Loading...
Maxmiliánův vodovod - známý také jako Maxova vodárna s kašnou - je jednou z mnoha kroměřížských chráněných památek. Nachází se v ulici Na Kopečku (č. 20) a vznikl podle projektu Antonína Archeho. Máme zde před sebou samostatně stojící přízemní budovu téměř čtvercového půdorysu, jejíž současná podoba se sedlovou střechou pochází z roku 1838. Fasády vodárny zdobí litinový znak kardinála Maxmiliána Somerau - Becka a zejména kamenná kašna s maskaronovým chrličem.
Původní kroměřížská vodárna, kterou tato zděná stavba v blízkosti zdejší mincovny nahradila, se nacházela ve Štěchovicích a pocházela z doby biskupa Karla II. z Lichtenštejna a Kastelkornu (správněji by asi mělo být Karl II., hrabě Liechtenstein-Castelcorno), tedy z konce II. třetiny 17. století.
Hlavní fasáda je členěna pásovou bosáží ukončenou širokým tympanonem. Ve středu pole je umístěn zmíněný znak kardinála Maxmiliána Josepha Somerau - Becka, pod tympanonem je umístěn německý oslavný a datační nápis z kovových litých liter. Ve středu průčelí je umístěna malá kašna s profilovaným kamenným bazénem a nástěnným chrličem v podobě antické ženské hlavy. Kolem chrliče se nachází zaslepená nika s bosáží.
Vzhledem k tomu, že je Maxova vodárna považována za zajímavý a kvalitní příklad klasicistní užitkové stavby, jistě nepřekvapí, že je naší chráněnou památkou již od května roku 1958. A stejně jako u většiny zdejších památek, i v tomto případě platí, že o dvě desetiletí později se navíc vodárna stala součástí kroměřížské památkové rezervace a roku 1998 tzv. nárazníkové zóny statku světového dědictví.