Kostel sv. Mořice v Kroměříži – jedna z největších a nejvýznamnějších gotických staveb u nás

Kostel svatého Mořice v Kroměříži se řadí mezi největší gotické stavby České republiky. Nachází se v historickém jádru Kroměříže, na Stojanově náměstí. Na severní straně k němu přiléhá komplex Arcibiskupského gymnázia napojený Mlýnskou branou na Arcibiskupský zámek.

Historie tohoto raně gotického kostela sahá do druhé poloviny 13. století. S jeho stavbou, která byla započata patrně okolo roku 1262, je spojeno jméno olomouckého biskupa Bruna Schauenburka, který byl také před hlavním oltářem roku 1281 pohřben. Kostel byl zasvěcen sv. Mořici, což bylo na tu dobu u nás trochu neobvyklé. Patrně se tak stalo podle předchozího místa působení biskupa, kostela sv. Mořice v Magdeburku.

Dokončení stavby, která se vlekla, se tedy biskup nedočkal. Například zastřešení klenby nad kněžištěm je uvedeno až v roce 1344. Ale práce pokračovaly i potom a tudíž není úplně jasné, zda byl úplně dokončen, když jej roku 1432 husité vypálili. Kostel chátral, jelikož k prvním opravám došlo až mezi roky 1516 a 1540. Avšak jejich rozsah není přesně znám. Vliv na dokončení prací měla určitě také třicetiletá válka a tudíž až roku 1679 byl chrám definitivně opraven a vybaven mobiliářem.

Roku 1730 byla k severní straně kostela přistavěna kaple Bolestné Panny Marie, kterou si patrně budoval kardinál Schrattenbach jako místo svého posledního odpočinku. Autor stavby není doposud přesně určen. Jedním z možných je například Ignác Cyran von Bollehaus, který je podepsán pod stavbou nedalekého chrámu sv. Jana Křtitele. Kaple byla ještě následně upravována a teprve roku 1755 vznikl v severní lodi kostela její portál.

Další práce se vážou k roku 1782, kdy byly patrně nově zastřešeny věže. Možná byla též snížena jejich výška, ale to není doloženo. Co je ale jisté, že kostel několikrát během své existence vyhořel. Plameny si ho vybraly také v roce 1836. Následovaly opravy, pro něž vypracoval podklady A. Arche, který zvolil puristickou obnovu gotického vzhledu kostela. Byla také přistavěna křestní kaple a jižní předsíň. Následovala úprava věží, které obdržely polygonální nástavce.

A drobné opravy pokračovaly ke konci 19. i ve 20. století. Vzhledem k množství neštěstí, které kostel postihly a následným opravám včetně té poslední, která se snažila vrátit původní vzhled, řeší stále odborníci, jak velká část současné stavby je původní.

Kostel se skládá ze síňového trojlodí, dlouhého obdélníkového presbyteria, dvou věží, haly a dvou sakristií na severním boku presbyteria. K lodi na severní straně přiléhá podélná křestní kaple a válcová kaple Bolestné Panny Marie, jejíž interiér je považován za jeden z nejkrásnějších barokních v českých zemích. Nacházejí se v ní mimo jiné pompézní náhrobky biskupů Schrattenbacha a Egkha. Na dvouramenné a točité schodiště do věže se lze dostat z prostoru mezi kaplí Bolestné Panny Marie a západním nárožím vikářské sakristie. Další schodiště, tentokrát ústící do půdního prostoru, je v podobě štíhlého válce vysunuto z líce západního průčelí lodi.

Obvodové zdivo bylo budováno z přitesávaného lomového kamene. Při pohledu na něj si lze všimnout, že stavitelé občas vyrovnávali nerovnosti vrstvou placatých kamenů. Vnější výraz presbyteria i trojlodí je zdůrazněn okapovou římsou a průběžným podokenním kordonem, jenž má nad západním portálem zalomení.

Kněžiště je zaklenuto dvěma různě velkými, takřka čtvercovými poli šestidílné žebrové klenby a závěrem, který převádí třetí půdorysný pravoúhelník na obvyklý polygonální rozvrh. Prostor je prosvětlen v ose a po boku lomenými okny, jejichž kružby vytvářejí troj i čtyřlisty s hruškovitou profilací.

Trojlodní síň je zaklenuta křížovými žebrovými klenbami, které jsou, stejně jako u presbyteria, podepřeny lichoběžníkovými pilíři. Do síňového trojlodí proniká světlo vysokými lomenými okny, jejichž kružby se svým provedením liší od oken kněžiště. Další otvor, novogotické kruhové okno s kružbami, se nachází v západním průčelí kostela nad hlavním portálem, na kterém se střídají v šikmém lomeném ostění nepřerušené hruškovité a oblé prvky vystupující přímo z podnože. Dále si lze všimnou na této straně kostela trojúhelníkového štítu lodi, kde jsou vepsány liché arkády.

K severní zdi kněžiště se přimyká vikářská sakristie, která byla postavena na obdélníkovém půdorysu na rozdíl od navazující kanovnické sakristie, kde byl zvolen půdorys čtverce. Výrazným prvkem stavby jsou dvě hranolové věže kostela. Jejich hladký plášť je na nárožích zvýrazněn kamennými kvádry a po obvodě členěn kordonovými římsami. Hranolové věže jsou nahoře ukončeny novogotickými polygonálními zvonicovými nástavci. Ve spodních částech jsou stěny prolomeny štěrbinovými okénky, v nejvyšším patře pak širokými, uprostřed rozdělenými okny s lomeným záklenkem.

Při pohledu na kostel z exteriéru si lze všimnout některých zajímavostí spojených s různými stavebními úpravami v minulosti. Například nad kaplí Bolestné Panny Marie jsou dodatečně zazděná oválná okna. Dalším prvkem, který stojí za povšimnutí, je ve zdi boční lodi vybudovaný sedlový portál s kamenným ostěním, kterým se vstupuje do přístavku křestní kaple.

Interiéru dominuje hlavní oltář, který pochází z roku 1582. Je na něm vyobrazen patron kostela, sv. Mořic. Tento světec a mučedník se narodil ve 3. století v Egyptě a byl velitelem římské tzv. Thébské legie, která se skládala z křesťanů naverbovaných římským císařem Maximiánem v okolí egyptských Théb. Před bitvami bylo zvykem u římského vojska obětovat pohanským bohům, což však výše zmíněná legie odmítla a stáhla se do místa s tehdejším názvem Agaunum, kde se dnes nachází švýcarské město St. Maurice. Vojáci sice neodepřeli poslušnost císaři, ale provinili se. A proto následoval krutý trest. Maximiánus nechal legii zdecimovat, zemřeli všichni včetně Mořice.

Je zajímavé, že svatý Mořic bývá zobrazován ve zbroji či s rudým křížem jako mouřenín (černoch) i jako běloch. Tu druhou verzi je možné spatřit právě v Kroměříži. Sv. Mořic patří mezi hojně uctívané svaté především v severní Itálii a Porýní. Je patronem vojáků, zbrojířů, obchodníků, barvířů, tkalců a dalších. Jeho ostatky jsou uloženy v opatství St. Maurice ve Valais a část také v Trevíru, Turíně a Briegu a církev si památku svatého Mořice připomíná 22. září.

V interiéru kostela si lze dále všinout sedmi zpovědnic nebo pětidílné varhanní skříň z roku 1854 od vídeňského mistra Jakoba Deutchmanna. Mezi kvalitní umělecko-historickou výbavu náleží určitě též renesanční portál v sakristii, nejvýraznější památku renesance ve městě.

Kolegiátní kostel svatého Mořice je jednou z nejvýznamnějších gotických památek v České republice, a tudíž je právem zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (č. 23355 / 7-6009. Chrám je sídlem kolegiátní kapituly u sv. Mořice a spravuje ho Římskokatolická farnost sv. Mořice v Kroměříži. Návštěva je možná v době bohoslužeb. Kdy se konají, a další informace lze najít na internetu: http://www.svmoric.net/. Zajímavostí jsou určitě mše svaté pro studenty Arcibiskupského gymnázia, které se konají při zahájení školního roku. Další známou akcí je festival „Hudba v zahradách a zámku“, který je pořádán ve spolupráci s Klubem UNESCO.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/