobě nesl pouze rok svého ulití – 1774. V roce 1917 viselo ve věži tyto zvony: Dušičkový o průměru 26 cm a výšce 21 cm z roku 1774, Poledník o průměru 83 cm a výšce 57 cm z roku 1563, Pan Ježíš o průměru 143 cm a výšce 100 cm z roku 1605, Panna Maria o průměru 111 cm a výšce 85 cm z roku 1780, Bednařík o průměru 48 cm a výšce 38 cm z roku 1617, Umíráček o průměru 21,5 cm a výšce 18 cm bez uvedeného roku slití; a v sanktusníku: Sv. Vojtěch o průměru 33 cm a výšce 25 cm bez roku slití a Sv. Václav o průměru 25 cm a výšce 19 cm, rovněž bez uvedeného data zhotovení. Kromě Poledníku a Pana Ježíše byly všechny zvony 17. ledna 1917 zrekvírovány. Dnes se zde nachází pětice zvonů, a to včetně 2 výše zmíněných, jež přežily i rekvizice za 2. světové války. Na závěr ještě dodejme to, že se k tomuto kostelu vztahuje řada pověstí a legend, a to včetně vzniku tzv. Velkého zvonu v roce 1603. Při jeho slévání mělo hodit do formy několik jeptišek řadu dukátů, aby zněl ke cti a chvále Boží rovněž zlatem. Během požáru roku 1772 se zachránil, když spadl ke dveřím chóru. Naopak ostatní 2 se rozlily. Kvůli hašení vodou však praskl, takže ztratil svůj původní velebný hlas, a tak se vrátil na věž až v roce 1780.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.076, 15.680)
Poslední aktualizace: 10.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Lázně Bohdaneč
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Marie Magdalény v Lázních Bohdaneč
Tillerova vila v Lázních Bohdaneč
Dům, budova
Na místě současného objektu stávala již od dávných dob stará zástavba čp. 38, která roku 1839 náležela Janu Steinmannovi a v roce 1921 Františce Steinmannové. Původně šlo o roubené stavení, které již v 18. století…
0.3km
více »
Turistické rozcestí Lázně Bohdaneč, Masarykovo náměstí
Rozcestí
Rozcestníkje umístěn na sloupu na Masarykově náměstí u kostela sv. Máří Magdaleny v Lázních Bohdaneč. Modrá značka odtud vychází přes Horecké písníky (se žlutě značenou odbočkou do Rybitví - viz https://www.turistika.cz/trasy/k-ruchadlu-bratrancu-veverkovych ) do Stéblové. Zelená značka vede lesy do místa zvaného V Rozkoši, kde se napojuje na zmiňovanou modrou značku a tvoří s ní okruh (https://www.turistika.cz/trasy/ok…
0.4km
více »
Okolím Lázní Bohdaneč
Trasa
Trasa by se dala nazvat spíš odpolední procházkou. Pohodlným tempem vám zabere maximálně 2 hodiny a to se ještě budete kochat přírodou. Převýšení téměř žádné, po opuštění města se střídají lesy a louky.…
0.4km
více »
Lázně Bohdaneč a barokní kostel sv. Maří Magdalény s komínem na střeše
Kostel
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Architektura města Lázní Bohdanče je sice významně ovlivněna činností významného architekta Josefa Gočára, ale první, co většinou padne člověku do oka, je místní k…
0.4km
více »
Výlet do Lázní Bohdaneč
Tipy na výlet
Vyjíždíme vlakem, cíl vláčku je v Pardubicích na hlavním nádraží,
kde si v trafice koupíme lístek na trolejbus
a hned před nádražím máme před sebou stanoviště trolejbusů.
Odtud se…
0.4km
více »
Lázně Bohdaneč - Kostel sv. Maří Magdalény
Kostel
Barokní jednoloďový kostel sv. Maří Magdalény postavil v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Roku 1860 zvýšil věž František Schmoranz ze Slatiňan. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn…
0.4km
více »
Lázně Bohdaneč - Masarykovo náměstí
Náměstí
Rozlehlé náměstí ležící v průsečíku dvou významných dopravních tahů je přirozeným centrem lázeňského města. Právě zde, tedy na křižovatce cest Pardubice-Chlumec nad Cidlinou a Přelouč-Hradec…
0.4km
více »
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
0.4km
více »
Renesanční radnice čp. 1 v Lázních Bohdaneč
Radnice
Stejně jako v dalších obcích měla Bohdaneč nejprve pouze dědičnou rychtu, která se nacházela na místě dnešního čp. 102. První zmínka o její existenci se objevuje v urbáři pardubického panství z roku 1500, kdy na n…
0.5km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
K ruchadlu bratranců Veverkových
Trasa
Krátký a pohodlný okruh pro lázeňské hosty a jejich návštěvy. Dovede vás příjemnou cestou k domku bratranců Veverkových. Trasa se dá výhodně kombinovat s trasou popsanou na https://www.turis…
0.5km
více »
Krásné městečko Lázně Bohdaneč a významný architekt Josef Gočár
Zajímavost
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla …
0.5km
více »
Pardubický kraj a Jeseníky - 2. den - Lázně Bohdaneč: NS Bohdanečský rybník a rybník Matka – Musílkova ornitologická pozorovatelna, Opatovický kanál, akvadukt a Pernštejnská alej, centrum města - NS Gočárův okruh
Cestopisy
Pátek 8. 9. 2023Po včerejších problémech jsem spala dobře. Definitivně jsem se vzbudila až v půl desáté, to i Ota byl prý už hodinu vzhůru. Budit mne však nechtěl. Teplo bylo celou noc, i k ránu b…
0.5km
více »
Lázně Bohdaneč - Radnice
Dům, budova
Budova vznikla v roce 1530 přestavbou tří domů. Svou renesanční podobu získala dostavbou podloubí a věžičky se zvonkem. V roce 1772 byla renesanční podoba potlačena barokními prvky, kdy přibyl jeden oblouk podloubí a průčelí bylo zako…
0.5km
více »
Lázně Bohdaneč - Pavilon Gočár
Dům, budova
Pavilon Gočár je chráněnou architektonickou památkou, postavenou v kubistickém slohu. Pavilon byl otevřen 1. května roku 1913 a nese jméno svého autora, zná…
0.5km
více »
Lázně Bohdaneč - Sluneční hodiny
Zajímavost
Sluneční hodiny jsou známé již od antiky a až do dnešních dnů se jedná o velice zajímavý nástroj měření času. Udávají pravý místní čas dle délky a směru stínu, který během dne vrhají ukazate…
0.5km
více »
Příjemné městečko Lázně Bohdaneč a úžasná cukrárna Nella
Zajímavost
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Tu já si ale nepamatuji. Na co však ze své návštěvy Lázní Bohdaneč budu dlouho vzpomínat, je posezení v místní úžasné cukrárně Nella na Masarykově náměstí.
Měl…
0.5km
více »
Lázně Bohdaneč - Informační centrum
Infocentrum
Nachází se na hlavní ulici Pernštýnské, směřující od Masarykova náměstí směrem na Pardubice. Poskytují zde informace a propagační materiály o zajímavostech města a blízkého okolí, dále informace o ubytování, kulturním a sportovním vyžití ve městě. Dále zde prodávají mapy, publikace pohlednice a suvenýry. Nabízí zde kopírovací služby a lze tu využít i veřejného internetu. Dále je zde i předprodej vstupenek na mí…
0.6km
více »
Přední mlýn v Lázních Bohdaneč
Mlýn
Pro rozvoj zdejších mlýnů se stalo nejdůležitějším krokem vybudování Opatovického kanálu, který vedl vodu z Labe do mnoha okolních rybníků a pod Semínem ji opět odváděl do téže řeky. V roce 1513, kdy byl Vilémem z…
1km
více »
Opatovický vodní kanál – zajímavé středověké vodní dílo
Technická památka
Kdysi tady bylo množství slepých ramen řeky Labe, možná i samotná řeka tudy tekla a tudíž byly ve zdejším kraji močály a mokřiny. Koho jako prvního napadlo tady vytvořit rybniční soustavu, se již asi nedozvíme, …
1km
více »
Zadní mlýn v Lázních Bohdaneč
Mlýn
Velkým příspěvkem ke zřízení mlýnů v Lázních Bohdanči se stalo vybudování Opatovického kanálu, jehož stavba měla být Vilémem z Pernštejna dokončena v roce 1513. Nedlouho poté vznikl na jeho levém břehu tzv. Přední…
1km
více »
turistické rozcestí Lázně Bohdaneč - Opatovický kanál
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na severním okraji Bohdanče u Opatovického kanálu ukazuje turistům cestu ve směru Přelouč - Lázně Bohdaneč. V tomto případě se nejedná o klasický rozcestník, ale o informač…
1.1km
více »
Socha sv. Jana Nepomuckého na okraji Lázní Bohdaneč u Bohdanečského rybníka
Socha
Sv. Jan Nepomucký byl generální vikář pražského arcibiskupa, mučedník katolické církve a také jeden z českých zemských patronů. Datum jeho narození není přesně známo, ale úmrtí ano. Stalo se tak přesně před 623 …
1.1km
více »
cykloturistické rozcestí Lázně Bohdaneč - u sv. Jana Nepomuckého
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u sochy sv. Jana Nepomuckého při výjezdu z Bohdanče na Rohovládovou Bělou, ukazuje cykloturistům cestu po několika značených trasách KČT. Po trase č. 4274 ve směru Láz…
1.1km
více »
Zábranské rybníky
Rybník
Tato trojice bohdanečských lesních rybníků se nachází v místech, kde dříve bývaly pouze zamokřené louky a lužní lesy, ale žádná vodní plocha tu nebyla zřízena. To z toho důvodu, že šlo o úzký pruh země mezi Bohdan…
1.1km
více »
Lázně Bohdaneč - Bohdanečský rybník naučná stezka
Rybník
K Bohdanečskému rybníku se dostanete z náměstí v Lázních Bohdaneč budete následovat zelenou turistickou značku, kterou za mostkem přes potom opustíte ( značka se stáčí doleva , vy zůstanete na pravé straně) Naučná stezkka má 7 zastavení v jižní a východní části Bohdanečského rybníka ( jednim z nich je i pozorovatelna ptactva)Bohdanečský rybník je národní přírodní rezervací - lo…
1.2km
více »
Tillerovo sedátko
Drobné památky
Zajímavá drobná stavba, o které se vše podstatné dozvíte na této fotografii. Místem prochází modře značená trasa z Lázní Bohdaneč do Stéblové (viz https://www.turistika.cz/trasy/okolim-lazni…
1.3km
více »
Golf Bohdaneč - trasa 18 jamkového hřiště
Trasa
Nově otevřené 18 jamkové hřiště. Původní devítka je nyní zamíchána do 18. Dost náročné hřiště na vodní překážky a na některých jamkách je potřeba hrát přesně (úzké farewaye). Zázemí je také vylepšeno.
Pokud se …
1.3km
více »
Malá rozhlednička či ornitologická pozorovatelna na okraji Bohdanečského rybníka u Lázní Bohdaneč
Rozhledna
Na severním okraji příjemného městečka Lázní Bohdaneč se nachází v nadmořské výšce 215 metrů Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka o rozloze 247,8 ha. Vyhlášena byla v roce 2005, ale první o…
1.6km
více »
Opatovický kanál
Technická památka
Opatovický kanál je technickou památkou dokazující um našich předků. Byl vybudován Pernštejny v letech 1498 až 1514 k pohonu mlýnů, hamrů a valch v rámci pardubicko-bohdanečské rybniční soustavy. Sítí pohonných ka…
2.8km
více »